Následovalo hlasování parlamentu, který vyslovil vládě Eduarda Hegera nedůvěru. V pátek před 14 hodinou prezidentka Zuzana Čaputová kabinet odvolala a pověřila ho dočasným řízením země. Pokusíme se odpovědět na otázky, co se bude dít na Slovensku dál.

1. Dočasná vláda v demisi a předčasné volby v červnu

Nejpravděpodobnější varianta vývoje. Tak ji ostatně ve svém dnešním projevu při odvolávání vlády a pověřením kabinetu fungováním do voleb, nebo sestavení nové vlády, nastínila sama prezidentka Zuzana Čaputová. Ta dala vládě čas maximálně několika týdnů na dohodu o předčasných volbách a její vládnutí omezila nejvýše na polovinu roku.

Slovenský premiér Eduard Heger
Slovenská vláda padla. Opozice vyslovila nedůvěru Hegerově kabinetu

Je však otázka, zda se v chaotickém a rozhádaném parlamentu podaří dohodu o předčasných volbách, na kterou je třeba ústavní většina, vůbec uzavřít. Pokud ano, mohou být volby možná i dříve než v červnu. Proti je zatím především dominantní strana dosavadní vládní koalice OLaNO. Tato varianta nahrává opozici a nyní neparlamentnímu Progresivnímu Slovensku.

2. Dohoda se neuzavře, prezidentka jmenuje svoji vládu

K jmenování úřednické vlády mohla Zuzana Čaputová sáhnout už v pátek, ale rozhodla se pro pověření dosavadního kabinetu v pokračování vládnutí. Pokud se však nepodaří najít dohodu o předčasných volbách, případně pokud by termín těchto voleb přesáhl polovinu roku, varovala Čaputová, že pak převezme iniciativu. To by znamenalo úřednickou vládu. Ta by zřejmě nezískala většinu v parlamentu a vládla by v demisi a tlačila politické strany k dohodě o předčasných volbách.

Zdroj: Youtube

Pokud by dohoda nebyla nalezena, mohla by „vláda Čaputové“ teoreticky vládnout až do termínu řádných voleb na jaře 2024. Tato varianta by znamenala pokračování politického chaosu, což si nepřeje ani prezidentka, ani většina vládních stran, ani dnes nejpopulárnější strana Hlas.

3. Najde se staronová většina po pokračování vlády z roku 2020

Tuto možnost pokládají komentátoři a odborníci za nejméně pravděpodobnou. Téměř ji vyloučila včera i Čaputová, která tak učinila se zdůvodněním, že takto se lídři možných stran nějaké teoretické nové vlády už vyjádřili. Slovenská politika však už v minulých týdnech a měsících v tom pozitivním i negativním ukázala, že je v ní možné téměř všechno, proto ani tato varianta není zcela vyloučená. Zatím si ji přeje jen část politiků dnes už bývalé vládní koalice.

Spolumajitel finanční skupiny Penta Investments Jaroslav Haščák
Slovenská policie obvinila Haščáka ze založení zločinecké skupiny, tvrdí portál

4. Jak změní pád vlády Eduarda Hegera a předčasné volby Slovensko?

Katastrofické scénáře nejsou nyní tak úplně na místě. Bývalý premiér Robert Fico a jeho Směr a postfašistické strany nemají podle dosavadních průzkumů šanci na zisk více než 30 procent hlasů. Jedině tyto síly prosazují změnu orientace Slovenska směrem k Maďarsku, smířlivé politice vůči Rusku a snížení podpory Ukrajině.

Výrazně pravděpodobnější variantou je vítězství umírněné opozice v podobě Hlasu expremiéra Petera Pellegriniho. Ten nemá příliš zájem na spojenectví se zdiskreditovaným Ficem. A nepůjde do něj, když bude mít jinou variantu v podobě v preferencích stále stoupajících liberálů z Progresivního Slovenska. Strany, z níž vzešla prezidentka Zuzana Čaputová a kterou vede místopředseda Evropského parlamentu Michal Šimečka. S nimi by zřejmě našla společnou řeč s také liberální Svoboda a solidarita Richarda Sulíka. Pro Slovensko by tato varianta mohla znamenat stabilní prozápadní a proevropskou vládu.