I když už jste spolu delší dobu, teprve nedávno se provalilo, že tvoříte s Anetou pár. Jste do ní pořád hodně zamilovaný?
No ježišmarjá! (smích) Už ani nejde, abych byl víc. Jsem. Neskutečně. Hlavně poté, co jsem ji viděl v představení Divadla U Hasičů Krasavci na chmelu, kde hraje. Je krásná a já jsem šťastnej, že jsme spolu.

Kde jste se poznali, pokud to není tajné?
Tajné to není. Známe se už několik let. Zhruba tři nebo čtyři roky. A poznali jsme se tak, že byla náhodou v Brně, kde jsem zrovna vystupoval ve Třech mušketýrech nebo Muži se železnou maskou, už nevím. Byla se na tom představení podívat s kamarádkou a společně pak přišly za mým kolegou do šatny. Tam jsme se poznali a prožili hezký večer.

Už tehdy přeskočila jiskra?
Právě že ne. Prožili jsme krásný večer, ale pak plynuly měsíce a roky dál, až jsme se potkali na jevišti Divadla Broadway. Bylo to zhruba před rokem v Lásce nebeské, kde to vzplanulo. Od té doby je to fičák. (smích)

Oba jste jak herci, tak i zpěváci. Neplánujete nějaký společný projekt?
Přítelkyně zpívá velmi zdatně, nicméně sebevědomí na to v tomto měřítku nemá. Prožili jsme takovou situaci… Mám domácí studio, kde nahrávám různé věci, a jednou jsme se u toho o něčem podobném bavili a u bavení už zůstalo. Myslím, že tím to pro ni skončilo. Ne že by na to neměla, ale ona po tom netouží, je herečka. A za mě je fajn, když si někdo umí říct, co chce a nechce dělat, na co má. Je to jako kdybych se já hnal do nějakého hereckého stand-upu.

Vy se tedy považujete za zpěváka, ona za herečku.
Přesně. Jsme takový muzikálový herec, takže krása. Dva v jednom. (smích)

Společně jste se objevili na již zmiňované premiéře v Divadle U Hasičů. Pozvala vás ona, nebo kolega Milan Peroutka, který v komedii také hraje?
Shodou okolností jsem se s Milanem ten den viděli i na generálce Tváře. Jsme hodně provázaní, každopádně do divadla mě nepozval, byl jsem pozván od Anetky. Přišel jsem ji podpořit.

Jak se vám představení, kde hraje, líbilo?
Dopředu mě na něj určitým způsobem připravovala, abych věděl, o co jde. Takhle… Napsal to Václav Upír Krejčí a myslím, že je to z toho vidět. Jestli se máme bavit o tom, co na to umělecky říkám, nejsem herec, jsem muzikant, takže mi to nepřísluší hodnotit. Každopádně jsem se pobavil, o děj zde, myslím, nejde. Je to vyloženě postavené na fórech, které UpíraKrejčího provázejí celý život, takový „Kameňák“ v divadle. A vlastně, proč ne…

Kdyby přišla nabídka, zda byste si chtěl v představení zahrát, jak byste reagoval? Nějakou hereckou průpravu už máte…
No ty bláho, to by musel bejt hodně hustej hec. (smích) Je pravda, že hraju v muzikálech, k herectví mám blízko a tyhle komediální věci mě baví. I když něco už na mě bylo trochu moc, až za hranou trapnosti, ale tu má každý jinde. Já vyznávám trochu jiný humor, který je blízký třeba Štěpánovi Kozubovi a dalším podobným, takže jsem to vnímal trochu jinak. Nicméně otázka zněla, zda bych do toho šel. Asi ne. Myslím, že bych měl zůstat u nástrojů, tužky a papíru. Jsem šťastný tam, kde jsem.

Co vás v nejbližší době čeká?
V Divadle Broadway se chystá nový muzikál, ale to, jestli v něm budu, nemůžu prozradit. Nicméně to divadlo mám rád a divadlo má rádo mě, tak věřím tomu, že bych se tam třeba mohl objevit. Uvidíme… (smích) Jinak teď věnuji hodně času psaní písniček pro ostatní. Monče Bagárové děláme s Tomim Popovičem desku, dělám i na svém albu, na dalším songu pro Elišku Ruskovou ze SuperStar… Hodně se teď věnuji těmto věcem a také se objevuji na Óčku, ve Tváři, pořád dokola.

Jako jeden z prvních jste předčasně ukončil působení v reality show Survivor. Zanevřel jste na tuto soutěž, nebo byste do ní šel znovu?
Vnímám to tak, že jsem nabral velké zkušenosti, a už bych do ní nešel. Zjistil jsem, že to je limit, který nemůžu překročit. Mrzí mě to především z toho důvodu, že jsem se cítil fyzicky skvěle připravený, měl jsem na to tam být minimálně pár týdnů, ale mám bohužel diagnózu, která se vás neptá. Nešlo s tím nic dělat.

Podpořila vás Iva Pazderková, která si prošla něčím podobným, přesto reakce některých lidí byly rozporuplné. Vnímal jste to?
Neřekl bych rozporuplné, řekl bych, že byly na hovno. (smích) Musím říct, že naživo jsem se ale s žádnou negativní reakcí nesetkal a jsem rád, že na mě lidé na ulici nepokřikovali. Když mě někdo zastavil, což se samozřejmě dělo, řekl jsem jim vše, co jsem mohl, a všichni mi odpovídali, že mi drží palce a podpořili mě. Znovu říkám, je to o tom, že jsem tam byl více nocí a zažil jsem více věcí, než lidé viděli v televizi. O tom to celé bylo. Jsem rád, že je to za mnou. A jsem rád, že jsou všichni v pořádku. Nathan, Tomáš… Hlavně ať jsme zdraví.

Sledujete show pořád?
Koukal jsem na ni do doby, než se zamíchali ty dva kmeny. V tu chvíli pro mě zmizel kmen, který byl zažehnutý v mém srdíčku, a neměl jsem pak pořádně komu fandit. I když tam mám pár kamarádů, cítím, že to jde už mimo mě. Ale začátek byl fajn. Pořád jsem říkal: Tam jsem byl a tam jsem byl… Ale teď už to skoro neberu tak, že jsem někde byl. Ostatní si to ale, věřím, užívají. To jen tak nezažijete.

Od začátku to vypadalo, že jste dobrá parta… Myslíte si, že se ještě uvidíte?
V rámci různých natáčení se určitě scházet budeme. A věřím tomu, že jsme parta, která se sejde i mimo natáčení. Už jsem takhle pár projektů zažil. Bohužel pak na to nebyl nikdy moc čas, takže uvidíme, jak to bude. Tady jsme byli různě namíchaní, někdo z Bratislavy, někdo z Prahy, myslím, že třeba na vodu asi nepojedeme. (smích) Ale když se potkáme, máme společný jmenovatel a ten je dost velký a hluboký, alespoň u mě.