Slovo "bio" je moderní a frčí. Bylo tak jen otázkou času, kdy přijde někdo s nápadem na ekologický způsob pohřbívání. Co si pod tímto pojmem vůbec představit? Například v americkém Washingtonu otevřeli první zařízení pro kompostování lidských ostatků. Podle průkopníků ekologického pohřbívání může být vzniklá hlína použita například pro vypěstování stromu, čímž se symbolicky zrodí nový život. Jak uvádí deník The Times, proces zahrnuje umístění lidských pozůstatků do válce s vrstvou organického materiálu, jako jsou dřevěné štěpky, vojtěška nebo sláma.

„Tělo a rostlinný materiál zůstávají v nádobě po dobu 30 dnů. Mikrobi vše rozkládají na molekulární úrovni, což vede k vytvoření půdy bohaté na živiny. Půda je poté z nádoby odstraněna, testována na neorganické položky, jako jsou kyčelní implantáty a další složky, které se nerozloží. Poté se kompost nechává vytvrzovat další dva až čtyři týdny. Jakmile je půda kompletní, rodiny si ji mohou vzít domů k použití na stromech a rostlinách nebo ji darovat na ochranu,“ uvádí americká firma Recompose.

V porovnání s tradičním zpopelněním či uložením do země se díky kompostování ušetří až tuna oxidu uhličitého. Dále se minimalizuje odpad, nedochází ke znečištění spodních vod balzamovací tekutinou a zabrání se emisím CO2 z kremace, výroby rakví a náhrobků. Tento netradiční způsob bio pohřbívání je kromě Washingtonu legální již také v Coloradu a Oregonu. Kromě kompostování je v Americe možné také popel z kremace smíchat s betonem, kdy se vytvoří něco jako umělý korál, který je vhozen do moře a nenásilně splyne s útesem. A například ve Švédsku je možná kremace mrazem, kdy je tělo podchlazeno na -18 °C, následně se ponoří do tekutého dusíku, kde se rozpadne. Pozůstalí poté dostanou prach zesnulého ve speciální nádobě a mohou jej rozprášit na louce.

Ve Velké Británii se mohou zase lidé po smrti stát vinylovou deskou, na které je nahraná oblíbená kapela nebo nějaký zvukový odkaz rodině. Jedna švýcarská firma nabízí dokonce výrobu diamantu z nebožtíka. Kámen o velikosti 0,3 až 1 karát stojí zhruba 70 tisíc korun a potřeba je k tomu minimálně 500 gramů popela. Další ekologickou alternativou je možnost vypěstovat si v urně s popelem strom. Na internetu si lze objednat urnu, která obsahuje semeno, ze kterého po uložení urny do země vyroste strom.

A jak je na tom Česká republika? Kromě vsypových louček se na hřbitovech začaly objevovat tzv. Lesy vzpomínek. Jde o druh přírodního hřbitova, kdy si pozůstalí mohou vybrat strom, pod něhož bude zemřelý pohřben ve speciální urně. Ta je vyrobena z ekologického materiálu, který se rozpadne. První takový hřbitov začal fungovat před osmi lety v Praze-Ďáblicích a od roku 2019 také v moravské metropoli – Brně. A další přírodní pohřebiště, tzv. Les vzpomínek, připravuje v letošním roce i Olomouc.

„Na hřbitově v Neředíně je nevyužitá plocha, kde právě vzniká. Jedná se o místo, kde by mohli uskutečnit rozloučení lidé, kteří mají vztah k přírodě a přivítali by alternativní způsob rozloučení s blízkými,“ uvedl před časem pro Deník ředitel Hřbitovy města Olomouc Ladislav Šnevajs.

Irena Frolová