Předchozí
1 z 15
Další

Od 1. ledna 2021 platí provizorně nový smluvní vztah mezi Evropskou unií a Velkou Británií.Zdroj: Shutterstock

Dohoda o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska, jak zní oficiální název hlavní dohody, čítá 1246 stran. Dalších 800 stran jsou přílohy, včetně dohody o bezpečnostních postupech pro výměnu a ochranu utajovaných informacídohody o spolupráci pro bezpečné a mírové využívání jaderné energie a 15 nezávazných politických deklarací.

Zatímco jádrem vztahů je hlavní obchodní dohoda, deklarace vysvětlují pojmy z dohody a specifikují takové oblasti, jako je kontrola státních podpor, daňový režim, práva a povinnosti dopravců či vzájemné uznávání výrobních praktik pro léčiva.

Podle Steva Peerse z univerzity v Essexu se jedná o asociační dohodu, která je založena na mezinárodním právu. Dohoda v mnoha oblastech odkazuje na pravidla Světové obchodní organizace (WTO) či Organizace spojených národů (OSN). Evropské právo se vyskytuje pouze v oblastech, v nichž Británie využívá dosavadní mechanismy Unie.

Vzhledem k tomu, že se nejedná o smíšenou dohodu, národní parlamenty členských zemí EU o ní nebudou hlasovat.

Smíšené dohody jsou uzavírány mezi EU a jejími členskými státy na jedné straně a třetí zemí na straně druhé, a to v oblastech, které nejsou pouze výlučné pro EU jako celek, ale jsou sdílené mezi EU a jejími členskými státy. Z toho důvodu také musí být schváleny v jednotlivých členských státech dle jejich ústavních tradic, často právě prostřednictvím parlamentu. Takovou dohodou je například komplexní hospodářská dohoda EU s Kanadou, ta s Británií ale nikoliv.

Členské státy se zatím jednomyslně shodly na provizorním provádění dohody. Evropský parlament o ní bude jednat v následujících týdnech. V režimu předběžného provádění by dohoda měla zůstat do konce února roku 2021. Do konce dubna by pak dohoda měla být „právně vyčištěna“.

Podle Moniky Brusenbauch Meislové z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity by dohoda měla europarlamentem projít.

„Hlavní vyjednavač EU, Michel Barnier, s Evropským parlamentem, zejména pak s Koordinační skupinou Evropského parlamentu pro Spojené království, během celého procesu vyjednávání poměrně úzce spolupracoval a v konečném znění dohody by se snad neměla vyskytovat žádná neočekávaná překvapení,“ uvedla Brusenbauch Meislová pro EURACTIV.cz.

Dodala nicméně, že se jedná o velmi nestandardní postup. Provizorní platnost obchodní dohody se třetí zemí bez předchozího souhlasu Evropského parlamentu totiž v historii novodobé EU nemá obdoby.

„Navíc se po Evropském parlamentu chce, aby dohodu schválil bezprecedentně rychle. Průměrná doba, po kterou se Evropský parlament většinou zabývá přezkumem obchodních dohod EU, přitom činí 117 dní. Europoslanci jsou tak znepokojeni nedostatkem demokratické legitimity takové kontroly,“ upřesnila expertka na britskou a unijní politiku. 

Dohoda ukončuje 48 let volného pohybu zboží. Británie 1. ledna 2021 opustila jednotný trh i celní unii. Obě strany se sice shodly na nulových clech a kvótách.Zdroj: Shutterstock

Co dohoda obsahuje?

Obchod

Dohoda ukončuje 48 let volného pohybu zboží. Británie 1. ledna 2021 opustila jednotný trh i celní unii. Obě strany se sice shodly na nulových clech a kvótách, jejichž zavedení by pocítili zejména zákazníci na cenách produktů, přesto se kolony na březích Lamanšského průlivu dají očekávat.

Celníci budou zejména kontrolovat dokumenty či speciální certifikáty pro dovoz potravin, zvířat a rostlin, které budou muset splňovat hygienické normy. Povinné budou sanitární a fytosanitární kontroly, tj. kontroly bezpečnosti potravin a zdraví zvířat a rostlin. Výrobky budou muset být rovněž jasně označeny s uvedením jejich původu.

