Kliknutím zvětšítePři každoročním sestavování seznamu nejnavštěvovanějších hradů a zámků v České republice se už léta drží na prvních příčkách Lednicko-valtický areál. Zámky Lednice a Valtice a k nim přiléhající rozlehlé parky jsou ale víc než jen oblíbená destinace. Už léta totiž představují jeden z ústředních bodů sporu mezi českým státem a rodem Lichtenštejnů. Jde o rodové majetky zkonfiskované po druhé světové válce na základě Benešových dekretů, které se Lichtenštejnové snaží získat zpátky.
V čele tohoto "tažení" za nápravu podle Lichtenštejnů křivd stojí současný vládnoucí lichtenštejnský kníže, jímž je Hans Adam II. (byť jako regent již několik let spravuje státní záležitosti jeho syn a následník, princ Alois). Drobná konstituční monarchie o rozloze stejné jako má zmíněný Lednicko-valtický areál, vklíněná mezi Švýcarsko a Rakousko, své současné hlavě vděčí za mnohé. Hans Adam II. totiž obětoval vlastní sny ekonomické obnově vlasti i rodu.
A stálo to za to. Právě díky své soustavné práci je totiž nyní hlavou vůbec nejbohatšího panovnického rodu v Evropě. Na rozdíl od některých jeho evropských protějšků se ani s ním ani s jeho rodinou také nepojí žádné skandály. „Řekl jsem svým dětem, že se musí dobře učit, dobře chovat a vybrat si ke studiu takový obor, který je užitečný a umožní jim podporovat a uživit rodinu. Člověk může být jeden den velmi bohatý a druhý den o všechno přijít. Ve středověku přišel náš rod o všechen svůj majetek západně a jižně od Dunaje a musel vše vybudovat znovu na základech, které mu zbyly na Moravě. Pak jsme přišli téměř o veškerý majetek za Napoleona a pak ještě po druhé světové válce,“ vysvětlil před několika lety Hans Adam II. v rozhovoru pro Deník u příležitosti své historické návštěvy Opavy.
Životní příběh hlavy Lichtenštejnska představuje další díl seriálu Deníku o osudech současných evropských panovníků.
Evropští panovníci (kromě Spojeného království)
• Belgie: konstituční monarchie (království) - od roku 2013 v čele král Filip
• Dánsko: konstituční monarchie (království) - od roku 1972 v čele královna Markéta II.
• Lichtenštejnsko: konstituční monarchie (knížectví) - od roku 1989 v čele kníže Hans Adam II.
• Lucembursko: konstituční monarchie (velkovévodství) - od roku 2000 v čele velkovévoda Jindřich I. Lucemburský
• Monako: konstituční monarchie (knížectví) - od roku 2005 v čele kníže Albert II. Monacký
• Nizozemsko: konstituční monarchie (království) - od roku 2013 v čele král Vilém-Alexandr
• Norsko: konstituční monarchie (království) - od roku 1991 v čele král Harald V.
• Španělsko: konstituční monarchie (království) - od roku 2014 v čele král Filip VI. Španělský
• Švédsko: konstituční monarchie (království) - od roku 1973 v čele král Karel XVI. Gustav
• Andorra: polovolená parlamentní diarchie (knížectví) - hlavou státu francouzský prezident Emmanuel Macron, zastupován Patrickem Strzodou a urgellský biskup Joan Enric Vives Sicília, zastupován Josepem Mariou Maurim
• Vatikán: absolutistická monarchie, ekleziologická a volená teokracie - od roku 2013 v čele papež František
Běžné dítě
Lichtenštejnský kníže Hans Adam II. se narodil 14. února 1945 ve Švýcarsku jako nejstarší syn lichtenštejnského knížete Františka Josefa II. a jeho manželky hraběnky Georginy von Wilczek, které se v rodině říkalo Gina. Po anšlusu Rakouska v roce 1938 se sídlem Františka Josefa II. stal lichtenštejnský Vaduz (knížectví pak zůstalo za druhé světové války neutrální) a tak následník i se sourozenci vyrůstal na tamním zámku.
Dětství příštího panovníka ale bylo v mnoha ohledech podobné jako dětství jeho vrstevníků. I se sourozenci sice měli vychovatelky, ale když děti dorostly do školního věku, Hans Adam II. začal na přání rodičů chodit do běžné obecní školy ve Vaduzu a stal se členem místního skautského oddílu.
