Má nová strategie přizpůsobení se dopadům klimatické změny nějaký svůj rozpočet? Dalo by se říci, kolik na ni chce EU vynaložit?
Tato strategie nemá nějaký speciální rozpočet, není o financích. Jejím cílem je pomoci členským státům vydávat peníze jak z unijního rozpočtu, tak Plánu obnovy smysluplně. Jde o to, aby každé euro z více než 1,8 bilionu bylo utraceno co nejefektivněji. A vedle dalších cílů pomohlo naplňovat strategii adaptace na klimatickou změnu. Třeba pokud budeme investovat do obnovitelných zdrojů energie, pomůžeme tím zároveň snížit dopady klimatické změny. A dalo by se najít mnoho jiných příkladů.

Co všechno se považuje za dopady klimatické změny, na které se musíme podle představené strategie Evropské komise připravit? Byly to třeba nedávné výpadky elektřiny v Řecku, které postihlo extrémně chladné počasí?
My se stále více a více učíme, na co všechno klimatická změny mohou mít zásadní vliv. A je toho mnoho, od extrémního počasí, přes sucho, po lesní požáry, či nesnesitelná vedra ve městech. Adaptace znamená nacházet odpovědi na tyto výzvy. Jde například o to, jaké je poučení i pro další státy z řeckých potíží během nedávného z extrémního zimního počasí.

Ale Řecko asi není jediné?
S podobnými problémy se potýkáme na mnoha místech Evropy. Mohutné vichřice a lijáky ve Španělsku, které v minulosti přicházely jednou za padesát let, jsou dnes každoroční záležitostí. Ničí mosty a silnice…Tyto všechny věci nezpůsobují jen obrovské škody, ale stojí i lidské životy.

A nějaký reálný příklad dobré adaptace na klimatické změny?
Je to třeba program zelených měst. Nová zeleň ve městech nejen snižuje extrémní teploty, ale zlepšuje i kvalitu ovzduší, Ve městech je také třeba mít více vodních ploch… To je jeden z příkladů adaptace na novou situaci.

Důležitá bude asi i podpora zemědělství?
Ano, je třeba podpořit zemědělce napříč celou Evropou. Vytvářet podmínky pro to, aby se dokázali s novou situací co nejlépe vyrovnat, protože některé způsoby hospodaření už nebudou v budoucnu možné. Musíme zemědělcům pomoci se zavlažováním… I to je součást přizpůsobení se klimatické změně.

My mluvíme o oteplování planety jen jako o hrozbě. Není to ale také šance, například pro určitou část zemědělců? Mně díky teplejšímu počasí nyní dozrává v Praze kvalitní červené víno.
Ano, to je pravda, i moje vlast, Nizozemsko, se stala producentem vína. Ale je potřeba se podívat na Evropu jako na celek. Vidíme , že v jižní Evropě hrozí, že se mnohá území mohou změnit v pouště. I v západní i severní Evropě vidíme rostoucí problémy se suchem, které mají dopad na zemědělskou produkci. A cenou za to, že v Praze nyní dozrává dobré víno, je, že vaše lesy likviduje kůrovec, což je také spojováno s klimatickými změnami. Proto musím říci, to jako pozitivní vnímat nemohu.

Plán adaptace na klimatickou změnu počítá i s pomocí zemím mimo EU ohroženým klimatickou změnou. Hrozí podle vás, že globální oteplování může přinést další vlnu migrace do Evropy?
Vidíme to už dnes, byť kvůli pandemii se otázka migrace dostala do pozadí. Už dnes klimatické změny způsobují migraci. Nejde nutně jen o migraci do Evropy. Když se podíváme na hlavní migrační toky na planetě, sucho, nedostatečný přístup k vodě a další podobné problémy vytvářejí už nyní migrační tlaky. Navíc, když vezmeme v úvahu demografické trendy, tak například v Africe má žít v roce 2050 přes tři miliardy lidí.

Představme si, že se dají do pohybu, protože nebudou mít jídlo, protože se z krajiny stane poušť. A kam se vydají? Do Evropy. Proto musíme investovat i mimo Evropu do adaptace na klimatickou změnu. Aby i tamní lidé mohli žít tam, kde nyní jsou.

Zelená pro Evropu. Zdroj: DeníkZelená změna u vás: Každá třetí koruna, kterou v příštích letech získá Česko z evropských fondů, by měla jít na změnu naší země v ekologicky šetrnější stát. Jde o mnoho desítek miliard, které by měly pomoci omezit změny klimatu. Deník vám pod logem „Zelená pro Evropu“ přináší ve spolupráci s EURACTIV.cz příběhy z oblasti ekologie a zkoumá, koho a jak se může tato změna dotknout a jak ji dobře využít.