Veškeré produkty dovážené z ostrova do EU, které nebudou pocházet přímo z Británie, budou procleny. To znamená, že pokud jen jedna část daného výrobku, která tvoří více jak 10 procent, bude pocházet například z Číny, na výrobek budou uvalena cla.

Firmy sídlící ve Velké Británii, které vyvážejí do EU, budou muset zároveň respektovat unijní standardy, například v oblasti životního prostředí, pracovního práva, práv cestujících či bezpečnosti dopravy. U vybraných odvětví, jako je automobilový průmysl, budou kontroly jednodušší.

Británie sice od ledna zavede šestiměsíční přechodné období pro zmírnění byrokratických překážek v oblasti celních požadavků a sanitárních a fytosanitárních standardů, EU ale tak neučiní. Na unijní straně trvalo „zaváděcí období“ pouze tři dny, tj. do neděle 3. ledna 2021.

EU nicméně na konci roku přijala nový nástroj – Mechanismus pro vypořádání se s následky brexitu, který má s rozpočtem 5 miliard eur pomoci v následujících třech letech sektorům v členských státech, jež budou ukončením účasti Británie v jednotném trhu a celní unii nejvíce postiženy.

V případě, že Británie přestane plnit pravidla dohodnutá v obchodní dohodě, a to včetně závazků přijatých k Pařížské dohodě o změně klimatu, EU bude mít možnost na ni uvalit odvetná cla či omezit spolupráci. Londýn bude mít možnost časem přijmout svá vlastní pravidla, která by ale ještě před tím měl konzultovat s Bruselem. Zároveň by taková změna měla co nejvíce odrážet mezinárodní standardy.

Jiný režim bude platit pro Severní Irsko. Tato část Spojeného království se řídí Protokolem o Irsku/Severním Irsku připojené k výstupové dohodě ze října 2019. Protokol stanovuje, že Severoirčané se nadále budou řídit unijními pravidly jednotného trhu a celní unie, což zabrání vzniku tvrdé hranice na irském ostrově.

Dohoda o budoucích vztazích protokol v některých částech pouze doplňuje, například v případě rybolovu.

S vystoupením Británie z jednotného trhu končí i volný pohyb osob, a s tím i možnost volně pobývat, pracovat či studovat na území EU nebo Británie.Zdroj: Shutterstock

Cestování

S vystoupením Británie z jednotného trhu končí i volný pohyb osob, a s tím i možnost volně pobývat, pracovat či studovat na území EU nebo Británie. Krátkodobé výjezdy do 90 dnů budou nadále možné, Evropané však při cestách do Spojeného království budou nově potřebovat pas. Nyní pouze dobrovolně, od září 2021 už povinně.

Ti, co budou chtít zůstat v členských zemích více než 90 dní, budou muset mít víza. Evropané, kteří se budou chtít přestěhovat a začít pracovat či studovat v Británii, budou muset projít novým bodovým imigračním systémem, který upřednostňuje kvalifikované pracovníky.

Britové, kteří již v zemích EU dlouhodobě pobývají, si musí zařídit rezidenční kartu, která jim umožní zůstat tam, kde nyní bydlí a pracují. V Británii se zase Evropané, kteří tam už nějakou dobu jsou, musí zaregistrovat do tzv. systému usedlíků, který má dvě roviny v závislosti na trvání pobytu – méně než pět let a více než pět let.

Dohoda zároveň zajišťuje pokračování koordinace některých výhod sociálního zabezpečení, jako jsou například starobní důchody nebo mateřská, otcovská či rodičovská dovolená.

Podrobnosti o cestování či zaměstnání v Británii pro Čechy a výjimky z tohoto režimu publikovala česká ambasáda v Londýně.

Jiný režim bude platit pro Iry. Mezi Irskou republikou a Spojeným královstvím totiž zůstane tzv. společná cestovní zóna.

Dořešit se na poslední chvíli podařilo též postavení Gibraltaru, zámořské „kolonie“ Spojeného království u jižního cípu Pyrenejského poloostrova. V den konce přechodného období (31. prosince 2020), tedy týden poté, co byla dosažena dohoda o obchodu a spolupráci, se Madrid s Londýnem dohodl na provizorním režimu, jímž se „země“ s 35 tisíci obyvateli stane španělským hraničním bodem Schengenského prostoru. Zajistí tak volný pohyb osob a zboží, který je nyní v této oblasti na každodenním pořádku.

