Kliknutím zvětšíteTé změny si všimnete ihned, když přicházíte k budově Evropského parlamentu ve Štrasburku. Na místě, kde normálně vlají vlajky členských států Evropské unie, je to nyní úplně jinak.
Dnes se tu v silném březnovém větru třepotají desítky vlajek Evropské unie a Ukrajiny. Ukrajinská vlajka je také na mnoha dalších místech, včetně sálů, kde vystupují europoslanci. „Tak obrovskou solidaritu s Ukrajinou, která tu je v posledních dnech, jsem v Evropském parlamentu ještě nezažila,“ říká česká místopředsedkyně parlamentu Dita Charanzová.
Tato atmosféra tu panuje od chvíle, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal ve vojenském oblečení někde v krytu prezidentského paláce přihlášku Ukrajiny ke vstupu do Evropské unie. A když minulý týden k tomu pronesl na dálku projev k evropským poslancům, dostalo se mu v zaplněném sálu ovací vestoje.
„Bojujeme o život, bojujeme o to, abychom byli rovnoprávnými členy Evropské unie. Dokázali jsme, že jsme stejní jako vy. Dokažte nám i vy, že jste s námi,“ vyzval Evropskou unii Zelenskyj. „Jsou jedněmi z nás a my je chceme mezi námi,“ řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Další dvě bývalé sovětské země, Moldávie a Gruzie, podaly své přihlášky vzápětí po Ukrajině. Velké „postsovětské“ rozšíření bylo odstartováno.
Srovnání nových zájemců o členství v EU s Českem.
EU vadí míň než NATO
Od Volodymyra Zelenského to byl však vlastně nelogický krok. Probíhající válce s Ruskem by odpovídalo, kdyby podepsal spíše žádost o vstup do NATO. Důvod, proč se ukrajinský prezident rozhodl pro Unii, byť vstup do Aliance je jednodušší, spočívá v pozici Ruska.
Zatímco zájem Ukrajiny o členství v NATO je jednou z ruských záminek pro rozpoutání současné války (a také na straně aliance není v současnosti vůle se vstupem Ukrajiny do NATO zabývat), na rozšíření Evropské unie Kreml reaguje méně nevraživě.
Stalo se to i nyní uprostřed války. „Evropská unie není vojensko-politický blok. V tomto ohledu, pokud jde o strategickou stabilitu, je tato otázka jiné povahy. Snaha o členství v EU je písemně zpečetěna v ukrajinské ústavě. Možná by se na tento proces mělo pohlížet odděleně,“ uvedl Dmitrij Peskov, mluvčí prezidenta Vladimira Putina.
Jenže už týden Evropská komise řeší, co si s ukrajinskou žádostí počít. „Dali jsme jasný signál v rezoluci, kterou Evropský parlament přijal velkou většinou,“ uvedla tady ve Štrasburku nová předsedkyně europarlamentu Roberta Metsolaová. „Přivítali jsme přihlášku Ukrajiny a podpořili jsme udělení statutu kandidátské země,“ uvedla Metsolaová.
Ukrajina, kandidát?
Samozřejmě že mezi vstupem do EU a postavením kandidátské země je obrovský rozdíl. Své by o tom mohlo vyprávět Turecko, které je kandidátskou zemí už od roku 1999. A tou se stalo až dvanáct let od podání žádosti o vstup v roce 1987. Mimochodem v té době mělo dnes 84milionové Turecko téměř stejný počet obyvatel, jako má dnes Ukrajina.
Především z východní části Unie je teď velký tlak na to, aby se turecké dvanáctileté čekání změnilo v případě Ukrajiny na dvanáct dní. A aby byla Ukrajině pozice kandidátské země udělena rekordně rychle.
Bývalý eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle ale v ČRo uvedl, že to není jednoduché, technicky i politicky. „Prioritou je, aby se všechny členské státy ztotožnily s ukrajinskými aspiracemi, což se bohužel ještě nestalo,“ říká Fülle.
Evropská komise ale nyní podle bruselských zdrojů nevymýšlí důvody, proč „to nejde“, ale hledá způsob, jak to v dnešní mimořádné situaci udělat mimořádně rychle. „Hledá se nějaká kombinace normálního kandidátství, umožnění účasti na společném trhu a podobně. Ale že samotné členství Ukrajiny bude během na dlouhé roky, o tom není pochyb,“ uvedl dobře informovaný bruselský zdroj.
4
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
