Když jsem si prohlížela váš Instagram, zjistila jsem, že s rodinou poměrně často výletujete. Snažíte se své malé syny vést k aktivnímu životu?
Pokoušíme se o to. Ale veškerá tato iniciativa pochází od mé přítelkyně Elišky. Ona je totiž ta akční, zatímco já jsem spíš takový pecivál. Já kdybych ji neměl, tak asi spíš někde sedím na zadku. Ale za to, že mě vždycky někam vykope, jsem strašně rád. Takže díky ní s klukama cestujeme.

O prázdninách jste si vyrazili na rodinnou dovolenou na Šumavu.
Tam to bylo nádherné a já bych všem s dětmi moc rád doporučil hotel Horizont. Jsou tam totiž úplně neuvěřitelně baby friendly. Venku jsou hřiště pro děti, uvnitř je velká herna s prolézačkami, bazény pro děti. Jsou tam pro ně připravené i animační programy, v čele s maskotem liškou Eliškou, a tam jsme byli opravdu vždy velice spokojeni. Jezdíme tam opakovaně.

Účastníte se projektu Roztančené divadlo, takže pilně trénujete. Začal jste už během léta, nebo jste si chtěl užít prázdniny?
Ostatní páry možná už během prázdnin trénovaly, ale já jsem téměř do konce července zkoušel a hrál v Ostravě divadlo v rámci Shakespearovských slavností a během srpna měl po dlouhé době konečně pár dní volno, které jsem si chtěl užít. Takže jsem si trochu odpočinul a hned v září se do toho tanenčního tréninku pustil. Ale 23. října, kdy je finále u nás v Divadle na Vinohradech, budu určitě připraven.

Vy jste to zkrátka uchopil po svém a přes léto se připravoval mentálně.
Ano, přesně tak. (smích) A také jsem si byl nechat ušít boty na míru ve specializovaném obchodě. Pro tanečníky Roztančeného divadla sice už měli boty nachystané, ale já mám velmi atypickou nohu. Na délku mám velikost dvaačtyřicet, ale problém mám se šířkou. Já abych se na šířku vešel do normálních tanečních bot, tak bych musel mít o čtyři a půl čísla větší boty. Takže kromě mentální přípravy už se mi vyrábějí také boty. (smích)

Jak jste na tom vůbec s tancem? Je vám spíš blízký?
Rozhodně jsem nikdy profesionálně netancoval. Ale nemyslím si, že bych nebyl pohybově nadaný. Ovšem asi díky tomu, že mi je šestačtyřicet, tak mě sem tam začíná zrazovat tělo. Celý život jsem byl aktivní a najednou mě začínají pobolívat záda, ramena. Nevím, zda je to tedy věkem, z mého pravidelného plavání, nebo z toho, že to občas přeženu v posilovně. Ale toho se bojím asi nejvíc. Že na profesionální tanec musí být člověk v absolutní a pružné kondici a ta mi poslední dobou spíš odchází.

Nějaká pružnost tam být musí, když jste byl osloven.
Byl jsem osloven Martinem Šimkem, který je autorem tohoto projektu. On s námi ve Vinohradském divadle spolupracoval na hře Je třeba zabít Sekala, a zřejmě proto si mě vybral. V té hře jsou různé bitky a já tam nějaký pohyb předvádím. Asi viděl, že nejsem úplné dřevo. (smích)