Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v polovině září ve svém projevu oslavovala úspěšný boj s koronavirem. „Dnes se Evropa navzdory všem kritikům řadí mezi světovou špičku. Plně naočkováno je v EU přes 70 procent dospělých. Evropanům jsme dodali více než sedm set milionů dávek,“ uvedla.

Současně ale Leyenová varovala: „Dělají nám starosti rozdíly v míře proočkovanosti. Proto nesmíme polevit. Evropa je připravena. Obstarali jsme 1,8 miliardy dalších dávek. To je dost pro nás i naše sousedy, až bude třeba zajistit přeočkování. Udělejme vše, co je v našich silách, aby se z této pandemie nestala pandemie neočkovaných.“

Teď na její slova došlo. I když od půlky září počet dodaných vakcín ještě vzrostl a podíl očkovaných obyvatel nad osmnáct let se zvýšil na 76,3 procenta, velkou část Evropy drtí nová vlna covidu.

Rozdíly mezi zeměmi

Pokud jde o počty nakažených, jsou na tom nejvíce proočkované země jen o něco lépe než ty, kde je proočkovanost od sedmdesáti procent níže. V zemích jako Slovensko, Rumunsko nebo Bulharsko, kde je naočkováno o desítky procent lidí méně, je už rozdíl vyšší. To však, jak ukazují statistiky, není ten zásadní problém. Ten se jasně ukazuje v počtu vážných případů, zahlcení nemocnic a také počtu úmrtí s covidem.

Tam se už výhody zemí, které mají nejvyšší proočkovanost, jako jsou dnes v Evropě Portugalsko, Malta, nebo Španělsko, ukazují poměrně jednoznačně. Očkování tak neplní úlohu, kterou ale nikdy příliš plnit nemělo. Tedy chránit proti přenosu a nákaze. Na druhou stranu se velice průkazně ukazuje, že chrání proti riziku těžkého průběhu a hospitalizaci.

Jenže to je pro evropské země, ve kterých nejsou naočkovány desítky procent lidí a někdy dokonce většina obyvatel, slabá útěcha. „Do konce letošní zimy budou v Německu pravděpodobně všichni očkováni, uzdraveni nebo mrtví. S ohledem na vysoce nakažlivou variantu delta proto znovu naléhavě doporučuji, aby se lidé nechali očkovat,“ uvedl před několika dny spolkový ministr zdravotnictví odcházející vlády Jens Spahn.

Ani v Německu se nepodařilo do příchodu podzimní vlny proočkovat dost obyvatel. Německo je na tom se 68 procenty očkované populace sice lépe než Česko, v rámci západní Evropy se však řadí k horším zemím. Panují tam i velké regionální rozdíly, třeba v Sasku jsou na tom s proočkovaností hůř než my.

Podobné je to v Rakousku, které nyní vyhlásilo celostátní lockdown a má se 64 procenty nejhorší proočkovanost ze západní části EU. „Navzdory měsícům přesvědčování se nám nepodařilo přimět dostatek lidí k vakcinaci,“ popsal hlavní důvod uzávěry rakouský kancléř Alexander Schallenberg.V únoru pak Rakousko zavede povinné očkování proti covidu.

Ještě mnohem vyhrocenější je situace na Slovensku, kde zdravotnictví už pod náporem těžkých případů kolabuje. „Potřebujeme přestat šířit bludy, přestat tlachat a poslouchat odborníky. Ti jednoznačně říkají, že je potřeba omezit mobilitu, že potřebujeme lockdown,“ vyzvala včera vládu prezidentka Zuzana Čaputová.

Konec snů o vakcíně?

Zbytek EU ale zatím žijes uznáváním „zelených pasů“ o očkování, pro jejichž držitele Unie funguje, s výjimkou zemí v lockdownu, jako před covidem. Jenže jak se zvyšuje počet nakažených, některé země, včetně nejlépe proočkovaného Portugalska, už také mluví o nových omezeních.

„Opatření budou mít co nejmenší dopad na normální život,“ slibuje zatím portugalský premiér Antonio Costa. Země má sice nyní jen minimum obětí covidu, ale počet nakažených už dosáhl osmnácti set denně. Ovšem i to je méně než desetina českého průměru posledních dní. Lockdown v zemích jako Portugalsko by byl každopádně koncem snu EU o vakcíně jako řešení covidu.