„Měli pro to dobré výchovné důvody. Můj otec byl vychováván jinak a moc se mu to nelíbilo. Až do maturity nechodil do normální školy, vyrůstal na zámku izolován od normálního života. Ve světě, který byl sám pro sebe. Jeho matka byla sestra arcivévody Františka Ferdinanda, zastřeleného v roce 1914 v Sarajevu. Měla ještě staromódnější výchovu než můj otec. Byla velice milá a opatrná a na mě působila, jako by byla ze středověku,“ přiblížil Hans Adam II. své dětství pro Paměť národa.
Lichtenštejnský kníže Hans Adam II. jako dítě se svými rodiči - knížetem Františkem Josefem II. a hraběnkou Georginou von Wilczek
Z budoucího knížete se stal pilný student. „V roce 1956 pokračoval kníže Hans Adam II. ve studiu na vídeňském Schottengymnasiu, kde studoval už i jeho otec kníže František Josef II. V roce 1960 přestoupil na gymnázium do švýcarského Zuozu, kde studia v roce 1965 ukončil složením švýcarské a německé maturity. Po završení středoškolských studií pracoval jako praktikant v jedné londýnské bance,“ uvádí oficiální web Knížecího domu Lichtenštejnů.
Rodina na prvním místě
Dospívajícího Hanse Adama II. okouzlilo prostředí archeologických vykopávek a když se měl rozhodovat o vysokoškolském studiu, snil právě o archeologii. Nakonec se ale snu musel vzdát pro dobro svého rodu a vlasti. Jeho otec totiž potřeboval, aby mu nejstarší syn a následník pomohl s ekonomickou obnovou Lichtenštejnska a majetků rodu. V roce narození Hanse Adama II. totiž Lichtenštejnové dostali ránu v podobě zestátnění majetků v Československu Benešovými dekrety.
Bylo proto potřeba, aby Hans Adam II. vystudoval obory, díky kterým bude schopen řešit tyto problémy. „Když se mě otec ptal, co bych rád studoval, řekl jsem, že nejradši fyziku, ale protože nejsem dost dobrý v matematice, raději archeologii. On mi na to řekl, že si to nemůžeme dovolit: Dal jsem ti jméno Hans Adam, protože Hans Adam I. pozvedl naše rodinné statky po třicetileté válce. Tvým posláním je znovu vybudovat rodinné podniky poté, co jsme přišli o náš majetek ve východní Evropě. Proto musíš studovat ekonomii a právo. Ekonomii budeš potřebovat, abys mohl postavit na nohy rodinné firmy, a právo proto, že ti chci ještě za svého života svěřit úlohu hlavy našeho státu,“ vzpomínal na otcova slova kníže v rozhovoru pro Deník.
Zamířil tedy na univerzitu ve švýcarském st. Gallenu, kde studoval podnikové a národní hospodářství. „Živě se začal zajímat o hospodářský a finanční rozvoj knížectví a jeho vztahy s ostatními národy,“ nastiňuje encyklopedie Britannica.
Nový seriál Deníku Příběhy evropských panovníků
Tragická dětství, kontroverzní vztahy. Deník přináší nový seriál o osudech současných evropských panovníků, kteří stojí ve stínu slávy britské královské rodiny.
Čtenáře čekají příběhy korunovaných hlav Belgie, Dánska, Lichtenštejnska, Lucemburska, Monaka, Nizozemska, Norska, Španělska a Švédska.
Nový díl každý týden na webu denik.cz.
Láska na první pohled
Ještě jako vysokoškolák se oženil se svojí osudovou ženou - jeho manželkou, se kterou přivedli na svět čtyři děti a žili spolu 53 let, se stala Marie Aglaé, kněžna lichtenštejnská. Mimochodem, sňatek příštího lichtenštejnského knížete ještě stvrdil jeho vazby na Československo, respektive Českou republiku.
Marie, která zemřela v roce 2021, byla totiž rozená hraběnka Kinská ze Vchynic a Tetova, a rané dětství prožila na zámku v Horažďovicích. Její rodina se musela odstěhovat do Bavorska až v roce 1945 a Marie, stejně jako její muž, cítila k Česku hluboké vazby.