Zatímco v oblasti obchodu se v prvních dnech roku 2021 nevyskytovaly výrazné problémy zejména díky svátečním a víkendovým dnům, v případě cestování už tomu tak bylo. Na vině navíc nebyla pouze nová pobrexitová pravidla, ale i omezení související s koronavirovou pandemií. V rámci EU totiž platí přísná opatření pro vstup obyvatel z mimounijních zemí, kterou se Británie od 1. ledna stala.

Ruku v ruce se změnou volného cestování a pobytu končí i volný pohyb služeb. Britové, kteří budou chtít poskytovat své služby na kontinentu, budou muset v daném místě založit svou pobočku nebo se přestěhovat úplně.Zdroj: Shutterstock

Služby

Ruku v ruce se změnou volného cestování a pobytu končí i volný pohyb služeb. Britové, kteří budou chtít poskytovat své služby na kontinentu, budou muset v daném místě založit svou pobočku nebo se přestěhovat úplně. Dohoda samotná ale o službách příliš nehovoří. Finanční služby by navíc měly být dojednány dodatečně.

Dohoda zároveň obsahuje některé výjimky v oblasti audiovizuálních služeb či v oblasti dopravy. Neposkytuje zároveň možnost uznávání profesních kvalifikací. 

Britské společnosti již nebudou moci provozovat lety mezi unijními destinacemi. Letadla budou moci létat pouze z britských měst do jedné další evropské destinace, a naopak.Zdroj: Shutterstock

Doprava

Britské společnosti již nebudou moci provozovat lety mezi unijními destinacemi. Letadla budou moci létat pouze z britských měst do jedné další evropské destinace, a naopak. Nemožné tak budou cesty například z Londýna do Amsterdamu a dále do Prahy s britskými aeroliniemi. Výjimkou budou cesty do třetích zemí, tedy například z Paříže do Londýna a dále například do New Yorku s jednou společností.

Dohoda nicméně předpokládá pokračování spolupráce v oblasti letecké bezpečnosti, usnadnění procesu uznávání leteckých licencí či respektování práv cestujících nebo řidičů kamionů.

V případě kamionové dopravy je omezen počet vykládek.

Británie i země EU jsou od ledna zcela nezávislé pobřežní entity. Během přechodného období, které bude trvat 5,5 roku, je nicméně zachován reciproční přístup do vod obou stran včetně 6 až 12mílových výlučných zón.Zdroj: Shutterstock

Rybářství

Británie i země EU jsou od ledna zcela nezávislé pobřežní entity. Během přechodného období, které bude trvat 5,5 roku, je nicméně zachován reciproční přístup do vod obou stran včetně 6 až 12mílových výlučných zón. EU však bude postupně odevzdávat až 25 procent svých kvót na výlov Británii. Britští rybáři navíc budou mít volný přístup na trh EU pro své úlovky.

Po přechodném období se budou každý rok zřejmě vyjednávat dohody o přístupu rybářů do vod jedné či druhé strany.

Británie se sice již nebude účastnit energetického trhu EU, dohoda jí ale garantuje bezpečnost dodávek energií nebo spolupráci ve výrobě energie u břehů Severního moře, například v oblasti obnovitelných zdrojů.Zdroj: Shutterstock

Energetika

Británie se sice již nebude účastnit energetického trhu EU, dohoda jí ale garantuje bezpečnost dodávek energií nebo spolupráci ve výrobě energie u břehů Severního moře, například v oblasti obnovitelných zdrojů.

Dohoda také umožňuje propojení unijního a britského režimu pro obchodování s uhlíkem. Očekává se, že Británie vytvoří vlastní systém pro obchodování s emisními povolenkami, který se nicméně dle informací Bloomberg bude podobat tomu unijnímu.

Británie má navíc vysoké ambice v oblasti boje proti klimatickým změnám.

