Dálnice už nám postavili, tak bychom zase mohli vystoupit, říká se, zatím spíš žertem, v bývalém východním Německu o budoucnosti sjednocené Spolkové republiky.

Mapa, která vyšla po červnových volbách do Evropského parlamentu snad ve všech německých denících, mnohé Němce vyděsila, protože to na ní opět jasně vypadalo, že jsou tady dvě Německa. Západ patřil křesťanským demokratům, kteří tu s převahou vyhráli, východ zhnědl jasným vítězstvím Alternativy pro Německo (AfD). Země si tak nemůže oddechnout, že útok extrémně pravicové AfD na první místo ve volbách do europarlamentu nevyšel.

Celkově se extremisté v Německu propadli hluboko pod dvacet procent - především kvůli sérii skandálů kolem proruské orientace této strany, jež podkopaly důvěryhodnost AfD u části voličů, hlavně ve starých spolkových zemích.

Na východě Německa tomu tak nebylo. Tady naopak proruská a „protiválečná“ politika AfD voliče oslovila a získala jejich sympatie. Strana tu v eurovolbách jasně zvítězila. „AfD velmi zajímavým způsobem vychytává nálady ve společnosti, která je unavena z několikerých krizí, které se v Německu projevují. A řekl bych, že oslovuje i lidi s obavami. Je to strana, která pracuje se strachem, ať už je to například strach z války,“ uvedl před časem pro Český rozhlas politolog Lukáš Novotný z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

Potvrzují to i sami obyvatelé východního Německa. Třeba Hans z Drážďan. „Dříve se ti, co volili AfD, za to aspoň styděli. Dnes už se to už tak nebere. Především pro méně vzdělané je to strana, která hájí jejich zájmy, říká to, co si myslí. Ani ne pokud jde o Rusko a Ukrajinu, ale především v názoru na příliš velkou imigraci do Německa, na sociální otázky a ekonomiku. Kvůli tomu lidé přehlíží i to, že jde o extrémní pravici s nebezpečnými názory,“ řekl třicátník reportérovi Deníku.

Ovládne AfD východ Německa?

Zatímco na západě Německa našla hlavní opoziční strana CDU/CSU způsob, jak AfD čelit a v celostátních průzkumech s třiceti procenty hlasů nad aliancí s méně než dvaceti procenty jasně vede, ve východním Německu to neplatí.

Tady AfD nejenže zvítězila ve zmíněných evropských volbách, ale vede také v předvolebních průzkumech před zemskými volbami ve třech nových spolkových zemích, které se konají v září. Nejtěsněji v ekonomicky poměrně úspěšném Sasku, výrazně více pak v chudším Durynsku a také v Braniborsku, které obklopuje Berlín.

„Nechceme kousek koláče, chceme pekárnu. Už nechce být opozicí, ale být u kormidla. Tady na východě, tady v Sasku, můžeme udělat průlom,“ uvedl lídr AfD v Sasku Jörg Urban na začátku červencové předvolební kampaně v Drážďanech.

Příliš mnoho změn

Na otázku, proč AfD, která je na celoněmecké úrovni v izolaci, ve východním Německu dominuje, se ve své reportáži pokusila odpovědět i německá veřejnoprávní rozhlasová stanice Deutschlandfunk. „Máme problém s pravicovým extremismem, jak v západním, tak východním Německu,“ řekla stanici politoložka Heike Radvan, podle níž jsou ale důvody v obou částech Německa rozdílné a rozdílná je i velikost tohoto problému.

Christoph Richter, korespondent stanice v Braniborsku, vidí dvě hlavní témata, která zajišťují úspěch AfD v tomto spolkovém státě: válku na Ukrajině a migraci. „Panují velké pochyby o dodávkách zbraní Kyjevu a lidé se také cítí zavaleni migrací,“ uvedl korespondent.

Za další důvod označuje Richter „přetíženost transformací“. „Lidé tu od roku 1990 musí stále něco měnit. Transformace směrem ke klimatické neutralitě je proto pro ně velmi obtížná,“ vysvětlil.

Automechanik Jürgen, který žil v minulých letech kvůli práci jak na západě, tak nyní na východě Německa, konkrétně v metropoli Saska Drážďanech, k tomu dodává, že stále přetrvává rozdíl i mezi životním stylem ve starých a nových spolkových zemích. „Na západě mají lidí přece jenom více peněz, jsou víc v pohodě, takže se jich hospodářské problémy posledních let tolik netýkají. Prostě platí víc za elektřinu, nebo potraviny, ale neposkládají se z toho. Na východě je to jiné, tady mají lidé pocit, že když začali konečně trochu normálně žít, tak to covidem, válkou na Ukrajině, ekonomickou stagnací a zelenou transformací jde teď zase do háje. A jsou z toho naštvaní,“ nastínil situaci muž reportérovi Deníku.

Podle něj se pak extremisté dostávají snadno po voliče. „Nálada není vůbec dobrá a AfD toho dokáže využít, slíbit nemožné a získává body,“ dodal.

Troje zářijové zemské volby a následné sestavování zemských vlád na východě Německa ukáží, zda situaci extrémní Alternativa pro Německo dokáže využít k tomu, aby se dostala do vedení některého z východoněmeckých států. To by byl pro dosud izolovanou stranu zásadní průlom. A pro celou spolkovou republiku velký, dosud nepoznaný problém.