Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Velikonoce – brána k jaru

Velikonoce jsou oslavou jara od starověku, odkdy jsou historicky doloženy. A podobně jako u Vánoc, i zde se prostupují pohanské obyčeje s křesťanskou tradicí.

27.3.2018
SDÍLEJ:

Zvyk slavit Velikonoce vznikl v Judei, původně římské provincii v Palestině, kde Židé slavili tzv. pesach (z řeckého pascha neboli Velká noc), což byl sedmidenní svátek připomínající odchod z Egypta, a který se vyvinul z původně pohanských svátků jara.

V době pesachu přišel Ježíš se svými učedníky do Jeruzaléma, kde byl ukřižován. Křesťanské Velikonoce se kdysi slavily ve stejnou dobu jako židovský pesach. V roce 325 pak církevní koncil v Nice určil, že se Velikonoce budou slavit první neděli po jarní rovnodennosti a úplňku měsíce, odděleně od židovského svátku. Proto jsou Velikonoce svátky pohyblivými. Od 4. století také křesťané dodržují čtyřicetidenní půst, přičemž toto období obsahuje šest postních nedělí, které mají, podle činností v tyto dny prováděných, různé názvy jako pučálka, černá, sazometná, liščí, smrtná, pražná, kýchavná ad.

Pašijový týden

Křesťanská teologie ve Velikonocích spojila pesach s ukřižováním a zmrtvýchvstáním Krista. Týden od Květné neděle do Velké noci se nazývá pašijový a při liturgii na Květnou neděli a Velký pátek se čte evangelijní příběh obětování Ježíše Krista, který je popsaný v pašijových textech. V tomto týdnu jsou důležitými dny především Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota. Týden končí Velikonoční nedělí neboli Božím hodem velikonočním. Velikonoce, tedy oslava zmrtvýchvstání a vzkříšení Ježíše Krista, jsou největším křesťanským svátkem roku, dokonce větším než Vánoce.

Od Květné neděle po Velikonoční pondělí

Květná neděle, někdy také nazývaná Palmová nebo Beránková, je podle křesťanské věrouky dnem vjezdu Ježíše Krista s apoštoly do Jeruzaléma. Analogií palmových ratolestí, jimiž byl Ježíš vítán, jsou u nás kočičky, tedy rozkvetlé vrbové větvičky, které si na Květnou neděli věřící nechávají posvětit při mši, aby je ochránily především od nemocí a přírodních pohrom.

Zelený čtvrtek je podle křesťanů dnem Poslední večeře Páně, kdy Ježíš se svými dvanácti učedníky večeřel beránka a nekvašený chléb. Na tuto počest se v kostele světí pokrmy a umývají nohy starcům, stejně jako to učinil Kristus svým učedníkům.

V noci ze čtvrtka na pátek byl Ježíš souzen a mučen. Na památku jeho utrpení v poledne v kostelích utichají zvony a znovu se rozezní až v poledne na Bílou sobotu. Po dobu utichnutí zvonů je nahrazují chlapci s hrkačkami a řehtačkami a navazují tím na prastarý pohanský obyčej. Pohané totiž věřili, že hluk člověka ochrání od zlých sil. Tento den se také jedí zelené pokrmy, například špenát či jiná zelenina a jidáše, což je pečivo napodobující svým tvarem svinutý provaz.

Velký pátek je první dominantou lidových i křesťanských Velikonoc, v tento den byl Kristus ukřižován. Podle lidové víry je to den dobrých i zlých nadpřirozených sil. Podle lidových legend by se nemělo hýbat se zemí, neboť je samodruhá, tedy připravená k vydání úrody. Křesťané si to vykládají tak, že v zemi odpočívá Ježíš. Země se otvírá a vydává své poklady. Velký pátek je sváteční den, nemělo by se prát ani uklízet. Magické úkony jsou zaměřeny na očistu a ochranu budoucího rodinného života, nové úrody a dobytka. Křesťané se na Velký pátek účastní křížových cest.

Bílá sobota je posledním dnem Svatého týdne, kdy se očekává zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Název Bílé soboty pochází od bílého roucha novokřtěnců, kteří tento den ve středověku přijímali křest, který je jednou ze součástí církevních obřadů tohoto dne. Vrcholem Bílé soboty je slavnost Vzkříšení. Velký význam má proto tento den světlo, přeneseně tedy svíce, symbolizující Ježíšovo zmrtvýchvstání. Jde o pohanskou analogii pojetí světla a tmy. Noc z Bílé soboty na Boží hod velikonoční je nocí zmrtvýchvstání Krista, tedy tzv. Velkou nocí. Na Bílou sobotu se pečou beránci a mazance a v 8. století přijala církev lidovou tradici zapalování jarních ohňů.