 Letecký pohled na místo jaderného reaktoru ITER.Zdroj: Shutterstock

Britská (ne)účast na unijních programech a databázích

Spojené království se rozhodlo nadále pokračovat ve své účasti na pěti programech EU. Konkrétně na komunitárním vědeckém programu Horizon, programu Euratom pro výzkum a odbornou přípravu, projektu ITER (Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor) a systému monitorování zemského povrchu pro vědce, úřady a zemědělce Copernicus. Zajištěn bude také přístup ke službách unijních satelitů. Znamená to, že Britové mohou využívat tyto programy a nástroje výměnou za finanční příspěvky na jejich provoz.

Británie také může na dobrovolném základě vyslat své experty do unijní agentury pro kybernetickou bezpečnost (ENISA).

Země naopak ztratila přístup k citlivým unijním databázím, jako je například Schengenský informační systém (druhé generace) či databáze chemických látek pod nařízením REACH (o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek). Nebude se nadále účastnit ani systému EU pro obchodování s emisními povolenkami (EU-ETS) či Evropského zatýkacího rozkazu.

Dohoda nicméně upravuje policejní a justiční spolupráci včetně vazeb mezi unijními agenturami Europol a Eurojust s jejich britskými protějšky. Usnadněna by měla být spolupráce při vyšetřování, boji proti terorismu a praní špinavých peněz, nebo extradice podezřelých a odsouzených, ve srovnání s evropským zatýkacím rozkazem však patřičný mechanismus není založen na vzájemné důvěře. Ve svém analytickém tweetu tuto problematiku rozebral právní expert Edward Grange.

Snazší by měla být i výměna informací v oblasti vnitřní bezpečnosti, jako je jmenná evidence cestujících, otisky prstů, DNA, data o registrovaných vozidlech či o trestných činech nebo o přeshraničních zdravotních rizicích.

Británie ukončila svou účast ve výměnném programu Erasmus. Britští studenti tak nebudou moci využít tento grantový program při cestě do Evropy,  a unijní studenti nebudou moci „na Erasmus“ na britské univerzity.Zdroj: Shutterstock

Erasmus

Británie ukončila svou účast ve výměnném programu Erasmus. Britští studenti tak nebudou moci využít tento grantový program při cestě do Evropy,  a unijní studenti nebudou moci „na Erasmus“ na britské univerzity. Podle britského premiéra Borise Johnsona to bylo „těžké rozhodnutí“ odůvodněné vysokými náklady, které země musela do programu investovat.

Z ČR každoročně podle dat Domu zahraniční spolupráce, kterou minulý týden citovala ČT24, vyjíždělo do Británie zhruba 500 až 600 studentů a kolem 100 až 200 vyučujících. Na české vysoké školy naopak vyráželo kolem 300 až 400 Britů, v celoevropském měřítku to bylo až 15 až 16,5 tisíce Britů ročně. Více jak 30 tisíc Evropanů zase vyjelo na zkušenou na britské univerzity.

Unijní občané však budou moci vyjet do Británie za pomoci jiných grantů než programu Erasmus, například díky programu Freemovers či skrze mezivládní, meziuniverzitní nebo mezifakultní dohody. Britští občané budou moci využívat nový grantový program nazvaný podle britského matematika a počítačového průkopníka Alana Turinga.

Turingův program nicméně podle informací Politico nebude financovat zahraniční cesty mladých Evropanů na britské univerzity, a naopak se nebude omezovat pouze na evropský kontinent, má zajistit i cesty do jiných světových destinací. Začít by měl podle informací Politico až od dalšího akademického roku (2021/2022).

Severoirských studentů se „konec Erasmu“ netýká. Irská vláda se totiž rozhodla svým kolegům na severu ostrova pomoci, a bude tak severoirským studentům dotovat z programu Erasmus+ zahraniční výjezdy. Podle irského ministra pro vyšší vzdělání Simona Harrise bude tato pomoc zemi stát každý rok zhruba 2 miliony eur. Informace převzal z irského zpravodajství RTÉ server Politico.

