Evropská unie se po dlouhých dvaceti letech odhodlala k dalšímu velkému rozšíření. Naposledy se rozrostla před více než deseti lety v červenci 2013, kdy do ní vstoupilo Chorvatsko. Na rozšíření, kdy do ni vstoupí více než jeden stát, se ale čeká už dvacet let. Od doby, kdy se do ní v dubnu 2004 přičlenila desítka většinou východoevropských zemí. Včetně České republiky.
Brusel se pro velký krok v rozšíření Unie, kdy chce zahájit vstupní rozhovory s Ukrajinou, Moldavskema Bosnou a Hercegovinou a udělit status kandidátské země Gruzii, rozhodl hlavně z politických důvodů. Evropská komise totiž přiznává, že ani jedna z těchto čtyř zemí nesplňuje všechny podmínky, které měly těmto krokům předcházet.
Ukrajina se přiblížila členství v Evropské unii:
„Rozšíření je pro Evropskou unii zásadní politikou. Dobudování Unie je dějinná výzva, přirozený horizont. Má silnou hospodářskou a geopolitickou logiku,“ uvedla předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová.
Brusel proto přimhouřil oči a rozhodl se doporučit rozšíření pro čtveřici zmíněných zemí. „Ukrajinská vláda a parlament prokázaly odhodlání dosáhnout významného pokroku při plnění podmínek obsažených ve stanovisku Komise k žádosti Ukrajiny o členství v Unii,“ uvádí Komise.
Petr Pavel na bezpečnostní konferenci:
Kyjev přitom splnil jen čtyři podmínky ze sedmi. Česko ale rozhodnutí Bruselu vítá. „Považuji tento krok za naprosto správný,“ uvedl na středeční bezpečnostní konferenci na ministerstvu zahraničí prezident Petr Pavel. Podle něj není čas čekat na to, až budou do detailu splněny všechny podmínky.
Tvrdí, že země usilující o vstup do Uniepotřebují jasný signál. „Měli bychom dělat rychlá a pragmatická rozhodnutí,“ řekl k rozšíření Unie Pavel.
Myslí si to i ministr zahraničí Jan Lipavský. „Bylo by špatné podmiňovat rozšíření reformou rozhodování v EU,“ řekl.
Maďaři vydírají Kyjev
Návrh Evropské komise budou muset schválit ještě členské státy Unie na prosincovém summitu. Maďarsko Viktora Orbána už dalo najevo, že zahájení vstupních rozhovorů s Ukrajinou zablokuje. A to kvůli jazykovému zákonu omezujícímu Maďary.
Ukrajina již dříve získala postavení kandidátské země EU:
„Stanovisko Maďarska je naprosto jasné: dokud tento zákon existuje, nelze s Ukrajinci jednat o jejich integraci,“ řekl poradce premiéra Viktora Orbána Balázs Orbán. Kyjev naznačil, že je s Budapeští ochoten vyjednat kompromis.
