Na zeměkouli žije přes 350 druhů želv. Se čtyřmi se můžete setkat i u pobřeží Jadranu. Asi nejrozšířenější je tu kareta obecná, která dosahuje velikosti až jednoho metru a může vážit až 150 kilogramů. Setkání s ní však nemusí skončit jen obdivným pohledem či fotografií. Například v loňském roce bylo u chorvatského ostrova Čiovo zaznamenáno hned několik útoků těchto želv na turisty.

Želva u chorvatského ostrova pokousala čtyři lidi. Svědek: Má ohromnou hlavu

Státy EU

„Není obvyklé, aby se mořská želva nacházela blízko pobřeží několik dnů, ale nedá se s tím nic dělat, protože je to přísně chráněné zvíře a člověk je ten, kdo vstupuje do jeho domova,“ řekl tehdy k události profesor z katedry mořských studií Splitské univerzity Alen Soldo.

V Jadranu a potažmo ve Středozemním moři se může ještě vyskytnout kareta pravá či kožatka velká. Tato želva měří až 2,3 metru a váží až 600 kilogramů.

Přísná ochrana

V Chorvatsku se vyskytují i divoké populace želvy zelenavé. Ta na úrovni Evropské unie podléhá nejpřísnějšímu stupni ochrany. A právě ty, nebo jejich krunýře, se každoročně stávají cílem lovců suvenýrů. „V nejkrajnějším případě by nelegální držení či dovoz exempláře tohoto druhu mohlo být dle našich zákonů posuzováno jako trestný čin. V České republice tento druh navíc podléhá také povinnosti registrace exempláře u příslušného krajského úřadu,“ informoval inspektor oddělení mezinárodní ochrany biodiverzity a CITES České inspekce životního prostředí Jan Chmelař.

Pokud by si člověk z Chorvatska tuto želvu přivezl, hrozí mu pokuta od několika tisíc až do půldruhého milionu korun. „V některých úmyslných případech může být nelegální dovoz posuzován i jako trestný čin. Každý případ se vždy posuzuje individuálně,“ doplnil Chmelař.

Delfíni, velryby i tuleni. Chorvatské pobřeží nabízí i setkání s mořskými savci

Státy EU

Podle něj v posledních dvou letech takový případ nemuseli inspektoři řešit. „Loni jsme však paradoxně řešili pokus o nelegální vývoz pěti želv zelenavých do Izraele, které byly s velkou pravděpodobností nelegálně zakoupeny u českých chovatelů. V České republice je totiž vysoký počet chovatelů suchozemských želv, kteří dokážou poptávku po těchto zvířatech nasytit legálními odchovy,“ uvedl Chmelař.

Želví nemocnice

Na okraji chorvatské Puly ve Verudele bylo před takřka čtvrtstoletím otevřeno v někdejší rakouské pevnosti moderní akvárium, jehož součástí je i Středisko pro záchranu mořských želv (Centar za oporavak morskih kornjača). Je jediným podobným zařízením v celém Chorvatsku. Oficiálně vzniklo v roce 2006, ale v rámci akvária byla mořským želvám poskytována poúrazová péče, léčba a rehabilitace už od jeho založení v roce 2002.

Ze záběrů tuhne krev: Rozzuřený keporkak převrátil loď a katapultoval rybáře

Svět

Mořské želvy, které žijí v Jadranu, se často stávají oběťmi rybolovných sítí, do nichž se zamotávají a nemohou se samy vyprostit. Pokud se nemohou vynořit a nadechnout se na hladině (dýchají plícemi), zemřou udušením. Zraňují je lodní šrouby a nepřijde-li včas pomoc, často hynou. Velkým nebezpečím jsou pro ně odpadky v moři, například igelitové pytlíky a tašky, udice a další nebezpečné předměty. Když je spolknou, může to být pro ně osudné. Jejich žaludeční trakt ohrožuje i chemické znečištění moře.