Že se jednou bude živit konstrukcí střihů a její blog bude na internetu sledovat sto tisíc lidí, ji tenkrát ani ve snu nenapadlo. Ve skupině ale vládla příjemná atmosféra, a to jí bylo hodně sympatické. Taky ji překvapilo, že na její věci přicházely kladné odezvy.

„Už na mateřské s dcerou jsem se po letech vrátila k tvoření, které jsem měla ráda odmalička. Vyráběla jsem pro ni hračky, šila oblečení,“ vysvětluje Petra.

„Až když jsem čekala syna, zeptal se mě manžel, jestli nechci o tvoření psát blog. Nechtělo se mi a chyběla mi taky odvaha. Na tohle nedbal, zaregistroval doménu a zprovoznil jednoduchou šablonu. „Bude stačit, když zmáčkneš ,přidej příspěvek‘,“ radil mi. Petru k ničemu nenutil, jen jí tím připravil startovní podmínky.

Kdy jste se odhodlala začít? Chtělo to nějaký nápad?
Pár dní jsem na web koukala, a pak jsem si řekla, že to zkusím. Přidala jsem dvě tři fotky toho, co jsem ušila nebo upletla, a připsala k tomu pár vět. Po nějakém čase jsem zjistila, že lidé dobře reagují. Nejdříve jich bylo pár. Po čase mi posílali dotazy, jak jsem co vyrobila. Jako dobrý záměr mně přišlo, že k inspirativním obrázkům přidám také návody, jak jsem co upletla a vyrobila. Zájem se okamžitě zvedl. Když už byl syn nějaký ten týden na světě, začala jsem šít i oblečení pro sebe, nejdříve podle střihů z Burdy. Pár měsíců uteklo jako nic a zjistila jsem, že tohle mi nestačí, že chci něco svého. Šití mě pohltilo, ale uvědomila jsem si, že mě nejvíc baví vymýšlení modelů a konstrukce střihů.

To ale přece není vůbec jednoduché. Nemusíte být vystudovaná návrhářka?
Na základce jsme měli technické kreslení a také rýsování. Tyhle předměty jsem milovala. Měla jsem schopnost vidět skrz, nechyběla mi představivost. Myslím, že se to podobá architektuře. Vizuální vjem převedete do křivek, do přímek a do čísel. Konstrukce je vlastně matematika – nic jiného. A střih by měl dobrý matematik zvládnout, není třeba se bát. Návody nejsou jaderná fyzika, můžete si přidat nebo ubrat, kde chcete. Navíc je minimální pravděpodobnost, že se potkají dvě stejně oblečené ženy, i když si náhodou koupí stejnou látku. Dělám různé návody. Na dlouhé i krátké šaty, minišaty, s kapsami i bez kapes, každá si vybere podle sebe.

Radila jste se s někým?
Ne, a ani v tomhle oboru nejsem vzdělaná. Mám vystudovaný gympl a dva roky ekonomky. Nakoupila jsem učebnice a naučila se všechno od úplného začátku. Studovala jsem po svém. Objevila jsem taky zahraniční školy. Tam se pracuje trochu jinak, postupy jsou odlišné. Nacházela jsem rozdíly. Vzala jsem si z obojího to, co se mi líbilo. Vymyslela jsem svůj způsob konstrukce střihů a podle nich šila oblečení. Fotky jsem pak dávala na blog. Jednou jsem vyrobila poměrně jednoduché šaty a strhla se vlna nadšení. Lidé chtěli vědět, kde jsem střih sehnala, kde ho mohou najít, že ho taky potřebují. Když už chodily desítky e-mailů, tak jsem ručně rozkreslila střih a narýsovala ho v šesti velikostech. Stále byl ale moc velký a nevěděla jsem, jak ho lidem poslat. Musela jsem vymyslet jiný způsob. Po částech jsem ho proto rýsovala a obkreslovala na formát A4, podle měřítka skenovala do počítače… Nakonec jsem střih dostala do takové formy, že se dal odeslat e-mailem.

A tohle byl začátek úspěchu?
Vlastně ano, není třeba nic skládat, nemusím chodit na poštu. Posílám střihy do e-mailu ve formátu A4. Doma si je vytisknete. Na každém listu jsou značky, podle kterých si je k sobě poskládáte. Nemusí se nic zvětšovat, zmenšovat, jen slepit dohromady a pak rovnou šít. Takhle vznikly první střihy v roce 2017. V té době jsem začínala řešit, jestli znovu nastoupím do práce. Nebavila mě administrativa a nechtělo se mi. Zabodoval zase manžel. Nabídl, že to zkusíme s blogem a dáme tomu půl roku. Za jeho podporu jsem moc ráda. Z příjemného přivýdělku na mateřské se vyklubalo plnohodnotné zaměstnání. Nyní se mu věnuji už naplno a uživí čtyřčlennou rodinu. Před rokem a půl se manžel rozhodl, že odejde z práce a bude mi pomáhat.

Kde hledáte inspiraci?
Nesleduji módní přehlídky, vlastně vůbec nic. Mám raději svobodnou tvorbu. Dokud nevyjdu na ulici, ani nevím, co se právě nosí. Svých nápadů mám dost, nechci vytvářet kopie. Chci jít směrem originálním a nadčasovým, nechci se svazovat něčím, co vidím a třeba se mi to i líbí. Když se tím budou lidé také řídit, nemusí každou sezonu měnit oblečení.

Proč jste otevřela poradnu?
Nabízím teď už kompletní službu, i s videonávody. Když vznikla poptávka po střizích, uvědomila jsem si, že lidé potřebují radit krok za krokem. Věnuji se i materiálům, radím ženám a také několika mužům, jak vybrat správnou látku. Nejdříve jsem jednotlivě odpovídala na dotazy, ale strávila jsem nad tím hodně času, i do noci, a proto jsem vymyslela poradnu. Teď už je v ní tolik odpovědí, že stačí zákazníky na ni jen odkázat. Nešiju pro nikoho dalšího, na to nemám čas. Vyřizuji navíc celou operaci kolem obchodu. Manžel pomáhá s technickými záležitostmi, s tím, co neumím a co se ani učit nechci. Dělá to rád a umí to, což je příjemné spojení. Ostatní je na mně. Připravím střih, ušiju zkušební modely, střih vyladím a pak šiju finální modely, které jsou na blogu vidět. Během šití nafotím návod krok za krokem a popíšu ho. V neposlední řadě se starám o sociální sítě.

Máte ještě nějaký další cíl?
Už si ho plním. Právě nedávno jsme začali s manželem řešit překlady blogu. Prodalo se tisíce střihů do zahraničí, ale je ještě spousta zemí, kam se nedostaly. Můj cíl je obsáhnout celý svět.

FRANTIŠKA TĚŠÍNSKÁ