„Bohužel u nás neumíme využívat potenciálu a talentu vzdělaných žen. To s sebou nese velké ekonomické ztráty, především nám ale mohou chybět nápady a přístupy, které ženy díky své odlišné životní zkušenosti a potřebám přinášejí, což má dopad i na náš inovační potenciál,“ domnívá se Linková.

Podle statistik z roku 2017 v České republice působilo v technických vědách působilo jenom 13,2 procent vědkyň, v těch přírodních pak 25,1 procent. Nejvyrovnanější zastoupení mají ženy již dlouhodobě mezi výzkumníky v lékařských vědách, zde ženy představovují 48,2 procent.

Tento stav se snaží změnit projekt L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě. Také proto v červnu obsadily francouzskou ambasádu v Praze většinou ženy. Konal se zde již 13. ročník tohoto projektu.

„Svět potřebuje vědu a věda potřebuje ženy," podotkla na úvod Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd ČR. Nemusela mít v tu chvíli strach, koncentrace vědkyň v sále zdaleka převažovala celorepublikový průměr. Na výzkumných pracovištích už to tak bohužel nevypadá, i proto tento projekt existuje.

Zaujala částicová fyzika i toxikologie

Do letošního ročníku se zapojilo celkem 40 českých vědkyň do 40 let, přičemž do finále, kde byly projekty posuzovány odbornou porotou, jich postoupilo 13. Které letos zaujaly nejvíce? Ty z oblasti částicové fyziky, toxikologie a mikrobiologie. Ocenění v hodnotě 600 tisíc korun si dohromady odnesly tři talentované výzkumnice. A že i tato částka může pro start pomoci ukazuje, dokládají dvě laureátky této ceny - Elisabeth Blackburn v oboru medicína nebo fyziologie a Ada Yonath v oboru chemie. Obě získaly Nobelovu cenu.

Vítězkami té letošní české ceny L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě se stala Hedvika Kadlecová, kterou zajímají procesy v kvantovém vakuu pro návrh experimentů s PW lasery, ty mohou měřit kvantové částicové procesy ve vesmíru. Dále Jana Žďárová Karasová, ta zkoumá nosičový systém využitelný v léčbě Alzheimerovi nemoci, který souvisí se schopností nových molekul prostupovat do mozku. A Silvie Rimpelová se svou diagnostikou a léčby nádorového onemocnění prostřednictvím fluorescenčních konjugátů přírodních látek.

České laureátky L´Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě 2019:

RNDr. Hedvika Kadlecová, Ph.D., pracuje ve vědeckém výzkumném centru zaměřeném na laserovou techniku ELI Beamlines v Dolních Břežanech. Součástí centra jsou čtyři vysoce výkonné lasery, s jejichž pomocí chtějí vědci studovat extrémní fyzikální jevy, jako je stimulace dějů uvnitř hvězd. Koordinátorem projektu v České republice je Fyzikální ústav Akademie věd.

Název vítězného projektu: Zkoumání procesů v kvantovém vakuu

Hedvika Kadlecová se do projektu přihlásila s prací, v níž zkoumá kvantové částicové procesy ve vakuu pro návrh experimentů s PW lasery. „Zabývám se především procesem rozptylu světla na světle, ke kterému dochází jedině ve vakuu. Tento proces byl nepřímo pozorován při kolizi těžkých iontů CERNu v roce 2017. V našem projektu se snažíme navrhnout experiment, kde bychom toto přímé pozorování realizovali. Srážíme proti sobě dva laserové svazky a analyzujeme vycházející záření pomocí metod kvantové elektrodynamiky a nelineární vlnové teorie pro potřeby reálného experimentu. Ve výsledném záření dochází k lomu vlnění, kde se začínají generovat elektron-positronové páry. Při anihilaci párů můžeme poté pozorovat gama záření, které je možné detekovat,“ uvádí Hedvika Kadlecová a dodává: „Díky zkoumání částicových procesů ve vakuu můžeme otevřít okno do nové fyziky a dosáhnout většího pochopení vakua jako důležitého média.“

pplk. doc. PharmDr. Jana Žďárová Karasová, Ph.D., působí na Fakultě vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové, kde se věnuje oblasti vojenské toxikologie.

Název vítězného projektu: Hodnocení toxicity cucurbit[7]urilu po jednorázovém a opakovaném podání

Projekt Jany Žďárové Karasové je zaměřen na hodnocení možné toxicity nosičového systému, který by bylo možné využít ke zlepšení průniku léčiv do centrálního nervového systému. „Některá léčiva nesou ve své struktuře části, které znesnadňují jejich prostup do centrálního nervového systému. Cuccurbit(7)urily takovéto molekuly úspěšně vážou, čímž mohou zlepšit jejich prostup do mozku, tedy i výslednou léčebnou účinnost. Tyto nosičové systémy však mohou ovlivnit biologický systém a působit toxicky, zejména pokud by byly podávány dlouhodobě,“ vysvětluje Jana Žďárová Karasová.

Ing. Silvie Rimpelová, Ph.D., pracuje v Ústavu biochemie a mikrobiologie na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.

Název vítězného projektu: Fluorescenční konjugáty inspirované přírodními látkami pro zobrazování a terapii nádorových onemocnění

Silvie Rimpelová ve svém projektu zkoumá vývoj a studium biologické aktivity konjugátů fluoroforů s přírodními látkami, které mají potenciál pro zobrazování a terapii nádorových onemocnění. „Hlavním strukturním motivem těchto molekul jsou přírodní látky trilobolid (z timoje trojlaločného) a digitoxin (z náprstníku červeného), které obě vykazují velmi zajímavé účinky na nádorové buňky. Tyto přírodní látky jsou následně konjugovány s malými fluorescenčními značkami, které umožňují studium jejich mechanismu účinku. Pokud fluorofory ještě dále upravíme (např. halogenace BODIPY), můžeme daný konjugát využít pro fotodynamickou terapii. Získáme tak multimodální derivát s dvojím účinkem - cytotoxicitu a fototoxicitu, a to pouze na místě účinku,“ dodává Eva Rimpelová.