„Jak Evropská zelená dohoda, tak Evropská strategie biologické rozmanitosti ukazují, jak zásadní význam má pro Evropskou unii ochrana a obnova biologické rozmanitosti,“ píše hned v prvním odstavci sdělení Evropské komise týkající se Bělověžského pralesa, který je rovněž součástí světového dědictví UNESCO a známý je především kvůli svým stádům zubrů.

Už v dubnu 2018 Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že Polsko porušilo kácením dřeva evropské právo, mj. i dvě zásadní směrnice ochranného systém Natura 2000: o ptácích a jejich stanovištích. Nyní Evropská komise poukázala na to, že od té doby náš severní soused nepřijal jediné opatření nezbytné k ochraně hnízdišť chráněných druhů ani a míst jejich rozmnožování v národním parku.

Očkování proti koronaviru v Polsku
Masivní kampaň v Polsku: do 10. května obdrží každý dospělý výzvu k očkování

Rozsudek padl po těžební sezoně v roce 2017, kdy podle médií pod rouškou boje s kůrovcem v pralese bylo vytěženo 190 tisíc metrů krychlových dřeva, tedy kolem 180 tisíc stromů.

Nejvíce Komisi vadila absolutní nečinnost Varšavy, co se týče platného lesního hospodářského plánu, který narušoval celistvost chráněných oblastí. „Polsko nejenže nezměnilo své lesní plány, podle nichž v roce 2017 proběhla v parku hromadná těžba, ale podle nových plánů, které vláda předložila, se nyní plánuje těžba i v lesních obvodech s více než sto let starými porosty, kde hnízdí vzácné celoevropsky chráněné druhy,“ uvedli v zimě ve svém stanovisku ochránci přírody z ekologické organizace Pracownia na rzecz wzystkich istot.

Opatření nejsou v souladu se směrnicemi

„Opatření doposud představená Polskem nejsou v souladu se směrnicemi ani rozhodnutím Soudního dvora. Navzdory jednáním vyzýváme Polsko, aby přijalo veškerá nezbytná opatření k nápravě situace. Jinak budeme muset celou věc vrátit Soudnímu dvoru EU s návrhem finančních sankcí,“ končí zpráva Evropské komise, kterou podle Gazety Wyborczy varšavská vláda obdržela již v polovině února.

Podle Radka Ślusarczyka z Pracownie by Polsku po rozsudku, který by byl jen stěží rozdílný oproti roku 2018, hrozily pokuty až do výše 100 000 euro denně (2,6 milionu korun).

Bělověžský prales
Kácení Bělověžského pralesa: Polsko porušilo zákony EU, rozhodl evropský soud

Varšava se po tomto šťouchnutí nakonec probudila. Změny prezentovala v březnu přímo v srdci pralesa. Ministerstvo klimatu a životního prostředí podepsalo nové lesní hospodářské plány pro dva ze svých těžebních obvodů Bialowieža a Browska

„Polsko plní rozsudek Evropského soudu. Nové plány umožní zahájení prací v oblasti aktivní ochrany pralesa,“ uvedl náměstek ministra životního prostředí a vládní zmocněnec pro lesnictví a myslivost Edward Siarka k faktu, že i nadále se v oblasti bude moci kácet. Například pro oblast Bialowieža to znamená 4,3 tisíce metrů krychlových dřeva. Náměstek Siarka dále uvedl, že těžba by se neměla provádět během období rozmnožování a na plochách porostů starších více než sto let a dodal, že podle jeho informací nebude mít s tímto plánem Komise problém.

Ochránci mají problém

Problém s tím ale už nyní mají polští ochránci přírody. „Nemůžu uvěřit, že se místo hlasu vědy opět naslouchá lesním baronům. To nemá nic společného s ochranou přírody. Existuje jen jeden způsob, jak ji chránit: Celý prales se musí stát národním parkem! Ministr životního prostředí musí konečně obnovit zákonodárný proces, který by ochránil celou oblast. Prales si to zaslouží,“ uvedl například Krzysztof Cibor z Greenpeace.

Miloš Zeman na návštěvě Bělověžského pralesa.
Zeman se projel bryčkou po Bělověžském pralese. Spatřil i zubry

„Poslední krok vlády je jen dalším důkazem, že Státní lesy Polské republiky nemohou nadále obhospodařovat ekologicky cenné oblasti, jako je Bělověžský prales. Ekonomické zájmy této firmy jsou nejen ekologicky a sociálně škodlivé, ale také nás jako daňové poplatníky vystavují obrovským finančním ztrátám. Je nejvyšší čas na důkladnou reformu správy národního parku,“ sdělila polskému deníku ekoložka Sylwia Szczutkowska.

Možnost, že by se letos opět začalo v Bělověžském pralese těžit dřevo, se řešila už i v Evropském parlamentě. Zda se něco v pralese změní, bude známo nejspíš na začátku května.