Jaké jste zatím zaznamenal reakce v Evropském parlamentu na výsledek slovenských parlamentních voleb
Slovenské volby byly sledovány velmi podrobně, protože už před svým konáním vyvolávaly určité obavy z dalšího směřování země a z toho, zda se ze Slovenska nestane další Maďarsko. Čili výsledek se rozebíral jak v celém Evropském parlamentu, tak v Evropské lidové straně, do které patří KDH a jejímž jsem členem. A samozřejmě přišla očekávaná reakce ze Strany evropských socialistů, kteří pozastavili členství Smeru a Hlasu. 

Jak tedy výsledek voleb ovlivní postavení Slovenska v Evropském parlamentu, respektive Evropské unii?
Tím, že evropští socialisté vyloučili Roberta Fica ze své rodiny, se dostal do izolace. Už jako jen designovaný premiér je v koutě, nesedí za stolem společně s velkými politickými frakcemi, kde se rozhoduje. Samozřejmě má své místo v Evropské radě, jeho ministři budou mít místo mezi ministry ostatních zemí, ale všichni víme, že se velká politická rozhodnutí připravují v kuloárech a v politických frakcích, a pokud zde o svou pozici přišel, okamžitě tím Slovensko oslabil. Už nyní je Slovensko kvůli nezařazenému premiérovi v nevýhodné pozici, nebude mít takový vliv při rozhodování. To pro občany není dobré, ale je to takříkajíc trest za výsledek voleb. 

Podpis koaliční dohody zástupci stran Směr-sociální demokracie (Směr-SD), Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD) a Slovenská národní strana (SNS), 16. října 2023, Bratislava, Slovensko
Slovenská koalice je hotová. Předsedové stran podepsali smlouvu o vzniku vlády

Křesťanskodemokratické hnutí (KDH), jehož jste členem, získalo v parlamentu dvanáct křesel. Jak jste s tímto výsledkem spokojeni?
KDH se po sedmi letech vrátilo do slovenského parlamentu a z tohoto hlediska vládne spokojenost. Na druhou stranu, celkový obraz voleb a Slovenska není dobrý. Všichni jsme si přáli, že pokud se dostaneme do parlamentu, abychom byli součástí demokratické vlády bez Smeru. KDH Smer dlouhodobě odmítá, máme to v naší DNA, v usneseních. Už dávno před volbami jsme řekli, že se Smerem a extrémisty spolupracovat nebudeme. Nynější vývoj v zemi sledujeme s obavami. O to je důležitější, aby KDH sehrálo významnější roli v opozici. Svého času se hnutí významně přičinilo o pád mečiarismu a nyní je důležité, aby se přičinilo o pád ficismu a populismu. Vidíme, že pokud se nepovede zachránit demokratické instituce, můžeme se dostat až do maďarské situace, kde neexistuje svoboda slova. Opozice má klíčovou kontrolní roli, aby nezávislé instituce - média, soudci, policie - skutečně fungovaly jako nezávislé a aby demokracie úplně neztratila své základní atributy. Tohle všechno je nyní na Slovensku v ohrožení. 

Očekáváte, že opozice na Slovensku bude skutečně jednotná a mezi jednotlivými opozičními stranami bude fungovat spolupráce? Navzdory tomu, že budou muset společně pracovat liberální Progresívne Slovensko, bývalé vládní OĽaNO a vy jako křesťanskodemokratická strana? 
Doufám, že ano, byť je to spíš otázka na kolegy, kteří budou přímo sedět v Národní radě. Určitě mezi námi existují rozdíly, zejména v kulturně-etických tématech, vždyť právě proto jsme v různých stranách. Ale mám dojem, že si všichni uvědomují, že pro budoucnost je potřeba se spojit a hledat spíš to, co nás spojuje, než to, co nás rozděluje. Měli bychom se nyní soustředit na to, co je důležité pro ochranu demokracie, zahraničně-politické směřování a kontinuitu v této oblasti, na zlepšení situace ve školství, zdravotnictví, soudnictví, na to, aby se dařilo vyšetřovat různé kauzy. 

Andrej Kiska
Slovenský exprezident Kiska spáchal daňový podvod, rozhodl soud

Parlamentní volby má Slovensko sice za sebou, v příštím roce jej ale čekají volby prezidentské a také ty do Evropského parlamentu. Už uplynulé volby však ukázaly, že se ty další budou opět potýkat s dezinformacemi, a u eurovoleb pak bývá na Slovensku tradičně extrémně nízká volební účast. Jak proti tomu lze bojovat, navíc v atmosféře, která v zemi panuje po vítězství Smeru?
Dezinformace a nízká volební účast spolu souvisí. Čím víc bude dezinformací, tím víc lidí bude demotivovaných a nepůjdou volit. Proto je potřeba pravdivě informovat. Navzdory rozmáhající se propagandě a dezinformacím, navzdory skepsi, která existuje po parlamentních volbách, si však myslím, že to netřeba vzdávat a uvědomit si, že o to důležitější budou volby prezidentské a do Evropského parlamentu. Slováci jsou spíše eurorealisté. Důležité je mluvit s mladými lidmi, kteří mají život před sebou a které naše rozhodnutí ovlivní. Oni musí pochopit, že jde o jejich život, že nemohou nechat jiné, aby rozhodovali za ně, že se musí zúčastnit voleb.

A co je možné dělat s dezinformacemi?
Na Slovensku je to velmi specifické v tom, že dezinformace šíří i veřejní činitelé, a tím pádem proti nim nestačí bojovat klasickými prostředky, tedy fact-checkingem, digitální legislativou, různými iniciativami z nezávislého a mimovládního sektoru. Proto musí být vůči těmto jevům ještě aktivnější občanská společnost i ostatní veřejní činitelé. Boj za havlovskou pravdu a lásku má smysl.