Dohoda poskytuje Británii možnost konzultace při rozšiřování EU. Vylučuje ovšem veto. To znamená, že Londýn by například nemohl zastavit potenciální vstup Skotska do Unie, který se zdá čím dál tím víc pravděpodobnější.Zdroj: Shutterstock

Zajímavosti

Dohoda poskytuje Británii možnost konzultace při rozšiřování EU. Vylučuje ovšem veto. To znamená, že Londýn by například nemohl zastavit potenciální vstup Skotska do Unie, který se zdá čím dál tím víc pravděpodobnější. Bezprostředně po ukončení přechodného období totiž vypukla ve Skotsku kampaň za návrat do EU, a to zejména vzhledem k tomu, že 62 procent Skotů hlasovalo v osudném referendu o brexitu v roce 2016 pro setrvání v Unii.

Druhou zajímavostí je, že Spojené království zůstává vázáno Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv. V tomto bodě je ale potřeba upřesnění. Úmluva totiž není součástí unijního práva. Spadá pod Radu Evropy, mezinárodní organizaci oddělenou od institucionálního rámce EU.

Přestože se už Evropské společenství a následná Unie pokusily v posledních třiceti letech k Úmluvě formálně přistoupit, a i když jsou lidská práva uznávaná v rámci EU odvozena mj. i od této Úmluvy, EU jako celek její součástí zatím není. Pouze jednotlivé členské státy EU jsou jí vázány.

Samotná dohoda mezi EU a Británií v tomto bodě říká, že pokud Británie či jeden členský stát od Úmluvy odstoupí, je možné téměř s okamžitou platností ukončit část dohody týkající se trestního práva.

Samotná dohoda pak může být ukončena jednou či druhou stranou s účinností 12 měsíců. Některé oblasti poskytují kratší lhůtu pro přerušení vzájemných vazeb. Každých pět let by pak dohoda měla být přezkoumána ve světle její funkčnosti a efektivnosti.

Dohoda rovněž předpokládá možnost spolupráce v oblasti zdravotních krizí, jako je například trvající koronavirová pandemie, dále spolupráci v oblasti kybernetické bezpečnosti či digitalizace, což dosud uzavřené dohody mezi EU a třetími zeměmi neobsahovaly.

Velká Británie, Evropská unie, BrexitZdroj: Shutterstock

Nedořešené oblasti

Odborníci analyzující dohodu se domnívají, že jde o „tenkou“ dohodu, která se bude v čase vyvíjet a zpřesňovat. Ne vše se totiž podařilo dořešit do zdárného konce. Jedním příkladem za všechny jsou finanční služby, které jsou zejména díky londýnskému City pro Británii klíčové.  

Očekává se, že do března 2021 bude přijato nezávazné memorandum o porozumění, v němž by mohlo být podle serveru Politico zahrnuto, že EU a Británie vzájemně uznají svá pravidla. Tím by mohl finanční sektor mezi britskými ostrovy a kontinentem nerušeně pokračovat dát.

Politico v těchto případech připomíná příklad Švýcarska, které má s EU několik separátních dohod, o nichž vyjednává postupně. Rozhovory by podle Charlese Granta, ředitele Centra pro evropskou reformu, kterého citovalo zpravodajství Euronews, mohly trvat dalších minimálně 50 let. I on odkazuje na příklad Švýcarska.

Rovněž Sam Lowe, výzkumník z Centra pro evropskou reformu, očekává, že bude v budoucnu probíhat konstantní renegociace. Popsal to ve svém příspěvku na serveru the Guardian.

I Brusenbauch Meislová považuje dohodu za „jakýsi výchozí bod, na němž budou budoucí vztahy mezi Velkou Británií a EU postupně budovány.“

A není to jen pohled odborníků. Samotná dohoda předpokládá, že na základě vývoje britského i evropského práva bude nutné v budoucnu některé části dohody rozvinout či zpřesnit.

Další oblastí, která může v budoucnu doznat změn, je režim vzájemného uznávání kvalifikací, který zatím dohoda neumožňuje.

Británie také bude časem muset založit orgán, jehož úkolem bude dohlížet na systém poskytování státních dotací. Z něho jsou podle jedné z deklarací připojených k dohodě vyjmuty některé oblasti, jako jsou znevýhodněné regiony či výzkum a vývoj.

Čtyř až šestiměsíční přechodné období je ustaveno rovněž pro oblast ochrany dat. Do té doby se na Británii budou vztahovat unijní pravidla. Během následujícího půl roku se pak bude řešit, jak zajistit nepřerušované předávání dat mezi britskými ostrovy a zbytkem evropského kontinentu.

