Obě moderní a demokratické severské země splňují kritéria pro členství v Severoatlantické alianci. Šéf organizace Jens Stoltenberg prohlásil, že je přivítá s otevřenou náručí. Dokonce přijímací proces proběhne s minimálním zpožděním v řádu několika měsíců, přitom běžně celá procedura přijetí nového člena trvá okolo jednoho roku.

Ruský křižník Moskva v roce 2014.
USA informovaly, Kyjev pálil. Američané uvedli, jak to bylo s potopením Moskvy

Také generálporučík americké armády Ben Hodges, který velel pozemním silám Spojených států v Evropě, nepochybuje o tom, že vstup obou zemí do NATO bude pro Západ výhodný. „Vstup Švédska a Finska do NATO by byl obrovský a velmi pozitivní krok. Jsou to dvě silné demokracie a armády obou zemí jsou schopné a modernizované,“ řekl pro BBC.

Pozitivní dopady

Z čistě vojenského hlediska by tak připojení významných vojenských sil skandinávských zemí znamenalo výrazné posílení obrany NATO na severu Evropy.

Finsko, kde platí všeobecná branná povinnost pro muže, by v době války mohlo nabídnout 280 tisíc vojáků a 900 tisíc členů aktivních záloh, což by z něj potenciálně učinilo jednu z největších sil NATO. Díky probíhajícím velkým zbrojním zakázkám na námořní prostředky a nové stíhačky F-35 splní již letos cíl Aliance v oblasti výdajů na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu.

Z geografického hlediska vyplňuje připojení Finska obrovskou mezeru v obraně NATO. „Bezpečnost a stabilita v Baltském moři by se tak dramaticky zlepšily,“ vysvětlil Hodges britské BBC.

Také Švédsko se činí a oznámilo, že zvýší vojenské výdaje a dosáhne dvouprocentního cíle během několika let. Počet ozbrojených sil této severské země čítá přibližně 24 tisíc mužů a žen, ale je pravděpodobné, že se výrazně zvýší. Švédi mají výrazný zbrojní průmysl, který s obratem 3,5 miliardy eur (87,3 miliardy korun) ročně produkuje moderní děla, protiletadlové kanóny a stíhací letouny JAS.

Navíc ozbrojené síly obou skandinávských zemí jsou experty na arktickou válku. Intenzivně cvičí boj a přežití v tamních mrazivých lesích. O tom se Rusové mohli přesvědčit už před 80 lety ve válce s Finy.

Vstup Finska a Švédska do NATO by měl i výrazný politický dopad. Jejich připojení by přispělo k soudržnosti Západu a vyslalo by Putinovi signál, že téměř celá Evropa je jednotná proti jeho invazi do suverénní Ukrajiny.

Hrozba z Moskvy

Nikdo ale neví, jak moc by se Rusko rozzuřilo a zda by nezareagovalo nějakou formou útoku. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov důrazně varoval, že vstup severských zemí do NATO „nepřinese Evropě větší bezpečnost“. Jeho varování se všeobecně chápe jako posílení ruských hranic přesunem vojsk a raket blíže k Západu a možná i zintenzivnění kybernetických útoků na Skandinávii.

Zabili rodinu a pak sebe? Záhadná úmrtí ruských oligarchů vyvolávají pochyby

Západní vojenský představitel, který má přehled o bezpečnostním prostředí v severní Evropě, však pro rozhlasovou organizaci Svobodná Evropa uvedl, že Rusko zatím žádná aktivní opatření nepodniklo. Podle něj Finsku ani Švédsku nehrozí žádná bezprostřední vojenská hrozba, a to i přes několik narušení územní celistvosti obou zemí a kyberútocích v posledních týdnech. Zdroj poznamenal, že k takovým incidentům docházelo i v klidnějších dobách.

Dále poukázal na to, že schopnosti Ruska na severovýchodní hranici s Finskem jsou poměrně omezené, neboť většina jednotek vyslala své síly na Ukrajinu, kde utrpěly vážné ztráty. Trvalo by tak podle něj roky, než by Rusko podniklo větší vojenské posilování v blízkosti finských hranic.

Jedinou možnou hrozbou je zvýšení počtu jaderných raket umístěných v oblasti Baltského moře, zejména v Kaliningradu, ale také na poloostrově Kola, sdělil zdroj Svobodné Evropě.

Vladimir Putin ale rád připomíná, jak v mládí zahnal do kouta krysu, která na něj v bezvýchodné situaci následně zaútočila. Kreml už nyní obvinil NATO, do jisté míry oprávněně, že zmařilo jejich plány na ovládnutí Ukrajiny. Pokud se špičky v Kremlu rozhodnou, že expanze Aliance na jejich severním křídle představuje existenční hrozbu pro bezpečnost Ruska, pak se přesně neví, co by Moskva mohla v rekaci udělat.

Palčivé otázky

Premiérky Švédska a Finska Magdalena Anderssonová a Sanna Marinová intenzivně řeší, zda jim NATO může zaručit bezpečnost či podporu během procesu přijetí. Žádná země totiž výslovně neuvedla, jak by Finsko nebo Švédsko chránila před případným útokem. „Pozvat zemi a pak jen pasivně zůstat stranou, pokud by se během přechodného období dostala pod palbu, by poškodilo důvěryhodnost Aliance,“ uvedl pro Svobodnou Evropu jeden z představitelů NATO. Jako možné řešení navrhl zvýšenou přítomnost expedičních sil v severském regionu v nadcházejících měsících prostřednictvím vojenských cvičení.

Objevuje se také ekonomická výzva pro Švédsko. Vzdání se neutrality nemůže brát na lehkou váhu, protože pokud by bylo nuceno nakupovat zbraně NATO namísto svých vlastních, bude to pro jeho domácí zbrojní průmysl znamenat ztráty, uvádí BBC.

Složité rozhodnutí

Finsko a Švédsko po desetiletí pečlivě pěstovaly svou neutralitu. Ačkoliv se řadí mezi západní kulturu, dosud se obávaly znepřátelit si svého obřího jaderného souseda Rusko. Jenže invaze na Ukrajinu je přiměla k radikálnímu přehodnocení a vláda i občané začali přemýšlet, zda přece jen nebudou ve větším bezpečí pod křídly kolektivní obrany NATO, známé jako Článek 5. Ten považuje útok na jednoho člena za útok na celou Alianci. Nedávný průzkum veřejného mínění ve Finsku ukázal, že víc než tři čtvrtiny obyvatel je pro vstup.

Moskva s tím ale každopádně nesouhlasí. Vladimir Putin totiž nepovažuje NATO za obranné společenství. Podle něj je hrozbou pro ruskou bezpečnost, ačkoliv pouhých šest procent rozsáhlých ruských hranic sousedí se zeměmi Severoatlanitcké aliance. Přesto se Kreml cítí obklíčen.

Krátce předtím, než 24. února ruská vojska vstoupila na Ukrajinu, Putin požadoval překreslení bezpečnostní mapy Evropy. Trval na tom, že západní vojska by se měla stáhnout ze všech východoevropských států a do NATO by už neměly být přijaty žádné nové země. Jeho invaze ale možná bude mít opačný výsledek.