Osobnost, která spojovala Čechy a Rakušany. Národy, které byly různými peripetiemi osudů mnohdy znesvářené. Tak na zesnulého českého politika Karla Schwarzenberga vzpomínají a hovoří o něm lidé v Rakousku, kde strávil podstatnou část svého pětaosmdesátiletého života.

16. prosince za něj odslouží vzpomínkovou mši kardinál Christoph Schönborn ve vídeňské katedrále svatého Štěpána. Rekviem tam povede v pravé poledne. Podle rakouské tiskové agentury APA by se mše měli zúčastnit významní politici i diplomaté. „Karel Schwarzenberg byl velkým Evropanem a politikem s pevnými křesťanskými hodnotami,“ ocenil Schönborn.

Jak probíhala zádušní mše za Karla Schwarzenberga?

Poslední rozloučení s bývalým ministrem, poslancem, senátorem a hradním kancléřem Karlem Schwarzenbergem, 9. prosince 2023, katedrála svatého Víta
Rozloučení s Karlem Schwarzenbergem: Bude této zemi chybět, řekl prezident Pavel

Fürst, tedy kníže, jak mu taktéž Rakušané (navzdory přes sto let starému zákazu šlechtických titulů v zemi) přezdívají, zemřel v jedné z vídeňských nemocnic letos 12. listopadu. „Měl jsem ho rád, byla to velká a nepřehlédnutelná osobnost. Opravdový politik a státník. Takový, od jakého by se všichni ostatní mohli učit,“ řekl o Schwarzenbergovi Peter Neumann žijící ve Štýrsku.

U sousedů - RakouskoZdroj: DeníkPrávě lidé ve Štýrsku, a konkrétně v Murau, kde Karel deset let trvale žil, a kde rodina Schwarzenbergů vlastní zámek a v regionu spravuje na osmnáct tisíc hektarů lesů, na bývalého českého ministra zahraničí a horkého kandidáta do prezidentského křesla vzpomínají nejvíce. I oni se zemřelou hlavou šlechtického rodu rozloučí. A to 9. ledna v místním kostele, kde se bude vzpomínková mše konat v pět hodin odpoledne.

Na znamení smutku ostatně nad zámkem Murau ihned po Schwarzenbergově smrti zavlála na půl žerdi modrobílá vlajka. Za normálních okolností znamení, že je dědic rodu ve městě. Místní noviny psaly o tom, že Karel nebyl jen čestným občanem města, ale především člověkem, kterého měli tamější hluboko ve svých srdcích. Především ti starší pak prý přidávali svoje zážitky s ním i osobní vzpomínky na něj.

Jak na Karla Schwarzenberga vzpomínají čeští politici? 

Ministr zemědělství Marek Výborný na pohřbu Karla Schwarzenberga
Vzpomínky na Schwarzenberga: Pekarová zmiňuje pomoc druhým, Výborný roli lesníka

„Nepochybně měl velmi silné pouto k Murau, všude v regionu si ho vážili, byl věrným a spolehlivým návštěvníkem našeho města,“ vzpomínal pro Kronen Zeitung starosta města Murau Thomas Kalcher.

Dodal, že si Fürst vždy rád poseděl a s chutí diskutoval s lidmi u piva v jednom z místních gasthausů. Především pak pravidelně každý rok 15. srpna o tradičním Samsonově průvodu, kam vždy rád zavítal.

Chybět bude Rakousku i Česku

Jako o významné osobnosti, která bude oběma zemím chybět, zavzpomínal pro tentýž deník na Schwarzenberga také štýrský hejtman Christopher Drexler.

„Pro to, co udělal, za jeho zásluhy o Českou republiku, o Rakousko, a především Štýrsko a region kolem Murau, si zaslouží kníže můj obrovský dík a velký respekt,“ řekl.

Rakušané ocenili především to, jak se Fürst stavěl za lidská práva a spravedlnost. Tamní média vyzdvihovala jeho vliv na nejen českou a rakouskou, ale i evropskou politiku a dějiny. Hovořila o něm jako o uznávaném šlechtici a nejoblíbenějším českém politikovi. Připomněla také, že sehrál významnou roli v rakouské politice. A to například při reformě Rakouské lidové strany (ÖVP) před volbami do Národní rady v roce 1966.

Rodina Karla Schwarzenberga uložila jeho ostatky do rodinné hrobky: 

Schwarzenberská hrobka v zámeckém parku na Orlíku
Rodina uložila ostatky Karla Schwarzenberga do hrobky. V den jeho narozenin

Rakouské noviny opakovaně zmiňovaly i Schwarzenbergovu oblíbenou a milou odpověď na otázku, zda je Tscheche, nebo Österreicher. „Böhme,“ říkával prý.

Dokument Můj otec, kníže mimochodem zahajoval loni i mezinárodní filmový festival ve Freistadtu. Představení intimního portrétu o vztahu mezi otcem a dcerou, který natočila Lila Schwarzenberg, se tehdy účastnil ještě i Karel Schwarzenberg.

U sousedůU sousedůZdroj: Deník

Rubrika U sousedů

V dnešní době víme často mnohem více o tom, co se děje na druhém konci světa, než co se děje těsně u našich hranic, v sousedních zemích České republiky. Proto jsme se rozhodli vám odlehčenou formou přinášet na tomto místě každou neděli zprávy o tom, co se děje „u sousedů“, tedy na Slovensku, v PolskuNěmecku a Rakousku.

Informovat vás budou lidé, kteří buď v daných zemích žijí, jako je Eliška Gáfriková na Slovensku, Martin Kratochvíl v Polsku, nebo působí u hranic, jako Alexandr Vanžura v Děčíně, nebo Iva Haghofer u rakouských hranic na jižní Moravě. Za inspiraci k vzniku rubriky děkujeme panu Vladimíru Majerovi. Občas přispěji středoevropským pohledem do rubriky i já, evropský editor Luboš Palata.

Přejeme hezké nedělní počtení.