Boží hod velikonoční je největší křesťanský svátek, slavnost Zmrtvýchvstání Páně. Tímto dnem teprve skutečně začínají křesťanské Velikonoce. Pak následuje přibližně padesát dní, tedy osm neděl, z nichž poslední je svátkem seslání Ducha svatého, svatodušní svátky neboli Letnice.

Na Boží hod se v kostele při slavnostní mši světí mazance a beránci. Svěcené pokrmy se kdysi drobily do brázd v polích pro posílení plodnosti. Také se tu zakopávala svěcená vejce, koulelo se v nich mazanci, a s obcházením polí se pojila i tradice velikonočního obdarovávání.

Velikonoční pondělí je pak svátečním dnem lidových Velikonoc. Je to den známý koledováním, šleháním vrbovými pruty, poléváním vodou a obdarováváním. Zvyk obdarovávání malovanými vajíčky na jaře vznikl v starověké Persii a odtud se rozšířil do Evropy, Egypta a Indie. Vajíčko, coby symbol života, představovalo lidskou víru v úspěšný nový přírodní cyklus zrození.

Zapomeňte na chemii

Co takhle zkusit vrátit se k tradici předků a vajíčka nabarvit přírodními prostředky? A nemusíte se omezit jen na cibulové slupky. Pokud chceme vejce jasně žlutá, použijeme zázvor a kurkumu. Již zmíněná cibule nám je nabarví buď na oranžovo či fialovo, červená řepa karmínově, petržel umí vykouzlit jasně zelenou barvu, červené zelí a borůvky modrou a silný výluh z kávy zase hnědou.

ROZHOVOR S ODBORNÍKEM
Markéta Palowská, etnografka, Ostravské muzeum

Velikonoce jsou spojeny s barvenými vajíčky, pomlázkou a koledováním. Proč právě tyto atributy?
Vejce je symbolem nového života, ovšem vejce plné, tedy se žloutkem coby zárodkem. Pak je to samozřejmě ono vymrskání dívek chlapci, přičemž podstatou této pomlázky je přenesení čerstvé přírodní síly prutu na dívku. Aby byla zdravá, svěží a plodná. S tím souvisí i polévání vodou, protože voda očišťuje a přináší zdraví. Dívky za to pak chlapcům darují vajíčka, nejlépe červená. Jde o barvu lásky, rozkvetlé přírody a budoucího léta, tedy období vrcholné plodnosti.

A co vyfouknuté kraslice?
V lidové tradici se objevují i vyfouknutá vejce, ale ta jsou vnímána spíš jako ozdoba. Ještě před Velikonocemi, na tzv. Smrtnou neděli se vynáší Mařena, Mořana nebo Smrtka, tedy symbol smrti a zimy. Hází se do vody nebo se pálí, aby zmizela, odešla. A tahle figurína mívá často korále právě z vyfouknutých skořápek, tedy z vajec, v nichž už není život.

Koledovat chodí chlapci. Ale můžete zmínit nějaký příklad, kdy koledu vzaly do svých rukou dívky?
Ano, přestože je známá především chlapecká koleda, které se říká mrskut, pomlázka, šmigrust, šupání s ještě jinak, třeba na Těšínsku je dodnes živá i koleda dívčí. Je to takzvané chození s gojičkem. Jde o termín odvozený od polského „gaj“, což znamená háj. Gojiček je pučící zelený stromek, nejčastěji bříza, coby symbol jara, který je dekorovaný nabarvenými vyfouknutými vejci, stuhami, zvonečky příp. dalšími ozdobami. S gojičkem obcházely dívky z chudších rodin, aby si vykoledovaly nějaké peníze, proto nebylo vhodné, aby se koledy účastnily dcery sedláků a majetných lidí.

