Co nesmí chybět na vašem štědrovečerním stole?
Jan Cina: My jsme svíčkoví lidé, takže hrozně moc svíček. Mám rád i svíčkovou, ale tu na Vánoce samozřejmě nemáme. Máme dva druhy bramborového salátu. Občas míváme i kubu jako předkrm, klasickou vánoční polévku a hrozně moc cukroví.

Martina Viktorie Kopecká: Dopsané kázání. To musí být vždy napsané. A co se týče jídla, tak já nejsem kaprový tip. Pocházím ze severních Čech, kde se většinou dělají řízky a vinná klobása. Určitě ale v salátu nesmí být cibule. To nesnesu.

Tomáš Verner: Kapr a bramborový salát.

Herec Zdeněk Piškula
Zdeněk Piškula: Lajna pro mě byla příležitost, jak se vymanit z pohádkových rolí

Tři oříšky pro Popelku, a nebo Anděl Páně?
Tomáš Verner: To je velmi složitá otázka. Vyrostl jsem na Třech oříšcích a jsem názoru, že české pohádky jsou nejhezčí pohádky na světě. Přesto Anděl Páně s Ivanem Trojanem a Jirkou Dvořákem jsou naprosto skvělí. Pokud musím vybrat jednu, tak Anděl Páně.

Jan Cina: Tři oříšky pro Popelku, protože já jsem Anděla Páně ještě neviděl. Jsem asi jediný v České republice. Vlastně mě to docela mrzí a doufám, že letos ho konečně uvidím.

Martina Viktorie Kopecká: Oboje. Mám hrozně ráda Anděla Páně, protože když jsem studovala teologii, tak jsem díky němu pár věcí pochopila. Katolická církev je malinko jiná než husitská. Je to skvělý edukativní počin. A Tři oříšky pro Popelku je klasika, která nestárne. Navíc boří genderové stereotypy. To se mi líbí.

Oblíbená herečka Daniela Kolářová.
Pohádková sudička Daniela Kolářová: O Vánocích dodržuji hned několik zvyků

Máte oblíbenou vánoční tradici?
Martina Viktorie Kopecká: Upřímně celé Vánoce mám spojené s kostelem. To, že mě rodiče vezou na půlnoční ze zasněžených severních Čech, pak si zajdou na svařák, já si zatím chystám kázání a pak za mnou přijdou o půlnoci, to je taková naše tradice.

Tomáš Verner: Máme tradici a myslím, že by ji měly zavést všechny rodiny, a to nedávat si dárky. Sejít se, být spolu a neřešit stres, zda někoho obdarujete dost nebo málo. Vánoce jsou o setkávání. Pokud někdo dostane ponožky a šálu, tak je to fajn, ale neměla by se dávat auta, pračky nebo zájezdy.

Jan Cina: Občas, když to jde, tak kolem poledne chodíme dát si šneky. To je prvorepublikový zvyk, který málokdo zná. A tradicí byly vždy rodinné návštěvy, ale loni poprvé jsme je realizovali online a bojím se, že letos to bude dost podobné.