Finanční krize zasáhla naše pobaltské státy velmi tvrdě, ekonomiky se propadlyo patnáct procent. Tehdy nebylo možné od EU získat peníze na její překonání. I proto to nyní bylo mnohem lepší. Finanční pomoc, mimo jiné v podobě fondu obnovy, přišla velice rychle. Díky tomu jsou teď levné peníze a evropské ekonomiky, včetně té naší, se rychle vrací na předcovidovou úroveň. Samozřejmě, máme tu průvodní jevy, jako je inflace. Ale i přesto se dá říci, že se Unies touto krizí vypořádala daleko efektivněji než s tou minulou finanční.

Krize se ale jen vystřídaly. Po překonání té covidové dorazila přinejmenším do EU krize energetická. Co je jejím viníkem? Zelená dohoda o snižování emisí?
Není tu žádná souvislost se Zelenou dohodou a zvyšováním cen energií. Zelená dohoda je projekt budoucnosti a růst cen energií nastal teď.

Pak tedy co nebo kdo tím viníkem je?
Hlavním viníkem situace v Evropě je ruský Gazprom a jeho hra o Nord Stream 2. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov to ostatně řekl veřejně: „Až bude stát plyn tisíc dolarů za tisíc kubických metrů a přijde tuhá zima a zásobníky plynu v Evropě nebudou plné, tak to umlčí všechny kritiky Nord Streamu 2.“ Rusko žádá zprovoznění tohoto plynovodu a zrušení podmínek pro jeho provoz, které si Unie chtěla dát. Jsou tu i další faktory, třeba méně vody v přehradách na severu Evropy, ale jedno je už nyní jisté. Spoléhat se na dodávky plynu z Ruska není bezpečné.

Jak je na tom dnes vaše Litva? Jste na Rusku závislí?
My máme naštěstí od roku 2018 v provozu přístavní terminál na zkapalněný plyn, takže jsme na Rusku nezávislí. Samozřejmě i my se nyní potýkáme s celosvětovým růstem cen a je to skutečně výzva. Ale Zelená dohoda za to opravdu nemůže.

Když jsme u těch krizí, je nyní na hranicích Litvy migrační krize?To není migrační krize, to je hybridní válka. Opoziční politici a aktivisté našli útočiště v Litvě a Polsku. Odvetou za to se na hranicích s běloruským státem obchoduje s lidmi. To se tam teď děje. Potřebovali jsme nějaký čas k tomu, abychom to pochopili. Dnes už se ale dokážeme bránit, postavili jsme hraniční bariéry, zlepšili monitoring. Polská a lotyšská vláda činí stejné kroky.

A jak se díváte na běžence?
Lidem, kteří se k nám takto přes Bělorusko dostali, jsme poskytli ubytování či jídlo a samozřejmě jsme jim dali možnost k žádosti o politický azyl či ochranu. Absolutní většina ale podmínky udělení azylu nesplňuje.

Jsou tito běženci většinou z Afghánistánu?
Ne, ze severního Iráku, někteří z afrických zemí. Z Afghánistánu výjimečně.

Poskytli jste azyl Afgháncům, kteří pomáhali jednotkám NATO a utíkali před Tálibánem?
Ano, víc než sto osmdesáti tlumočníkům a dalším Afgháncům, kteří pomáhali našim vojákům. Setkalo se to mezi Litevci s podporou.

Jak vám EU a členské státy mohou v této hybridní válce ze strany Běloruska pomoci?
Plně spolupracujeme s agenturou EU na ochranu hranic Frontex, některé unijní země nám poskytly technickou pomoc. Evropská komise pracuje na nové legislativě, která nám má v takovéto hybridní válce umožnit ochránit naše hranice. To potřebujeme nyní nejvíc. Jde o to, abychom měli zákonný rámec pro „zatlačování“ běženců zpět za naši hranici do Běloruska.