Když Mercury umíral, jako by se zastavil čas, říká jeho komorník, dnes žije v ČR

Vzpomenete si na své první setkání s Freddiem?
Poprvé jsme spolu mluvili po jeho vystoupení s Royal Ballet na velkém charitativním galavečeru. Pracoval jsem pro ně a staral se o jejich kostýmy. Po představení jsem Freddiemu řekl, jak mám rád jeho hlas a že má pěkný kostým. Byl velmi zdvořilý a ptal se mě, co dělám. Řekl jsem mu, že se starám o kostýmy. A tím to první setkání skončilo. O týden později někdo z vedení Queen zavolal mému šéfovi a zeptal se, jestli bych nebyl k dispozici na šestitýdenní turné s Queen a postaral se o jejich kostýmy. To se psal rok 1979. A tím to vše začalo.

Takže Freddie si vyhlédl vás. Pamatujete si, jak na vás zapůsobilo první setkání s kapelou?
Když mě Freddie oslovil, znal jsem jen pár písní. V tu dobu nebyl internet a já vlastně ani nevěděl, kolik má kapela členů. Na to jsem se musel zeptat kamaráda. A když jsem pak byl na první zkoušce s Queen, kde zahráli asi dvacet písniček, poznal jsem je. Ale do té doby jsem vůbec nevěděl, že jsou od nich.

Anketa Český slavík: Diváci zvolili Marka Ztraceného, Ewu Farnou i kapelu Mirai

Poté jste mnoho let strávil po boku Mercuryho a poznal všechny jeho stránky. Jaké měl největší neřesti?
Jediné dvě ‚neřesti‘, které mě napadají, byly, že chodil každý večer do barů a nakupovat. Kdykoli se nudil, tak velmi rád chodil po starožitnictvích a aukčních síních.

Freddie byl známý jako velký operní fanoušek. Znal nějaké české skladatele?
Neznal žádného českého skladatele, ale jako asi každý znal árii Měsíce z Rusalky.

Co knihy?
Za dvanáct let s Freddiem jsem ho nikdy neviděl číst knihu.

V roce 1986 Queen vystoupili v Budapešti. Mluvilo se někdy o jiných zemích za „železnou oponou“, včetně Československa?
Ne. Kvůli ‚železné oponě‘ se Freddie nikdy moc nezajímal o myšlenku vystupovat za ní. Pro něj to bylo mimo jeho dosah, takže se vždy soustředil na to, čeho mohl dosáhnout.

Mirai Navrátil: Věřím, že jsme skvělá kapela. A ještě chvilku budeme

Čeho jste si na něm nejvíce cenil?
Pro mě byl Freddie ten nejlepší učitel, jakého jsem kdy měl. Dozvěděl jsem se od něj hodně o umění, lásce, životě a všem, co je na tomto světě krásné. Svým přístupem kdiagnóze a blížící se smrti mě také naučil odvaze a statečnosti.  

Od jeho skonu uplynulo právě třicet let, pamatujete si Freddieho poslední dny?
Během těch posledních dní jsem měl pocit, že se čas zastavil, jako by byl dům pod obrovskou skleněnou kupolí, jakou vidíte ve filmech z viktoriánské éry. Dům byl tichý a všichni uvnitř čekali, až se něco stane. V té době jsem plně chápal Freddieho odvahu, o které jsem mluvil dříve, protože si nikdy nestěžoval a smířil se s blížící se smrtí. Dodnes si pamatuji, že to byla neděle a Freddie byl od rána v komatu. Byl tam doktor a řekl, že nemůžeme dělat nic a že ten stav se asi už nezlepší. Večer jsme šli Freddieho převléci. Když jsme mu převlékali tričko, viděl jsem na jeho hrudníku, jak se nadechl a pak vydechl naposledy. Běželi jsme pro doktora a ten už jen konstatoval, že Freddie umřel. Bylo to přesně v 18:48.