Pokud se po návštěvě obřího Jednacího sálu Evropského parlamentu ve Štrasburku rozhodnete navštívit budovu Václava Havla, připravte se na poměrně složitou bojovku. Místo značek na stromech a fáborků jsou v Evropském parlamentu malé cedulky s nápisy. Vedle hlavní jednací budovy napojené na kruhovou stavbu s europoslaneckými kancelářemi jsou tu totiž čtyři další. Madariaga, Churchill, PFL a Havel.

Do většiny budov se prochází přes prosklený most nad jedním z říčních kanálů. Churchill, pojmenovaný po ministerském předsedovi Velké Británie, která už zase není členem EU, je nejblíže a kavárna u Churchillovy „sochy“ je dost oblíbeným místem setkávání. Budova PFL, pojmenovaná podle dlouholetého starosty Štrasburku Pierru Pflimlinovi, je takovým neživým labyrintem kanceláří, kam většina lidí „z druhého břehu“ zavítá hlavně kvůli bankomatu a zdejší účtárně.

„Havel“ je až na konci bojovky. A to, když se vám v labyrintu PFL podaří najít další prosklený most, kterým se konečně po ujití několik set metrů a pár zblouděních dostanete do útrob budovy „Václav Havel“.

Studenti ZŠ Mikulova v Praze diskutovali k tématu výročí úmrtí Václava Havla s redaktorkou Deníku Kateřinou Perknerovou
Václav Havel očima dnešního dítěte: Říkal pravdu, ale nikoho neurážel

Není to žádný skvost architektury, ale je to světlý, prosklený a jaksi lidštější prostor než předchozí budovy. Hlavní kombinací je tu bílá se zelenou. Václav Havel má bronzovou bustu před vchodem z ulice. Návštěvníky, kteří projdou do budovy „Havel“ popsaným bludištěm, vítá zase jeho velká černobílá fotografie.

Ještě více je připomínek Havla v nejvyšším patře, kde sídlí symbolicky úřad evropského ombusmana, tedy veřejného ochránce práv nás Evropanů. Na chodbě je i soubor nejslavnějších fotografií s Václavem Havlem od jeho osobního fotografa Tomkiho Němce. A v jednací sále pak velká havlovská tapisérie vyrobená podle návrhu světoznámého česko-amerického výtvarníka Petra Síse.

Havlovská kuřárna s vyhlídkou

Teď před Vánoci, kdy se všichni evropští úředníci snaží stihnout termíny, není nikomu moc do řeči a také v kuchyňkách a odpočinkových prostorech moc lidí nenajdete. Rušno je jen ve střešní kavárně s obří terasou. Důvod je jednoduchý a kuřák Václav Havel by to tu zřejmě také měl rád.

Je to vedle několika kuřáckých boxů jediné místo, kde si můžete na několika stech tisíc metrů zakouřit. „Ano, už jsem si to tady stihl oblíbit,“ říká Marcel, údržbář z Belgie, který před měsícem dostal místo v Evropském parlamentu tady ve Štrasburku. „Co je pro mě Václav Havel? Bojovník za svobodu, bývalý prezident, odvážný člověk,“ souká ze sebe trochu zaskočeně.

Slovenská premiérka Iveta Radičová s exprezidentem České republiky Václavem Havlem setkala v sobotu 10. prosince 2011 v centru součastného umění Dox v Praze 7, kde Havel dostal cenu Jána Langoše.
Havel a Slovensko? Sametová revoluce či krach zbrojovek, vybaví si sousedé

„Dělat v budově Václava Havla je fajn. Je to asi nejpříjemnější budova europarlamentu, světlá, nově zrekonstruovaná. A tady, to je nejhezčí výhled, který tu existuje,“ říká Marcelův francouzský nadřízený Charles a ukazuje „kuřáckou“ vyhlídku na celý Štrasburk, včetně jeho slavné katedrály. „Je to tu o dost jiné než jinde, je nás tu víc „normálních lidí“, poslance a politiky tu moc nepotkáte,“ dodává.