Pro Hanse Adama II. byla Marie životní láskou. „Poprvé se setkali v jeho patnácti letech, když u nich byli Kinští na návštěvě. Okouzlila ho na první pohled a prý věděl, že se jednoho dne stane jeho ženou. Byla o pět let starší a pro Hanse Adama II. nebylo lehké přesvědčit její i svoje rodiče, že je pro ni ten pravý,“ uvádí Paměť národa na základě vyprávění knížete.
Nejbohatší panovník v Evropě
Osobní štěstí Hanse Adama II. v podobě založení rodiny s milovanou ženou ovšem počátkem 70. let vyvažoval velký úkol vyvést Lichtenštejnsko a rod z hluboké ekonomické krize táhnoucí se od konce války. Knížectví totiž tehdy rozhodně nebylo prosperujícím státem, jakým je nyní. Do tohoto stavu jej dostal právě až současný panovník.
„V roce 1972 byl kníže Hans Adam II., tehdy ještě jako dědičný princ, pověřen svým otcem reorganizací knížecího majetku. V roce 1984, ve 45. panovnickém roce svého otce, byl jmenován jeho stálým zástupcem a pověřen vykonáváním státních záležitostí,“ shrnuje web Knížecího domu Lichtenštejnů.
Při reorganizaci rodinného majetku pomohly Hansi Adamovi II. jeho bankéřské zkušenosti a pečlivost. Nejdříve se zaměřil na rodem vlastněnou banku LGT Bank, kde mimo jiné vyměnil správní radu (i za cenu rozhádání se s některými členy rodiny), následně i na další rodové podniky. Také začal investovat v Americe. „Naštěstí se mi podařilo restrukturalizovat rodinné firmy tak, že se jim opět začalo velmi dařit, takže jsme si mohli dovolit koupit některá umělecká díla, která otec musel prodat, zpět a také sbírky rozšířit o díla nová,“ zmínil kníže v rozhovoru pro Deník.
Jeho tahy byly tak úspěšné, že podle různých seznamů jsou nyní Lichtenštejnové nejbohatším evropským panovnickým rodem. „Bohatství Hanse Adama II. se odhaduje na téměř 4 miliardy dolarů, přičemž jeho osobní jmění vybudované prostřednictvím obchodních aktivit jako vlastnictví LGT Bank je minimálně 2 miliardy dolarů. Pro porovnání, jmění britské královny Alžběty II. činí 450 milionů dolarů,“ psal v roce 2011 například list Forbes.
A například žebříček nejbohatších panovníků světa magazínu Time označil Hanse Adama II. za šestého nejbohatšího mužského monarchu planety - předstihli jej pouze panovníci z asijských a arabských států. „Hans Adam II. je známý především svou extravagantní uměleckou sbírkou vystavenou v Muzeu Lichtenštejnska,“ zmiňuje článek magazínu Time.
Jít proti knížeti? Nemožné
Kromě ekonomického pozvednutí rodu i knížectví se Hans Adam II. soustředil i na vstup své země do některých mezinárodních organizací a zlepšení zahraničních vztahů - díky němu se například Lichtenštejnsko stalo členem OSN či Evropského hospodářského společenství. V roce 2009 také obnovil diplomatické vztahy mezi Lichtenštejnskem a Českou republikou, nadále ale pokračuje spor o navrácení rodových majetků.
Také ve své zemi řešil Hans Adam II. v tomto tisíciletí politické spory. V roce 2003 byla v Lichtenštejnsku přijata nová ústava rozšiřující pravomoci panovníka. Jejímu přijetí předcházelo napjaté referendum, ve kterém knížete podpořily zhruba dvě třetiny obyvatel. „Hans Adam II. před jeho konáním vyhlašoval, že pokud jím navržené ústavní změny neprojdou, abdikuje a odstěhuje se i s rodinou na panství do Rakouska, přičemž by s sebou zřejmě odvedl i své multimiliardové podnikání,“ připomíná BBC.
Podle britské stanice má lichtenštejnský kníže na západoevropské poměry nevídanou politickou moc, což pobuřuje některé parlamentní strany. „V Lichtenštejnsku máme populární pořekadlo, že ve volbách nemůžete zvítězit, pokud proti vám stojí kníže,“ řekla BBC v roce 2012 jedna z kritiček rozsahu monarchových pravomocí, tehdejší lichtenštejnská poslankyně Renate Wohlwendová.
30
Dům a zahrada
Kondice
Kafe
iReceptář
Celebrity
TN.cz