Autor: Alice Taussiková

27.3.2018 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Vzdělávání a školství - Vzdělávání a školství Vychovatel 24 000 Kč Vychovatelé (kromě vychovatelů pro osoby se speciálními vzdělávacími potřebami) Vychovatel/ka. Požadované vzdělání: vyšší odborné. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 24000 kč, mzda max. 28000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Pracovní poměr na dobu určitou, vzdělání POUZE PEDAGOGICKÉHO SMĚRU!!, Pozice vychovatele v rodinné skupině dětského domova. Rozpis služeb je zveřejněn pro zaměstnance v termínu dle ZP. Služby jsou většinou v odpoledních hodinách, víkendové služby 12hod. Je předpoklad, že se pracovní poměr na dobu uričtou změní od 1.1.2020 na dobu neurčitou - podmínkou je úspěšné zapracování., První kontakt na mail: ddboskovice@seznam.cz. Pracoviště: Dětský domov boskovice, příspěvková organizace, Štefanikova, č.p. 2344, 680 01 Boskovice. Informace: Jarmila Štůlová, +420 516 453 030. Gastronomie - Kuchař na Manifesto Market 130 Kč Hledáme kuchaře do stánku Dirty Dog Street Food na vánoční Manifesto Market. Pro správné lidi rádi nabídneme možnost dlouhodobé spolupráce pro přístí rok. Směny: předotvírací příprava: středa 21.11 čtvrtek-neděle 22.11.-23.12., cca 10:00 - 21:00 Stavebnictví - PROJEKTANT VZT 25 000 Kč AZ KLIMA a.s. hledá nové projektanty do naší pobočky Hranice na Moravě. Výroba - Výroba Zámečníci strojů 22 000 Kč Zámečníci strojů ZÁMEČNÍK - SVÁŘEČ. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 22000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: "ZÁMEČNÍK – SVÁŘEČ", Požadavky:, • Vyučen v oboru, • Platný svářečský průkaz: metoda ZK 141, • Platný svářečský průkaz: metoda ZK 135 – výhodou, • Nástup: Dohodou, • Mzda: Dohodou, • Dvousměnný provoz (ranní směna 6:00 - 14:00 , hod., odpolední směna 14:00 - 22:00 hod.), Nabízíme:, • Zajímavou a tvůrčí práci pro naše zákazníky, • Zázemí stabilní společnosti, • Příspěvek na podnikové stravování, • Příspěvek na penzijní připojištění , • Výkonnostní prémie, • 25 dní dovolené, Nabídky předložte spolu se stručným životopisem osobně, nebo na adresu:, MBG, spol. s r.o., Sadová 2323/4, 789 01 Zábřeh, kontakt: Silvie Vyroubalová , Tel. 583 401 316, e-mail: silvie.vyroubalova@mbg.cz, www.mbg.cz. Pracoviště: Mbg, spol. s r. o., Sadová, č.p. 2323, 789 01 Zábřeh. Informace: Silvie Vyroubalová, +420 583 401 316,737 283 903.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Martin Kratochvíl.

Týdenní zkrat: Jak se zbavit problému

Předseda ČSSD Jan Hamáček a premiér Andrej Babiš
AKTUALIZOVÁNO
30

Hamáček není pro pád vlády. ČSSD ale teprve rozhodne

Hrozivá nehoda ve formuli 3: Sedmnáctiletá německá pilotka má zlomenou páteř

/VIDEO/ Svět obíhají děsivé záběry nehody ze závodu formule 3 na městském okruhu v asijském Macau. Sedmnáctiletá německá závodnice Sophia Flörschová vyletěla po kolizi s jiným vozem v rychlosti překračující 250 kilometrů za hodinu z trati, přičemž utrpěla poranění páteře. Při incidentu byli zraněni další čtyři lidé.  

Myslivec postřelil při honu kolegu. Ten zemřel

Smrtelným zraněním skončila sobotní naháňka v honitbě poblíž Sulislavi v Plzeňském kraji. Dvaašedesátiletý muž utrpěl zranění ruky a hrudníku.

Ve Francii pokračují demonstrace kvůli cenám paliv. Zraněno bylo přes 400 osob

Přes čtyři sta zraněných, z toho patnáct těžce, a jeden mrtvý. To je podle agentury AFP bilance francouzských demonstrací proti zdražování benzínu a nafty. Sobotních protestů se zúčastnilo skoro 290 tisíc lidí, demonstrace ale v menší míře pokračují i v neděli. 

Strmý pád Macronovy popularity pokračuje. Podporuje ho jen čtvrtina Francouzů

Popularita francouzského prezidenta Emmanuela Macrona dosahuje po dalším poklesu již jen 25 procent. Alespoň to vyplývá z výsledků průzkumu, které přineslo nejnovější vydání francouzského nedělníku Journal de Dimanche.

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT