I dnes se radnice, kostely či obchodní centra oblékají do tradičního vánočního kabátu a předhánějí se v bohatosti výzdoby. Všude blikají světýlka, voní vánoční trhy a stavějí se betlémy. Scény narození Ježíše Krista se u nás poprvé objevily v roce 1562 a českým Vánocům vládly až do počátku 19. století, kdy se teprve jejich symbolem stal vánoční stromeček.

Celoživotní poslání

Příkladem lidové tvořivosti jsou frýdlantské jesličky Gustava Simona (1873–1953). Jesličky mají úctyhodný rozměr 4,3 x 2 metry a obsahují téměř 330 objektů. Tvorbě betlému se věnoval pan Simon celý život, zpřístupňoval ho veřejnosti po částech a kromě biblických postaviček zde naleznete postavy znázorňující tradiční řemesla – pasáčky, rybáře, děvečky nebo dřevorubce.

„Nejprve měl betlém ve svém domě, později však pro něj zakoupil vedlejší domek. Jednotlivé postavičky jesliček byly původně nepohyblivé, poté však zkonstruoval mechanismus na principu hodinového stroje, umístil jej pod jesličky a figurky tak rozpohyboval,“ uvádí Marie Kolářová z Turistického informačního centra ve Frýdlantu.

Unikát prošel několika rekonstrukcemi a během ničivé povodně v roce 2010 byl naštěstí i s mechanismem uložen v restaurátorské dílně. V současné době je opět přístupný veřejnosti v přízemí podstávkového domku, zatímco v prvním patře se nachází expozice, jež se věnuje historii a rekonstrukci jesliček. Navštívit jej můžete v prosinci, vždy od úterý do neděle, od 10.00 do 12.00 a poté od 12.30 hodin do 17 hodin.

Svatá rodina jako živá

Utzův mechanický betlém vytvořil tkadlec Josef Utz ve třicátých a čtyřicátých letech dvacátého století v Olešnici v Orlických horách. „Byl to obyčejný člověk s velkým technickým i uměleckým nadáním. Vytvořil pohyblivý betlém o rozměrech 5 x 2 metry, využil součástky mechanického stavu a neuvěřitelně rozhýbal své figurky,“ dokládá jedinečnost olešnického betlému Eva Bezstarosti z olešnického turistického informačního centra.

Práce na betlému nešťastně přerušila tragická nehoda během řezání na cirkulárce. Řezaný špalek údajně zasáhl mistra do hlavy. Utzovi navíc neměli potomky, a tak v díle neměl kdo pokračovat, tradici navíc přervala i válka a komunistický režim. Památku vlastní Muzeum a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou a je přístupná po celý rok.

Tradice stavění betlémů„Tradice sahá až do středověku. Budoucí světec František z Assisi požádal italského šlechtice, aby mohl v jeskyni na skalnatém kopci u vesničky Greccio postavit betlém a na vlastní oči tak spatřit biblickou scénu narození Ježíše Krista. Vše si naplánoval na 24. 12. 1223. Navečer pozval prosté lidi z okolí, kteří se na jeho jesličky za svitu pochodní přišli podívat,“ vysvětluje prapočátek stavění betlémů v Evropě Jan Hirsch, kurátor Oblastního muzea v Chomutově.

Život na vesnici i ve městě

V Oblastním muzeu Chomutov se nacházejí betlémy z nejrůznějších materiálů – papírové, keramické, ze šustí, z vizovického těsta či skleněné. Vůbec největším a nejpoutavějším jsou však jesličky již zesnulého řezbáře Josefa Fialy. „V listopadu 1995 přinesl do muzea prvních 101 figurek. K pohonu použil motorky, které původně poháněly stěrače nákladních automobilů,“ vysvětluje zrod velkolepého díla Jan Hirsch, kurátor Oblastního muzea v Chomutově.

Během dalších let přidával vždy po jednom stole, až se jeho dílo rozrostlo do úctyhodných rozměrů – měří 8 x 1,5 m a má téměř 400 figurek. V celkem 37 venkovských a městských výjevech přibližuje život na vesnici i ve městě. Je zde sklářská a kamenická dílna, místnost s tkalcovským stavem, pekárna, holičství, pila s vodním mlýnem či hospoda.

