Jaká je vaše úloha v nejnovějším filmu Jiřího Vejdělka?
Můj Max je mladý aristokrat, který usnadňuje rodině Kostkových jejich příjezd z New Yorku do Čech a pomáhá jim dávat do kupy jejich rodovou nemovitost, zámek Kostka. A následně se zaplete s jejich dcerou Marií, kterou hraje Yvona Stolařová.

V roli aristokrata jste byl poprvé, že? V pohádce Nejlepší přítel jste se sice dostal na zámek, ale jako chudý chasník. Jak se vlastně hraje šlechtic?
V jedné replice z filmu je to výstižně řečeno: „Stačí se narovnat a držet se rodového hesla.“

Stalo se během natáčení Poslední aristokratky něco, co se vám vrylo do paměti?
Šlo o všechny natáčecí dny, kdy jsem jezdil na koni. Předtím jsme měli tréninky, ale pouze v hale, kde kůň nemá tu správnou volnost. Jenže když jsme při natáčení vjeli na koni do lesa a ten můj se rozběhl naplno, musel jsem se opravdu pevně držet, abych nespadl. Takže první klapky byly trochu nervózní, ale pak už jsem si zvykl – a bylo to nádherné. Moc jsem si to užíval.

To ovšem nebyla vaše první filmová zkušenost s koňmi…
Jezdil jsem už v hudební pohádce Tři bratři, ale to bylo jenom takové lehké vyklusávání, kdežto tentokrát jsem si to užil naplno. Jako aristokrat jsem musel vypadat, že na koni umím jezdit dokonale, což mi dalo trochu práci, ale na druhé straně to byl skvělý zážitek a já jsem se modlil, aby těch „jezdeckých“ klapek bylo co nejvíc.

Máme za sebou televizní premiéru dalšího filmu, kde hrajete důležitou postavu, Zlatého podrazu. V jednom rozhovoru jste prohlásil, že vás role v něm poznamenala.
Byl to pro mě důležitý film v mnoha směrech. Hraju tam Honzu Sedláka, nejlepšího kamaráda hlavní postavy Franty Prokeše (ztvárňuje jej Filip Březina). Všichni jsme tam museli věrohodně vypadat jako vrcholoví basketbalisté. Půl roku před natáčením jsme tvrdě pravidelně trénovali. Začalo nás to tak bavit, že jsme chodili hrát basket i nepovinně do parku. A já ho hraju jednou týdně dodnes. Další pro mě zajímavou věcí na tom filmu bylo, že jsem se tam setkal s lidmi, na nichž bylo vidět, jak jim záleží na co nejlepším výsledku. A to se týkalo naprosto všech, kteří se na filmu podíleli, takže atmosféra při natáčení byla fascinující. Mimochodem byla to alespoň z poloviny stejná parta kolem kameramana Vládi Smutného, s níž jsem se potkal už při natáčení Tří bratrů, ale tehdy mi bylo třináct anebo čtrnáct let a nevnímal jsem onu atmosféru tak intenzívně jako teď.

Co jste se jako mladý herec při natáčení Poslední aristokratky a Zlatého podrazu naučil kromě jízdy na koni a basketu?
Obecně řečeno se každý rok učím něco nového a každá role je pro mě něčím zajímavá. V poslední době se hodně zaměřuji na kontakt s kamerou. Uvědomuji si, že pro herce jsou nejlepší kamarádi na place režisér a kameraman. Způsob herectví se odvíjí od toho, jak je záběr široký, jestli jde o detail nebo o větší či menší celek, pokaždé musíte hrát trochu jinak a já se teď učím najít správnou míru toho všeho.

Máte před sebou nějaké nové aktivity, na které se těšíte?
Ano. Nastoupil jsem do angažmá v Městských divadlech pražských a čeká mě zkoušení experimentálního muzikálu Elefantázie v režii Davida Drábka, kde budu hrát nejvyššího muže světa, a celé představení odehraju a odzpívám na chůdách. Myslím, že to bude hodně zajímavá zkušenost. Kromě toho aktuálně hraju titulní postavu v inscenaci Romeo a Julie a na konci října jsme měli v Divadle Komedie další představení netradičního studentského projektu Punk Rock.

Před lety jste vydal dva singly se svými písničkami. Ještě stále vás muzika baví?
Samozřejmě. Ačkoliv jsem už dlouho nebrnkal na kytaru, stále je pro mě muzika velkým relaxem, i když v poslední době spíše pasivním. Ale vzhledem k účinkování v muzikálu to brzy napravím. (smích)

Čím se tedy odreagováváte, když ne muzikou?
Sportem. Snažím se sportovat, jak jen to jde. Kromě basketu amatérsky lezu na horolezeckou stěnu, chodím na badminton a začínám se učit jógu, protože spojuje péči o fyzickou i duševní stránku osobnosti.

Co vám udělá radost?
Dobré jídlo. Jsem žrout. Když jdu do restaurace, vždycky si dlouho vybírám, a pokud se trefím a je to fakt dobré, udělá mi to skvělý den.

Vaříte?
Snažím se. Mám ale problém, že mi všechno hrozně dlouho trvá. Než nakrájím cibuli a jiné ingredience, zapomenu, co všechno už jsem tam dal, pak už se mi to pálí… Proto vždycky navařím více jídla na několik dní dopředu. (smích) Naštěstí si moje přítelkyně (herečka Simona Lewandovská) vystačí třeba jen se salátem a zeleninou!

JIŘÍ RENČ