Vzpomínáte na soutěž v dobrém i přes to, že jste si hodně poranil kotník a koleno?
Ano, vzpomínám na ni hezky, protože to byl unikátní zážitek, který už se pravděpodobně nebude opakovat, byť nějaké náznaky, že bych se mohl vrátit, byly. Bohužel jsem odešel se zraněním, které se pořád nehojí, takže to vypadá, že mě čeká na podzim zcela jistě operace. V tuto chvíli tedy můžu říct, že už bych do soutěže znovu nešel. Zkusil jsem si to a koleno mám už celkem hodně rozhadrovaný. Nejsem si jistý, jestli bych chtěl znovu riskovat, že se mi to vrátí zpátky.
Kdyby přišla nabídka show moderovat, šel byste do toho?
Myslím, že by se strhla další bitva v Oktagonu mezi mnou a Ondrou Novotným. A z hlediska váhové kategorie tuším, že by to moderoval znovu Ondřej Novotný. (smích)
Máte pocit, že vám soutěž nějak změnila život?
Určitě. Změnila mi ho v tom, že mám daleko víc práce, než jsem měl před tím. Dlužno dodat, zaplať pánbůh. Někdy už mi trochu chybí ten klid, co jsem měl, ale věřím tomu, že si časem najdu nějaký středobod a vše se zase hodí do normálu. Zájem o mě určitě poklesne, co si budeme povídat, povědomí o soutěži postupem času odezní, ale zatím se to ještě neděje, takže změna životní je, a to ta, že mám daleko víc práce a méně volného času.

Řekl byste o sobě, že jste workoholik?
Rozhodně bych o sobě neřekl, že jsem workoholik. Vždycky jsem si užíval víc pohody než práce. Navíc už je mi tolik, kolik mi je, což znamená, že už to nemám nastavené na výkon, ale spíš na příjemný prožitek a zábavu, což moje práce nabízí, proto ji dělám.
Umíte si představit, že byste práci v rádiu opustil a šel dělat úplně něco jiného?
V tuto chvíli ne, protože do rádia chodím velice rád. S kolegyní Zorkou Hejdovou máme skvělý a zábavný tým a můžu říct, že se chodím do práce bavit, takže si aktuálně neumím vůbec představit, co by muselo přijít za nabídku, abych s prací skončil. Prezidenta dělat nechci… (smích) Ačkoli po tom, co se u nás v republice dá vidět, bych to pravděpodobně bez problémů zvládnul taky.
Zorka vám po dobu působení v Survivoru vtipně vedla instagramový účet. Stále má do něj přístup?
Už ne, byla to těžká chvíle, bylo to v podstatě jako odříznutí pupeční šňůry, kdy jsem se obával vstupu do světa sociálních sítí bez její pomoci, ale řekla mi, že mě pořád nemůže vodit za ručičku a musel jsem si Instagram převzít sám. Už dobré dva měsíce si ho spravuji osobně. Naučil jsem se všechny zákonitosti té aplikace, ale zákonitosti instagramového světa stále poznávám.
Do té doby jste v sociálních sítích nejel?
Měl jsem Facebook i Instagram, ale dával jsem tam fotku třeba jednou za osm měsíců. Byl jsem spíš pasivním uživatelem. Teď jsem skočil rovnýma nohama do vody a plavu.
Co se týče fanoušků a fanynek, poznávají vás teď lidi na ulici?
Za svého působení v showbyznysu jsem zažil už několik výrazných vzestupů a poklesů. Když jsme dělali s Tomášem Snídani s Novou, tak nás lidé samozřejmě poznávali víc, než když jsem v rádiu. Před tím jsme dělali pořad Nekecej na Stream.cz, který byl hlavně pro středoškoláky, tam nás poznávali hlavně mladí. Se Snídaní s Novou se věková kategorie rozšířila a teď je to ještě o poznání lepší. Zásah Survivora byl asi největší. Nicméně je to v pohodě, za každou pozornost jsem rád. Není nic horšího než se vrátit ze soutěže a mít nulovou pozornost. Znamenalo by to, že se něco pokazilo. Takhle je to pozitivní.

Po účinkování v soutěži často přicházejí různé nabídky na vlastní pořad. Objevilo se něco?
Nějaké nabídky byly, ale zatím jsem je odmítal, a to z různých důvodů – konkurenčních nebo že nebyly autentické a vhodné pro mě, tak uvidíme, co přijde dál. Říká se, že první nabídky po takovéto velké věci se mají odmítat. Třeba se to postupem času ustálí na něčem pěkném, co mi bude sedět.
Umíte si představit, že byste se teď z rádia přesunul i do televize?
Umím si to představit, otázkou je, zda si to umí představit i diváci. (smích)
Vzhledem k tomu, co máte v Survivoru za sebou, jaké si teď vybíráte dovolené?
Rozhodně si teď nepředstavuju dovolenou u moře. Být měsíc a půl ve slané vodě přímo na pláži, kde pálí slunce, mi letos stačilo. Zahraniční dovolenou si dobrovolně odřeknu a budu trávit prázdniny výhradně v Čechách – na dětském táboře, který pořádáme, budu objíždět kamarády, pojedu na jižní Moravu.
Máte ještě nějaký cestovatelský sen, který byste si chtěl splnit?
Lákal by mě třeba Island, kde jsem ještě nebyl a o kterém mi všichni vyprávějí, jak je unikátní. Nebo třeba Nový Zéland, který je pro spoustu lidí turistickým lákadlem.

Potkáváme se ve Světě medúz, kde jste moderoval slavnostní zápis jejich největšího akvária do Guinnessovy knihy rekordů. Předpokládám, že vás už žádná medúza po Survivoru nezaskočí…
Ano, nezaskočí, i když je pravda, že medúzy na ostrově shodou okolností nebyly. Asi věděly proč. (smích) Pravděpodobně bychom je snědli. Zjistil jsem, že se jí docela blbě, ale Chili tam dokázala uvařit ledacos, tak věřím tomu, že i medúzy by padly.
Všimla jsem si, že se v Guinnessově knize rekordů hodně vyznáte…
Jako malý jsem ji dostával vždycky na Vánoce. Hodně často jsem v ní listoval a fascinovalo mě, kolik rekordů jsou lidé schopní vytvořit. Je to druhá nejprodávanější kniha po Bibli, což už samo o sobě něco říká. Já sám bych asi žádného rekordu nebyl schopen, ale zjistil jsem, že získat zápis do Guinnessovy knihy rekordů je možné pouze tehdy, když člověk vymyslí něco nového. Kdyby se jim tedy ve Světě medúz rozbila akvária, byl bych jediný moderátor, kterého v tu chvíli požahalo nejvíc medúz na světě při výkonu práce. Jinak mám pocit, že už snad všechny rekordy byly vytvořené.