Automobilový průmysl získal též štědrý dar v podobě šestiletého přechodného období pro otázku pravidel původu. V rámci tohoto období je upraven procentní podíl součástek pocházejících ze zemí mimo EU či přímo ze Spojeného království, který může výsledný automobil obsahovat, aby se s ním mohlo bezcelně obchodovat napříč Lamanšským průlivem. Do roku 2023 se může jednat až o 60 procent, do roku 2026 pak o 55 procent, poté zřejmě už jen 45 procent. Výsledný podíl se ale na základě čtyřletého přezkumu může ještě upravit podle dostupnosti materiálů a rozdílu mezi nabídkou a poptávkou.

Mimo rámec dohod zůstává také zahraniční politika, vnější bezpečnost a spolupráce v oblasti obrany. Regulována není ani migrační politika, v níž se podle deklarace připojené k dohodě očekává bilaterální dialog a spolupráce s nejvíce postiženými členskými státy EU.

Velká Británie, Evropská unie, BrexitZdroj: Shutterstock

Řízení a dohled nad dodržováním dohody

Dohoda předpokládá založení Rady partnerství, která se bude členit na 19 výborů pokrývající jednotlivé oblasti spolupráce. Kromě toho budou fungovat ještě čtyři pracovní skupiny, Parlamentní shromáždění pro partnerství a Fórum pro občanskou společnost. Každý orgán by se měl sejít alespoň jednou do roka.

Institucionální struktura bude složena ze zástupců EU a Spojeného království. Rada bude rozhodovat o politických otázkách a strategickém směřování vzájemného partnerství, výbory budou řešit technické záležitosti.

Soudní dvůr EU nakonec svou roli dohledu nad dohodou nezískal. Kontrolovat bude pouze účast Británie v unijních programech, na kterých bude Londýn nadále participovat. Unijnímu soudu zároveň nadále zbývá omezená pravomoc nad výstupovou dohodou, která upravovala formální ukončení členství Británie v Unii k 31. lednu 2020 a následné 11měsíční přechodné období trvající do konce roku 2020. Některé její části jsou stále platné i po konci přechodného období.

Některé sekce novější dohody související s obchodem či bezpečností mají svůj vlastní mechanismus na řešení sporů. 

Konečným rozhodnutím by ovšem neměly být finanční sankce, ale „pouze“ sankce v podobě „pozastavení povinností“, jak ve svém vysvětlujícím tweetu uvedl Simon Usherwood z univerzity v anglickém Surrey. Kromě toho, nejprve se o sporu bude diskutovat, až následně se podle dohody přistoupí k tvrdším opatřením (tedy arbitráži).

Obě strany se zároveň zavázaly k uznávání demokratických hodnot, ochraně základních lidských práv a svobod, principu nediskriminace, zásadě reciprocity a snaze o transparentní přístup.

Velká Británie, Evropská unie, BrexitZdroj: Shutterstock

Je dohoda v kandském stylu?

Z Londýna se po dosažení dohody ozývaly hlasy o tom, že dohoda je podobná té, kterou EU uzavřela s Kanadou v roce 2013 (tzv. dohoda CETA).

O ní už během vyjednávání usilovala sama britská vláda, unijní představitelé ale už tehdy namítali, že CETA byla uzavřena s třetí zemí, která dosud neměla s Bruselem tak silné smluvní vztahy, jako měla dosud Británie.

I z toho důvodu nelze ani finální dohodu EU-UK považovat za duplikaci té kanadské.

Anton Spisak z Institutu Tonyho Blaira se dokonce domnívá, že Dohoda mezi EU a Británií je mnohem slabší než běžné obchodní dohody, které EU doposud vyjednala či vyjednává se zeměmi mimo unijní blok. V dohodě mu chybí například ustanovení o vzájemném uznávání standardů v otázce sanitárních a fytosanitárních opatření. I z toho důvodu se domnívá, že vítězem zdlouhavých vyjednávání je kvůli nepochopení unijní strategie ze strany Londýna právě Unie.

