Představitelé letiště v Katánii na Twitteru uvedli, že letový provoz byl obnoven s počátečními omezeními. „Může dojít ke zpoždění. Cestující proto žádáme, aby se informovali o stavu letu u leteckých společností,“ vyzvali.

Podle vědců je Santorini časovanou bombou.
Santorini v ohrožení? Vědci předpovídají, že u řeckého souostroví vybuchne sopka

Etna, nejaktivnější evropská sopka nacházející se severně od největšího města východní Sicílie, vybuchla v neděli. Jak uvedla americká tisková agentura AP News, podle hlášení italského Národního ústavu geofyziky a vulkanologie spadl popel na Katánii a nejméně jedno město na obydlených svazích sopky. Hlášena nebyla žádná zranění.

Výhledu bránila oblačnost

Zmíněný ústav Etnu na svazích pomocí přístrojů monitoruje přístroji. Výhledu na erupci mu ale bránila oblačnost deštivého dne. V posledních dnech ale odborníci monitorováním zachytili důkazy o zesílení třesové aktivity. Pracovníci ústavu poznamenali, že nepříliš obvyklá erupce často slouží jako velkolepá ukázka planoucí lávy.

Podle italské tiskové agentury ANSA lidé ve městech Adrano a Biancavilla v neděli hlásili, že ze sopky vycházel hlasitý rachot. Dopředu varoval také Italský národní úřad pro civilní ochranu. Ten již ve čtvrtek hlásil, že s ohledem na zvýšenou sopečnou aktivitu může dojít ke změnám aktivity Etny.

Takto vypadaly ulice po dopadu popela z Etny:

Zdroj: Youtube

Erupci sopky nacházející se na východním pobřeží Sicílie, jejíž výška je přibližně 3350 metrů, zaznamenal odborníci též v roce 2021. Tehdy trvala několik týdnů. Etna přitom každou erupcí mění svoje okolí. Tuhnutím lávy se totiž krajina proměňuje.

Vliv na přírodu

A jaký vliv má erupce sopky na přírodu? Mluvčí Greenpeace Česká republika Lukáš Hrábek pro Deník přiblížil, že nejrozšířenějším sopečným plynem je vodní pára, která je neškodná. Ze sopek jde však i množství dalších plynů. Kupříkladu oxid uhličitý (CO2). „Lidé spalováním fosilních paliv vypouští ročně přibližně stokrát více emisí CO2, než sopečná činnost na celém světě,“ podotkl.

Při výbuchu uniká i zdraví nebezpečný oxid siřičitý. „To je bezbarvý plyn štiplavého zápachu, který dráždí kůži i tkáně a sliznice očí, nosu a krku,“ uvedl mluvčí.

Zdroj: Youtube

Emise oxidu siřičitého mohou také způsobovat kyselé deště a znečištění ovzduší po větru od sopky. „Během velmi rozsáhlých erupcí může být vháněn do stratosféry ve výškách větších než deset kilometrů,“ nastínil Hrábek.

Ve stratosféře se oxid přeměňuje na síranové aerosoly, které odrážejí sluneční světlo, a mají proto ochlazující účinek na zemské klima. „Zároveň se ale podílejí na poškozování ozonové vrstvy,“ podotkl. Dodal, že ze sopek se uvolňují také například sirovodík či chlor, fluor a brom ve formě halogenvodíků.