Jak probíhal váš první natáčecí den Specialistů?
Byl jsem vhozen do vody a musel začít rychle plavat. Hned v prvním obraze jsem měl totiž zneškodnit vraha Jardy Čermáka, kterého hrál Honza Zadražil. Opravdu jsem přišel první den na plac, kde mi poradce ukázal, jak zacházet se zbraní a jak správně zamířit. Pak už se jen rozjela klapka, já se rozeběhl a střílel. Nikdy před tím jsem se zbraní nepřišel do kontaktu, takže se postupně během natáčení snažím v tomto směru zdokonalovat, abych při manipulaci s ní vypadal přirozeně. Prošel jsem i základním výcvikem, v jehož rámci mě teď ještě čeká střelba ostrými náboji.

Co ještě jste se musel v tomhle směru kvůli seriálu naučit?
Kromě zmiňovaného výcviku, jak správně držet zbraň a vykrývat úhly, když jdete s kolegou do terénu, abyste se navzájem nepostřelili, jsem se naučil i několik základních úderů a kopů, i když tyhle věci zase až tolik nepotřebujeme, od toho máme kluky z jednotky rychlého nasazení. Specialisti mě naučili spoustu nových věcí.

Ani na divadle jste nikdy nemusel na kolegu mířit zbraní?
Spíš jsem zažil druhou situaci, kdy zbraň byla mířena na mě. Šlo o představení Hodina před svatbou v Divadle Rokoko, kde jsem hrál šíleně rozmazleného hajzlíka. V jeden moment na mě Petr Štěpánek mířil pistolí a křičel, abych se omluvil a začal se konečně chovat slušně. Jeho postava měla vystřelit do vzduchu, jenže při jedné repríze se stalo, že Petr omylem stiskl spoušť, ještě když mířil na mě. Řeknu vám, byl to opravdu hodně divný pocit. Sice šlo jen o poplašňák, ale i tak nic moc příjemného. Když už ale mluvíme o těchto věcech, třeba právě díky natáčení Specialistů jsem se dostal také do pitevny, nedávno jsme točili v krematoriu… Prošli jsme si několika takovými prostředími. Je hodně zvláštní ocitnout se na místě, kde kolem vás v chladicích boxech opravdu leží nebožtíci a probíhají tam pitvy. Točíme totiž v reálném prostředí Thomayerovy nemocnice.

Úplně odlišnou roli hrajete v seriálu Ulice – zubaře. Jaký máte vztah k této profesi?
Teď už k ní mám kladný vztah, ale z dětství mám jeden velmi silný zážitek z povinné zubní prohlídky na základní škole. Vzpomínám si, že jsem se rozhodl nebát se, ale ten den mi školní zubařka zrovna vyvrtala hned tři zuby a ten čtvrtý vytrhla. Od té doby jsem měl trauma. Dnes mám skvělého zubaře, jednou jsem mu dokonce usnul v křesle, když mi dával plombu. Asi jsem dostal lokální anestetikum, ale bylo to i tím, jak byl precizní, nespěchal a navíc k tomu pustil příjemnou hudbu.

Prošel jste si kvůli roli zubaře nějakou praxí?
Na herecké práci mě baví právě to, že si díky ní mohu vyzkoušet řadu jiných povolání, setkat se s profesionály mnoha odvětví, ke kterým bych se normálně nedostal. Rád nahlížím do cizí kuchyně. V Ulici ale zatím takové průpravy nebylo potřeba, protože o zubařině jenom mluvím…

Co bude s Patrikem dál, když mu to nevyšlo s Blankou, kterou hraje Linda Rybová?
Náklonnost ke spolužačce z medicíny sice nedopadla dobře, ale díky ní se Patrik seznámil s Blančinou kamarádkou Veronikou, kterou hraje rovněž krásná Hanka Holišová. Patrikovi se pochopitelně moc líbí a začne ji balit.

Jak důležitou úlohu hrají kolegové při vašem rozhodování o přijetí role?
S kým budu hrát, si nevybírám. Rád ale pracuji s kolegy, kteří fungují na kamarádské bázi a jsou schopni se během natáčení domluvit. Nemám rád sebestředné lidi a hvězdné manýry. Všichni jsme na jedné lodi, a buď svou práci odvedeme profesionálně, nebo si můžeme hrát na individua. To pak ale za moc nestojí.

S Lindou Rybovou a Hanou Holišovou, s nimiž vás scénář Ulice spojuje nejčastěji, si rozumíte?
Obě jsou moc fajn. S Lindou jsem se potkal už při Shakespearovských slavnostech, ale to už je dávno, a s Hankou jsme se poprvé viděli až v Ulici. Baví mě je sledovat při práci a baví mě je potom balit (směje se).

To by mě zajímalo, co vám na tohle sdělení řekne vaše žena, muzikálová zpěvačka Radka Fišarová…
Vždyť to je naše práce. Chápu, že mnoho lidí nerozumí tomu, jak můžeme vztahy jenom hrát, jak se můžeme jen tak políbit, ale my to tak nebereme – tady to končí, zavře se a jde se domů.

Co vás čeká v právě začínající sezoně?
Odešel jsem po sedmnácti letech strávených v Městských divadlech pražských na volnou nohu a rozhodl se dát si divadelní prázdniny. Nabídky z jiných divadel sice dostávám, což mě samozřejmě těší, ale vzhledem k tomu, že budu v Městských divadlech pražských svoje představení dohrávat, s pokorou je musím i vzhledem ke svým závazkům u televize odmítat. Neměl bych kdy zkoušet, ale ani hrát, mám totiž kolem dvaceti představení do měsíce. Moc rád mám zejména inscenace Karla Čapka a Evžena Oněgina, jsou pro mě srdeční záležitostí.

JIŘÍ HÁNA

Narodil se 29. září 1976 v Ústí nad Labem. Vystudoval DAMU pod vedením Borise Rösnera, Evy Salzmannové a Miloše Horanského. Sedmnáct let byl členem Městských divadel pražských. Zahrál si například v seriálech Ohnivý kuře, V.I.P. vraždy, Labyrint, Dokonalý svět. S manželkou, zpěvačkou Radkou Fišarovou, má synka Oskara. Spolehlivě si odpočine na zahradě, kde pěstuje zeleninu, ovoce nebo se jen tak hrabe v hlíně a relaxuje.

JIŘÍ LANDA