Americká společnost Pfizer a německý podnik BioNTech jsou již dnes největšími dodavateli vakcín do EU. Brusel s jejich preparátem na rozdíl od vakcín firem AstraZeneca nebo Johnson & Johnson počítá i do budoucna.

EU má dosud od firem Pfizer/BioNtech objednáno 600 milionů dávek, celkem 250 milionů dodají ve druhém čtvrtletí. To je více, než všechny ostatní společnosti dohromady.

Nová smlouva má podle představ komise umožnit v příštích dvou letech přeočkování a posílení imunity všech 450 milionů obyvatel unijních zemí. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) zatím doporučuje využití vakcíny u lidí starších 16 let, v červnu má rozhodnout o případném rozšíření na děti od 12 let.

"Další kontrakty a další vakcínové technologie budou následovat," uvedla dnes k podpisu smlouvy šéfka unijní exekutivy. Komise již dříve uvedla, že vidí potenciál spíše v takzvaných mRNA vakcínách, které vedle Pfizeru vyrábí také americká společnost Moderna.

Naproti tomu virové vakcíny, jejichž výrobcem jsou firmy AstraZeneca a Johnson & Johnson, se podle Bruselu v EU využívat nebudou. EMA dlouhodobě zkoumá vzácné nežádoucí účinky obou preparátů, kvůli nimž státy dočasně omezovaly či zastavovaly jejich využívání. Na prvně jmenovanou společnost navíc komise podala žalobu kvůli tomu, že dodala a plánuje ve stanovených termínech dodávat výrazně méně vakcín, než se zavázala ve smlouvě.

EU nepodporuje rychlé uvolnění vakcínových patentů, vyzývá k posílení vývozu

Evropská unie nepovažuje uvolnění patentů za potřebné rychlé řešení nedostatku vakcín v méně hospodářsky vyspělých zemích světa. Po nočním jednání s prezidenty a premiéry členských zemí to dnes prohlásil předseda Evropské rady Charles Michel. Lídři se na omezení práv výrobců vakcín zcela neshodli, podle Michela je o něm však blok ochoten dále diskutovat. Zásadní však pro EU je, aby další západní země začaly více vyvážet vakcíny a aby se mimoevropským státům dostalo technické podpory k jejich výrobě.

"Nemyslíme si, že je to v krátkodobém horizontu dokonalé řešení. Ale jsme připraveni se v tomto tématu zapojit, hned jak bude na stole nějaký konkrétní návrh," řekl Michel novinářům po příchodu na dnešní vrcholné jednání.

Lídři se v pátek u pracovní večeře zabývali otázkou, jak podpořit rozjezd očkování v chudších zemích Afriky, Asie či Latinské Ameriky, jimž se zatím nedostává vakcín. Na stole měli návrh, podle něhož by farmaceutické firmy v zájmu co nejrychlejšího rozšíření výroby očkovacích preparátů do celého světa dočasně přišly o svá patentová práva. Tuto myšlenku prosazuje stovka zemí Světové obchodní organizace (WTO) včetně Spojených států. Před jednáním ji s výhradami podpořila například Francie nebo Španělsko, zatímco Německo nápad kritizovaný výrobci vakcín odmítá. Německá společnost BioNTech je ve spolupráci s americkým Pfizerem největším dodavatelem vakcín do EU.

Michel stejně jako řada lídrů unijních zemí dnes prohlásil, že by další vyspělé státy měly podobě jako evropský blok začít exportovat podstatnou část očkovacích preparátů vyrobených na svém území. Unijní politici dlouhodobě vyzývají Británii či Spojené státy, aby se v tomto směru více angažovaly. EU vyvezla do světa zhruba polovinu ze 400 milionů vakcín vyprodukovaných na svém území, zatímco zmíněné země export zásadně omezují v zájmu rychlého naočkování vlastních obyvatel.

"Velmi zřetelně vyzývám Spojené státy, zrušte zákaz vývozu nejen vakcín, ale i součástí pro jejich výrobu," prohlásil po jednání francouzský prezident Emmanuel Macron. Západní země podle něj musejí začít chudším státům poskytovat více vakcín, než bude na místě debata o patentech.

Při páteční večerní diskusi se k tomuto názoru přiklonilo více lídrů, včetně českého premiéra Andreje Babiše. Ten před debatou uvolnění patentů podpořil, po ní ho ale označil za nesmysl.

Podle lídrů je vedle posílení exportu nutné také pomoci méně vyspělým zemím vybudovat technologické zázemí, které jim umožní vakcíny skutečně vyrábět a bez něhož je uvolnění patentů zbytečné.