Centrum evropského betlemářství

Muzeum Jindřichohradecka se od listopadu promění ve středobod evropského betlemářství. Tradice výroby jesliček v Jindřichově Hradci sahá totiž do 16. století. V letošním roce si město připomíná výročí Krýzových jesliček – největšího lidového mechanického betlému na světě, který je klenotem Muzea Jindřichohradecka. Zabírá plochu téměř 60 m2 a skládá se z téměř 1400 částí, z nichž je 133 pohyblivých.

„Protože letos uplynulo 100 let od úmrtí Tomáše Krýzy a 13. prosince muzeum oslaví 180 let od jeho narození, mohou se návštěvníci těšit na řadu akcí jako jsou výstavy, konference či festival betlémů, jež připomenou jeho jedinečný odkaz,“ zdůraznila etnografka muzea a hlavní organizátorka akcí Alexandra Zvonařová.

Výstava Jihočeské betlémy otevřela své brány 15. listopadu. Jde o největší sbírku svého druhu na světě. Od 24. listopadu do 6. ledna se opět uskuteční soutěžní řezbářská výstava Nožík Tomáše Krýzy v minoritském klášteře a kostele sv. Jana Křtitele.

O symbolický nožík se utká na 60 tvůrců a téměř sto jesliček z ČR, Slovenska a Itálie. Jindřichův Hradec se také v závěru listopadu stane dějištěm světového setkání betlemářů – konference Betlémy stále živé. Odborníci z celé ČR, Slovenska, Itálie, Belgie a Holandska představí dokumentaci, sběratelství či restaurování jesliček. Sezona pak vyvrcholí o prvním adventním víkendu třetím ročníkem festivalu betlémů.

Africké betlémy
Také letos se v Oblastním muzeu v Chomutově koná tradiční vánoční výstava, která je v tomto roce zaměřena na africké betlémy. Nazývá se „Africké betlémy ze sbírek rodiny Tlustých“. Vernisáž se koná tuto sobotu 24. 11. 2018 od 10:00 hod v prostorách muzea a obdivovat krásu jesliček můžete až do 6. ledna 2019.

Slovanský betlém
Uspořádání betlému připomíná Chodsko a většina dřevěných sošek vítajících Ježíška má dopodrobna vypracované chodské kroje. Postupně byl betlém doplňován o krojované figurky dalších slovanských národů. Od roku 1923 jsou jesličky umístěny v kostele sv. Antonína Paduánského v Praze Holešovích.
Skříňový betlém Jedná se o zmenšeninu Kašperských Hor. Mezi tradičními postavičkami svaté rodiny, pastýřů, koledníků či tří králů se objevují i zástupci řemesel nebo podobizny místních osobností. Kulisou na pozadí jsou historické Kašperské Hory s kostely, radnicí i hradem Kašperk. Každý rok do betléma přibudou nové postavičky.

Máslový betlémV Máslovicích u Prahy bude opět od konce listopadu až do konce ledna 2019 vystaven originální betlém z másla. S tradicí vyřezávání se začalo v roce 2003 a každoročně na něj padne 20 kilogramů másla. Uchovává se v chladu, aby vydrželo až do ledna. Přesně měsíc před Štědrým dnem, 24. listopadu, si můžete tvoření z másla vyzkoušet.

Největší dřevěný vyřezávaný betlém na světěNachází v Pradědově galerii u Halouzků v malé vesnici Jiříkov u Rýmařova na Bruntálsku. Jeho světové prvenství potvrzuje zápis v Guinessově knize rekordů. Vytvořil ho řezbář Jiří Halouzka a má více než 130 dřevěných soch.

Proboštův betlém v Třebechovicích pod Orebem Jedná se o jediný betlém v České republice prohlášený za národní kulturní památku. Na ploše 6,9 x 1,9 x 2,2 metry se nachází více než dva tisíce vyřezávaných dílů. Betlém vznikl v letech 1882 až 1926. V roce 1967 byl vystaven na světové výstavě EXPO v Montrealu, kde ho vidělo více než osm milionů návštěvníků.