V rámci Operace Dunaj obsadily armády pěti socialistických zemí tehdejší Československo. Cílem vpádu bylo zastavit reformní proces, který o dvacet let předběhl Gorbačovovu perestrojku. Při okupaci zahynulo minimálně 72 občanů. Ztráty nebyly vyšší i díky prohlášení Ústředního výboru KSČ, tehdy nejmocnějšího orgánu v zemi. Vyzýval všechny občany ke klidu a odmítl obsazení země.

„Předsednictvo ÚV KSČ považuje tento akt za odporující nejenom všem zásadám vztahů mezi socialistickými státy, ale za popření základních norem mezinárodního práva,“ stálo v něm. Sovětská tisková agentura TASS ale hovořila o pozvání vojsk občany ČSSR. Záminkou se stal dopis, v kterém část vedení KSČ vyzvala Sovětský svaz k aktivnímu zásahu. „Vedení strany nadále není schopno bránit se proti pravicovým útokům na socialismus,“ uvádí dokument.

Invaze se zúčastnilo až půl milionu vojáků ze SSSR, Maďarska, Polska, východního Německa a Bulharska. Nasazeno bylo 6300 tanků, 2000 děl, 550 bojových a 250 dopravních letounů. Naopak Rumunsko a Albánie se odmítly akce Varšavské smlouvy zúčastnit, proti útoku protestovala také socialistická Jugoslávie.

Pražské jaro znamenalo přelom

Rok 1968 byl přelom, říká historik Jan Křen. Od vstupu vojsk armád Varšavské smlouvy do Československa dnes uplynulo 39 let.

Jak tato událost změnila českou společnost?

Historická literatura tento moment hodnotí jako přelom, po němž už se s konečnou platností sovětsko-komunistický režim stal nereformovatelným.

Mohli se představitelé reformního křídla v KSČ k okupaci stvrzené Moskevskými protokoly postavit srdnatěji, aspoň jako František Kriegel, který je nepodepsal?

Československé reformní hnutí nemělo žádnou mezinárodní podporu. Západoněmecký kancléř Brandt tehdy prohlásil, že to jediné, co lze pro Československo udělat, je neudělat nic. Velké naděje se s odstupem tedy jeví jako beznadějné. Aby to bylo jinak, musel by obrodný proces proběhnout
i v Sovětském svazu, a po tom nebylo ani potuchy.

Jak hodnotíte z historického hlediska stopu, kterou zanechala šedesátá léta v našich dějinách?

Obrodné desetiletí 1958 až 1968 znamenalo velkou duchovní očistu. Konkrétně v umělecké sféře byly ty výkony mimořádné a představují významnou a neopomitelnou éru. Když v 80. letech režim už rezavěl, kultura se začala k mnoha podnětům z toho období vracet.

Více o srpnu 1968 a dalších souvislostech čtěte ZDE!