"Evropská unie vytvoří humanitární koridor pro 2000 běženců, kteří se nacházejí v táboře (u hranic s Polskem). My se zavážeme pomoci (v rámci možností a pokud si to budou přát) zbývajícím 5000 k návratu do jejich vlastí," popsala mluvčí Natallja Ejsmantová Lukašenkův návrh Merkelové. Šéfka německé vlády podle ní souhlasila, že s představiteli EU návrh projedná. A to včetně "organizace humanitárního koridoru do Německa".

Berlín se zatím k jejím slovům nevyjádřil, poznamenala agentura AFP. Podle agentury Reuters není jasné, zda by tento Lukašenkův plán mohl být pro unijní sedmadvacítku přijatelný. Zejména, pokud je návrat 5000 migrantů podmíněn.

Migranti na hraničním přechodu na polsko-běloruské hranici, 15. listopadu 2021
Pokusili se překročit hranici. Zadrželi jsme skupinu migrantů, tvrdí Varšava

Slova o návrhu z Minsku zazněla den poté, co Lukašenko podruhé během týdne telefonicky jednal s Merkelovou. Západ obviňuje běloruský autoritářský režim, že láká migranty do země a pak je posílá k hranicím s EU. Minsk se prý tak mstí za sankce, které unie uvalila na jeho režim kvůli porušování lidských práv. Běloruská strana podobná obvinění odmítá.

Z Minsku dnes mezitím podle běloruské verze stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) odstartoval první repatriační let migrantů, který zorganizoval Irák. K letu společnosti Iraqi Airways do Bagdádu se podle irácké diplomacie odbavilo 431 lidí. Další let z Minsku do Bagdádu je naplánován na páteční odpoledne, uvedla stanice.

Skupina G7 běloruský přístup odsoudila

Ministři zahraničí ekonomicky rozvinutých zemí sdružených ve skupině G7 přístup Běloruska k migrační krizi na polsko-běloruské hranici odsoudili. Minsk vyzvali k "okamžitému zastavení agresivní a vykořisťovatelské kampaně". Životy migrantů usilujících touto nelegální cestou o vstup do Evropské unie jsou zbytečně ohrožovány, uvedla skupina G7 ve společném prohlášení. Ministři také žádají povolení vstupu do pohraniční oblasti pro humanitární pracovníky a konvoje s pomocí.

Několik tisíc migrantů, převážně z Blízkého východu, již několik dní táboří v mrazivých teplotách na běloruské straně hranic s Polskem v naději, že se dostanou do Evropské unie. Západ obviňuje autoritářský režim Alexandra Lukašenka, že láká migranty do země a pak je posílá k hranicím s EU. Minsk se prý tak mstí za sankce, které unie uvalila na jeho režim kvůli porušování lidských práv. Běloruská strana podobná obvinění odmítá.

Uprchlíci na bělorusko-polské hranici u města Grodno, 15. listopadu 2021
Napětí u polsko-běloruských hranic roste. Vojáci zasáhli proti fotoreportérům

"Jsme jednotní v naší solidaritě s Polskem, stejně jako Litvou a Lotyšskem, které se staly terčem tohoto provokativního využívání nelegální migrace jako hybridní taktiky. (…) Oceňujeme kroky Evropské unie, která úzce spolupracuje se zeměmi původu a tranzitními zeměmi na ukončení akcí Lukašenkova režimu. Budeme i nadále spolupracovat, abychom příslušné osoby pohnali k odpovědnosti a podpořili občanskou společnost a respektování lidských práv v Bělorusku," stojí v prohlášení.

Skupinu G7 tvoří nyní předsedající Británie, dále Francie, Spojené státy, Kanada, Německo, Japonsko a Itálie. K dnešnímu prohlášení se připojila i Evropská unie.