Jednoznačná odpověď na to, kdo je vítězem zdlouhavých vyjednávání, dle odborníků nelze poskytnout.Zdroj: Shutterstock

Kdo je vítězem zdlouhavých vyjednávání?

Jednoznačná odpověď na to, kdo je vítězem zdlouhavých vyjednávání, dle odborníků nelze poskytnout.

Podle analýzy britské vlády, která se objevila ještě před oficiálním oznámením uzavření obchodní a bezpečnostní dohody EU-UK, dohoda odráží více než 40 procent britských požadavků a 40 procent je výsledkem kompromisu obou stran. Zbytek má být unijní.

Po podrobné analýze finálního textu však odborníci docházejí k závěru, že unijní požadavky se spolu s těmi společnými odrážejí v dohodě nejvíce. Výlučně britské zájmy jsou v ní obsaženy naopak minimálně. Ve své infografice to ukazuje například profesor Usherwood.

David Henig, britský ředitel Evropského střediska pro mezinárodní politickou ekonomik, pak upřesňuje, že EU dosáhla svých hlavních priorit, zatímco Británie dosáhla menších úspěchů.

Podle europoslance za francouzskou stranu LREM a bývalého italského ministra pro unijní záležitosti Sandroa Goziho, kterého zpovídala agentura Bloomberg, přesto nelze ani jednu stranu považovat za vítěze. Británie nicméně dle jeho slov ztratí více než Unie. Podobného názoru je i Brusenbauch Meislová.

„Obě strany dohodu prezentují jako velký úspěch, byť ji každá rámuje trochu jinak: zatímco britská strana hovoří o vítězství, evropská spíše o úlevě,“ uvedla expertka. Ústupky musely učinit obě strany. V každé oblasti se lze podle ní podívat na výchozí pozice jednotlivých stran a porovnat je s dosaženým výsledkem. 

Například v oblasti služeb si Británie nevydobyla to, co původně chtěla. Služby jsou přitom pro britskou ekonomiku zásadní, tvoří až 80 procent HDP.

„I sám Boris Johnson přiznal, že pokud jde o finanční služby, dohoda možná nejde tak daleko, jak by vláda bývala chtěla,“ upřesnila Brusenbauch Meislová s tím, že tento nedostatek kritizují také opoziční labouristé, kteří však nakonec dohodu během parlamentního hlasování 30. prosince podpořili.

Kompromisu se zase podařilo dosáhnout v oblasti rybolovu či bezpečnosti.

I přesto se odbornice domnívá, že „na spektru měkký-tvrdý brexit se jedná o tvrdou verzi britského odchodu“.

Úspěchem, který obě strany zdůrazňují, je nicméně už jenom to, že dohoda byla na poslední chvíli dosažena.

„Skutečnost, že rozhovory skončily úspěchem, znamená, že Spojené království a EU mohou započít tuto novou kapitolu vzájemného vztahu ve znamení snah o to, aby dohoda fungovala, nikoli ve znamení neschopnosti jí dosáhnout.  A to není úplně málo,“ poznamenala Brusenbauch Meislová.

Podobného názoru je i česká europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM, GUE, NGL).

„Jsem velmi ráda, že dohoda mezi EU a Velkou Británií je na světě. Obávala jsem se naprosté ztráty důvěry mezi oběma stranami a mimořádně negativních dopadů na ekonomiku a životy občanů. Brexit bude stejně bolet, ale s dohodou o něco méně. Je důležité, že Velká Británie zůstává partnerem, i když naše vztahy už nebudou tak intenzivní,“ upřesnila redakci europoslankyně.

EuractivZdroj: EuractivDeník v rámci rozšiřování informací o EU uzavřel dohodu o výměně materiálů se serverem EURACTIV.cz, který přináší jedna z nekvalitnějších informací o Evropské unii. EURACTIV.cz je členem evropské mediální sítě EURACTIV, která v současné době působí ve 13 evropských zemích. Kromě Bruselu, kde je EURACTIV považován za jedno z nejvýznamnějších médií podporujících debaty o evropské politice a legislativě, působí také v Německu, Španělsku, Francii, Itálii, Slovensku, Polsku a dalších státech střední a východní Evropy. Měsíčně zasáhne více než milion unikátních čtenářů.