Nápad Libora Roučka

Budova „Václav Havel“ byla postavena v roce 1955 a původně byla součástí komplexu sousední Rady Evropy. Instituce, která není součástí EU a jejímiž členy jsou i Turecko, Rusko i balkánské a postsovětské státy a jejímž hlavním smyslem je obrana lidských práv.

https://www.denik.cz/tema/10-let-od-odchodu-vaclava-havla.htmlZdroj: DeníkV roce 2012 budovu od Rady Evropy Evropský parlament zakoupil a kompletně zmodernizoval. Po Havlovi byla pojmenována v roce 2012 na návrh tehdejšího místopředsedy europarlamentu za ČSSD Libora Roučka. „Připadalo mi symbolické, aby právě tato budova, která propojuje Evropský parlament s Radou Evropy, symbolizovala i Havlovo spojení s posláním obou institucí,“ uvádí Rouček.

Návrh jednoznačně podpořil i tehdejší předseda evropského parlamentu, Polák s českými předky, expremiér Jerzy Buzek. „To je skvělá myšlenka,“ odvětil prý tehdy Buzek, když mu Rouček svůj nápad představil.

Evropa je vlast našich vlastí, říkal Havel

Při slavnostním otevření v roce 2017, kdy se odhalovala i busta Václava Havla u vchodu do budovy, byla i bývalá první dáma Dagmar Havlová. „Když v roce 1994 předstoupil před poslance Evropského parlamentu, ve svém projevu varoval, aby Evropa v budoucnu neupadla do rukou nejrůznějších fanatiků, pošetilců a demagogů, kteří čekají na svoji chvíli. Jeho varování se zdá být dnes velmi aktuální,“ připomněla Havlová jeden z projevů, které český prezident před Evropským parlamentem pronesl.

Seniorky z děčínského klubu seniorů vzpomínají na Václava Havla.
Deset let bez Havla: Nasměroval nás na západ, vzpomínají senioři

A tehdejší předseda Evropského parlamentu Ital Antonio Tajani citoval z Havlova projevu z roku 2009. „Cítím-li se být Evropanem, neznamená to přece, že přestávám být Čechem. Je tomu právě naopak: jakožto Čech jsem i Evropanem. Poněkud poeticky říkávám, že Evropa je vlast našich vlastí.“

„Parlament je hrdý na to, že tato budova ponese jméno Václav Havel. Jeho příklad nás dnes vede při plnění našeho poslání: zajistit, aby byla Evropa sjednocenější a aby se v ní lépe dařilo – zajistit takovou Evropu pro nás všechny a pro budoucí generace,“ dodal před čtyřmi roky Tajani.

Svíčka a obrázek

I mezi obyčejnými lidmi ve francouzském Štrasburku je Václav Havel asi jediným českým politikem, jehož jméno vůbec znají, a navíc si ho občas dokáží spojit i s něčím konkrétním. „Václav Havel, to byl disident, prezident a obránce lidských práv. A psal asi také divadelní hry a knihy, pokud si to správně pamatuji?“ říká si mladá štrasburská studentka Marine.

Ale že by věděla něco o budově Václav Havel u Evropského parlamentu, to opravdu ne. „Víte, my občas zajdeme do parku v Orangerii, nebo v létě vedle do bazénu, ale blíž k Evropskému parlamentu už kromě úředníků a europoslanců nikdo tady z města moc nechodí,“ dodává.

Na druhé straně se ale najdou ve Štrasburku zdejší Češi, kteří o Havlově budově vědí. Svědčí o tom přinejmenším dvě nedávno zapálené svíčky s českou trikolorou a dětský obrázek pod nimi, které někdo umístil pod bustu českého prezidenta, pod níž je nepřehlédnutelný nápis „Václav Havel“.