O tom, zda francouzským prezidentem bude proevropský centrista, dosavadní prezident Emmanuel Macron, nebo extrémní pravičačka Marine Le Penová, rozhodne především ten třetí vzadu Jean-Luc Mélenchon. Zatímco výsledky Macrona a Le Penové jako by kopírovaly situaci před pěti lety, kdy oba s téměř shodnými procenty hlasů postoupili do druhého kola, v němž nakonec vyhrál Macron, Mélenchon dokázal oproti předchozím volbám výrazně posílit. Účast ve finálovém souboji mu unikla podle předběžných výsledků sčítání jen o něco víc než jedno procento hlasů.

Konečné výsledky prvního kola prezidentských voleb:
Emmanuel Macron (27,84 procent)
Marine Le Penová (23,15 procent)
Jean-Luc Mélenchon (21,95 procent)

Přestože jsou Le Penová a Mélenchon na opačných koncích politického spektra, spojuje je odpor proti tradičním politickým stranám a současnému politickému systému ve Francii. A v neposlední řadě pak podpora putinovského režimu v Rusku, jak u Le Penové, tak u Mélenchona velice silná až do začátku ruské agrese proti Ukrajině.

Pochopení pro Putina, odpor proti NATO

Velmi zjednodušeně by se pak podobnost Le Penové a Mélenchona dala přirovnat k tomu, co spojovalo na české politické scéně Svobodu a přímou demokracii Tomia Okamury, evropského partnera Le Penové, a Komunistickou stranu Čech a Moravy za bývalého vedení Vojtěcha Filipa. To, co Le Penovou a Mélenchona silně spojuje, je i odpor proti Severoatlantické alianci.

Šéf Elysejského paláce a prezidentský kandidát Emmanuel Macron hlasuje 10. dubna 2022 v prvním kole prezidentských voleb ve Francii
První kolo francouzských voleb skončilo. Postupují Macron s Le Penovou

Mélenchon patří celoživotně mezi odpůrce Spojených států a jejich role v Evropě, kterou považuje za škodlivou. Ještě týden před ruskou invazí proti Ukrajině tlak Kremlu vůči Kyjevu Mélenchone obhajoval a tvrdil, že má na něj Rusko legitimní právo. Uvádel, že Francie by v ukrajinské otázce měla zůstat neutrální a že stejnou „vinu“ za krizi kolem Ukrajiny nesou jak Spojené státy, tak Rusko. Kreml měl podle Mélenchona legitimní právo požadovat, že se Ukrajina nesmí stát členem Severoatlantické alince. „Rusové nesmí překročit ukrajinské hranice, což musí být respektováno, a Američané nesmí připojit Ukrajinu k NATO,“ napsal na Twitteru jen několik dní před začátkem ruské invaze.

Když ruská agrese začala, Mélenchon ji sice podobně jako Le Penová nakonec odsoudil, ale na svém protiamerickém postoji a své kritice Severotlantické aliance nic nezměnil. „Naše odsouzení ruské vojenské intervence neznamená, že jsme změnili svůj postoj, naopak,“ citovala televize France 24 jeho vyjádření před novináři po začátku války na Ukrajině. „Vždy jsem říkal, že nemůžeme pokračovat v ponižování Ruska tím, že budeme NATO přibližovat k jeho hranicím. Je to nebezpečí, které Rusové nikdy nepřijmou.“

Mélenchon dlouhodobě považuje NATO pouze za „nástroj k tomu, aby se země podřídily Spojeným státům“. Alianci pak podle Francie 24 tento ultralevicový kandidát označuje za „archaickou“ instituci, která „měla být rozpuštěna na konci studené války“. A roli Severoatlantické aliance v posledních třech desetiletích, stejně jako její rozšíření o východoevropské země včetně Česka, označuje Mélenchone podobně jako kremelská propaganda vyloženě za škodlivou. „Místo toho NATO pouze rozšířilo svůj vliv s hanebnými důsledky pro mír a naši bezpečnost,“ uvádí sedmdesátiletý Mélenchon, který býval dříve socialistou a v jejich vládě mezi lety 2000-2002 byl dokonce náměstkem ministra školství. 

Republikáni i socialisté propadli

Role tohoto extrémně levicového kandidáta bude před druhým kolem voleb klíčová. On sám sice své voliče vyzývá, ale Le Penovou nevolili, ale před pěti lety ho viditelně neposlechli. Polovina jeho voličů tedy, kdy dostal necelých dvacet procent hlasů a skončil na čtvrtém místě, nešla volit vůbec a zbytek své hlasy rozdělil téměř rovným dílem mezi Macrona a Le Penovou,

Význam Mélenchona navíc oproti situaci před pěti lety výrazně vzrostl. Zatímco v roce 2017 se na třetím místě ocitl s 20 procenty pravicový republikánský kandidát Francois Fillon, s jehož voliči mohl centrista Macron do značné míry počítat, nyní je za velkou trojkou Macron, Le Penová a Mélenchon pusto a prázdno.

Viktor Orbán
Orbán získal ústavní většinu. Může si s Maďarskem udělat, co chce

Na čtvrtém místě voleb je Le Penové extrémně pravicový konkurent Eric Zemmour, který ale dostal jen asi sedm procent hlasů, Valérie Pécresse, kandidátka republikánů na pátém místě pak dokonce jen asi pět procent, a hluboko v poli poražených zůstala i kandidátka mnoho let Francii vládnoucích socialistů, starostka Paříže Anne Hidalgová, která nedostala ani tři procenta hlasů.

Druhé kolo voleb 24. dubna tak zůstává otevřenější než před pěti lety. A současný prezident Emmanuel Macron, stejně jako jasná orientace Francie na Evropskou unii, NATO a jednoznačné postavení Paříže na straně Ukrajiny a proti agresivnímu ruskému režimu Vladimira Putina, nemají ve Francii zdaleka vyhráno.