Už se vidíte ve vrcholné ásaně? Aspirujete na osvícení? Pak nezapomeňte k legínám a jógamatce přibalit hlavně trpělivost. Ostatně to nás jóga učí na prvním místě: trpělivost se sebou samými a taky disciplínu. V józe je to jako se vším, co děláte – až praxe dělá mistra. Čím více toho budete mít odcvičeno, tím dál se dostanete do ásany a tím více budete poznávat sami sebe.

Stejně jako jógové pomůcky vám zpočátku mají pomoci, abyste po čase mohli cvičit bez nich, praxe ve studiu vám má pomoci, abyste dokázali praktikovat i sami doma. Abyste si z jógy udělali rituál.

Ve studiu to jen začíná

„Šedesát procent jógy je o samostudiu,“ říká lektorka jógy Zuzana Klingrová. Na lekci lektor vysvětlí, co je třeba – správné fyzické provedení ásany, její spirituální přesah. Vy následně potřebujete čas a prostor k tomu, abyste ásanu prožili a pochopili na vlastní kůži. Domácí praxe je proto pro vaši jógovou cestu mnohem podstatnější než skupinové cvičení. „Mám klienty, kteří ke mně chodí sedm let a teprve dnes vnímají, jaký sval dělá úklon a jaký záklon,“ vysvětluje Zuzka. Učení chce zkrátka čas, hodně času. Tím, jak praktikujete doma, si osaháváte věci, které se dozvíte na lekci.

Nechcete na jógu, zkuste pilates:

Podle jógové lektorky Lenky Robinson je ideální přijít si do studia pro motivaci. Jak často? „Jednou, dvakrát týdně. Důležitá je domácí praxe, která čím častěji najde místo v našich životech, tím dřív a hlouběji se do nich vpije. I kdyby to bylo jen 10 minut denně, pravidelné domácí cvičení je důležitější než jít jednou týdně na dlouhou lekci.“

Každou minutu strávenou na podložce můžeme brát jako trénink pro život. Ostatně ideál, ke kterému jogíni směřují, je čtyřiadvacetihodinové praktikování jógy. I mimo podložku. „Formální praxe je klíčová, ale i zbytek dne je pořád jóga,“ dodává Lenka Robinson.

Lekce na míru

Domácí praxe má podle lektorky Lenky i další výhody. Můžete si ji individuálně „nacítit” a cviky zcela přizpůsobit sobě a svým aktuálním potřebám. „Lehněte si na záda, udělejte pár úvodních cviků na uvolnění a nechte se překvapit. Pozice přijdou samy,“ radí Lenka. Tento způsob vám umožní poznat moudrost vašeho těla a nechat se vést tím, co zrovna potřebujete.

„Lidi mi pak říkají: ‚Jsem překvapená, chtěla jsem cvičit jen 10 minut a nakonec jsem byla na podložce půl hodiny.‘ To, jak se cítí, je motivuje k tomu, aby cvičili sami a déle,“ líčí zkušenosti svých žáků Lenka. Domácí praxi tak můžete brát jako jedinečnou možnost sestavit si lekci podle svých soukromých potřeb. Na skupinové lekci s ničím takovým počítat nemůžete.

Limity skupinových lekcí

Po čase se většinou dostanete do fáze, kdy vám skupinová lekce už nic moc nedá. Pro lektora je těžké jít do hlubšího vysvětlování, když má jen 60 minut a na lekci je šest a více žáků. Prostoru na hlubší učení je málo,“ vysvětluje lektorka Zuzka. Nehledě na to, že západní styly jógy – jako jsou vinyása jóga, power jóga – vůbec neumožňují plynutí lekce zastavit a rozebrat technické detaily provedení pozic. Pak je vhodné navštěvovat workshopy, kde dostanete úkoly, na kterých máte pracovat.

Hubněte podle ájurvédy. Tyto potraviny vám pomohou:

Dobrou cestou může být také individuální lekce jógy, ve které bude mít lektor čas jen na vás a vysvětlí vám, co přidat, změnit, zkusit jinak nebo na co se více zaměřit. Ostatně v počátcích to byla jediná cesta, jak se jóga předávala. „Adept praktikoval individuálně pod dohledem svého guru. Učitel se o žáka zajímal a lekci mu přizpůsoboval na míru s ohledem na jeho životosprávu, kvalitu spánku či zdraví. Šlo o holistický přístup. Postupem času přibývali další žáci a skupinky se zvětšovaly, až z toho jsou dnešní nabitá jógová studia. Při počtu 15 lidí ale nemá učitel šanci uspořádat lekci tak, aby sedla všem,“ říká lektorka jógy Lenka Robinson.

Cesta do nitra

Nedílnou součástí studia jógy je i samostudium (sánskrtksy svádhjája). To neznamená, že jen čtete knihy a časopisy o józe. Studujete také sami sebe. „Proto potřebuje žák domácí praxi, aby mohl poznat všechny vrstvy těla. V momentě, kdy se naučí poznávat fyzické, energetické i emocionální, začne naslouchat a objevovat čtvrtou vrstvu těla – intuitivní,“ vysvětluje Zuzka s tím, že intuitivní vrstva se nejlépe učí v úplném tichu a soukromí, které jógová studia nabídnout nemohou. Domácí praxe vám pomáhá projít hlouběji do vašeho nitra. Má na to speciální techniky, které nás učí kontrolovat naše smysly.

„Když uděláte předklon, zamykáte džalandarabandhu, pracujete s nervus vagus, který tlumí náš sluch, zklidňuje a otáčí ho dovnitř. Proto na lekci jógy až tak hluboko nedosáhnete – slyšíme, jak vedle nás někdo heká či kýchá, nebo cítíme, jak se náš soused potí,“ vysvětluje Zuzka. Na to, abychom své smysly stočili dovnitř, potřebujeme klid domácí praxe. Jedině doma se můžete plně koncentrovat. A v okamžiku, kdy jste schopní koncentrace, třeba na dech, jste také schopní začít meditovat.

Pevná součást diáře

Domácí praxe je chvíle pravdy, kdy jste opravdu jen sami se sebou. Pokud kvůli každodenním povinnostem – ať už jde o děti, manžela, práci, nebo jiné starosti – na jógu nemáte čas, pak to zřejmě není vaše priorita. „Když mi někdo řekne, že by chtěl, ale nevychází mu to, pak odpovídám: Tak asi nechcete, jinak byste tu byli. Všichni máme 24 hodin, takže jestli opravdu chcete, tak si čas uděláte,“ rozčesává výmluvy svých žáků Lenka Robinson.

Pokud byste rádi, aby se jóga vaší prioritou stala, je třeba ji zahrnout jako pevnou součást vašeho plánování do diáře, promluvit si o vašem záměru s blízkými a čas si na ni vyhradit. Každý den bude jiný. Někdy dynamičtější, jindy línější, když jste unavení. „Jóga není jen o praktikování ásan, někdy stačí jen sedět, dýchat a meditovat. Jenom cítit spojení se zemí, svoje tělo a to, jak vám v něm je,“ říká Zuzka. Užijte si domácí lekci a berte ohled na své potřeby. To je něco, co na skupinové lekci rozhodně nezažijete.

VERONIKA VESELÁ