Nemáte rádi létání, a přesto si chcete užít bezstarostné cestování po Evropě? V budoucnu by to díky plánovanému vylepšení železnic neměl být žádný problém. Oproti létání by navíc cestování mohlo být ekologičtější, rychlejší a levnější.

Svou vizi představili před několika dny představitelé železničního průmyslu ve francouzském Lyonu. Jejich ambiciózní plány zahrnují podle CNN zdvojnásobení využívání vysokorychlostní železnice do osmi let a ztrojnásobení do roku 2050.

Překážka? Národní hrdost

Evropa má už nyní tisíce kilometrů vysokorychlostních železnic. Mezi nejznámější patří francouzská TGV, německá síť ICE a španělská AVE. Všechny země se ale stále zaměřují převážně na domácí trh. Investice miliardových částek je nutí k tomu, aby si výhody železnic mohli užívat hlavně domácí daňoví poplatníci.

Otázka, kdo vloží peníze do stavby tratí vedoucích za hranice, je tak problematická. A společně s národní hrdostí představuje překážku k rychlé mezinárodní přepravě.

Při cestě k Baltu v Polsku můžete strávit noc pohodlně v lůžkovém voze.
Vlakem k moři: Do polských letovisek bez přestupu, po Německu za devět eur

Evropské organizace jsou ale připraveny za svou vizi bojovat. Evropská komise, Společenství evropských železnic, Evropský železniční dodavatelský průmysl a společnost ALLRAIL se zavázaly vypracovat studii, která zdůrazní výhody vysokorychlostní železniční sítě, která by spojovala evropská hlavní města. Zajímat se budou hlavně o to, jak zaplatit desítky tisíc kilometrů nových tratí a zároveň, jak s tak masivní výstavbou splnit závazek uhlíkové neutrality do roku 2050.

"Zatímco dosud bylo dosaženo mnoha úspěchů – tratě Paříž-Lyon, Milán-Řím, Barcelona-Madrid a Berlín-Mnichov – je zapotřebí mnohem více, pokud mají být splněny ambiciózní cíle Evropské zelené dohody a strategie inteligentní a udržitelné mobility," řekl výkonný ředitel Společenství evropských železnic Alberto Mazzola.

Prokopat se horami

Spory ovšem vyvolává také to, kudy by měly případné trasy železnic vést. Upřednostnění některých měst vzbuzuje mezi zeměmi soupeření. Konečná podoba železniční sítě totiž bude mít vliv na budoucí rozvoj Evropy a současně jejich měst v příštích sto letech.  

Obecně problematické cesty vedou přes Alpy a Pyreneje. Rychlejší a ekologičtější dopravě tam zabraňují přírodní překážky, které jsou výzvou už celá staletí. Příkladem může být cesta z Mnichova do Milána. Většinu spojů mezi těmito městy nyní zajišťují letecké společnosti, protože cesta vlakem je příliš komplikovaná.

Řešením by přitom bylo třeba vystavění tunelu. Snížení emisí oxidu uhličitého z letectví by zároveň představovalo dodatečné příjmy využitelné na financování železnic.

Rychlovlaky v Česku

Prvenství v investicích do vysokorychlostních železnic nyní drží Francie, která doposud vybudovala mezinárodní tratě do Belgie, Velké Británie, Německa a Španělska. Další v plánu je trasa z Lyonu do italského Turína, která je však už nyní kvůli dopadům na životní prostředí a financování kontroverzní.

Z briefingu Správy železnic a francouzských státních drah SNCF k příjezdu francouzského vysokorychlostního vlaku TGV na Hlavní nádraží v Praze.
Legendární TGV je po 31 letech opět v Česku. Přeprava vyšla na více než milion

V celoevropské železniční síti hraje důležitou roli také Německo, které chce obnovit transevropský expres. Ten zajistí rychlou meziměstskou železniční dopravu. V Itálii a Španělsku pak přináší vysokorychlostní železnice už dnes lepší služby, vyšší frekvenci spojů a nižší ceny jízdného.

Ani Česká republika není za evropskými zeměmi pozadu. Spolupracuje s francouzským železničním průmyslem a má za cíl postavit tratě, kterými budou projíždět vlaky rychlostí tři sta padesát kilometrů za hodinu. Propojit by měly největší města v zemi, a zároveň zlepšit mezinárodní spojení.