Loupež století. Zlodějům stačily tři minuty, sedm děl už nikdy nikdo nespatřil

Byl říjen roku 2012 a muzeum Kunsthal Rotterdam slavilo 20 let od otevření. Ve speciální expozici, zřízené právě na oslavu výročí, vystavovalo slavnou sbírku patřící nadaci Triton. V pondělí 15. měli lidé nevědomky poslední možnost vidět slavná díla Picassa, Moneta, Gauguina, Matisse a Luciana Freuda. Další den ve tři ráno už díla beze stopy zmizela.

Za 50 sekund. Obrazy Munchova Výkřiku ukradli zloději přímo z galerie

Policisté do muzea dorazili po rozeznění alarmu do pěti minut. Na místě už ale nikoho nenašli. Uvědomili si, že zlodějům k loupeži stačily pouhé tři minuty.

„Krádež byla perfektně promyšlená, chytře naplánovaná a rychle provedená, což svědčí o profesionálech,” řekl tehdy deníku The New York Times umělecký detektiv ve výslužbě Charles Hill. 

Obrazy ukradené během loupeže století:

Bývalý detektiv odhadoval, že za loupeží stojí člověk, který někomu dluží dost peněz a že jde o padoucha první třídy. Další teorií bylo, že si někdo krádež cíleně objednal. Odborníci se mýlili. Za zločinem stála parta obyčejných kriminálníků, kteří si jen chtěli vydělat.

Ačkoliv zpočátku nechtělo vedení muzea sdělit, jakou hodnotu ukradené obrazy mají, jen o den později policie dostala seznam a jejich pojistnou hodnotu. Částka se vyšplhala v přepočtu na neuvěřitelných 442 milionů korun.

Policie na místě našla na požárních dveřích několik stop a otisků prstů. Navzdory tomu se jí ale v následujících týdnech nepodařilo s případem pohnout.

Zloděje dopadli až v Rumunsku

Po týdnech marného vyšetřování se rotterdamská policie přeci jen zaradovala. Rumunští kolegové jí poslali fotky dvou mužů, které podezřívali z loupeže obrazů. Když Nizozemci zkontrolovali kamery, měli jasno. Našli své pachatele.

V muzeu po obrazech zbyly jen rámy. Rembrandt možná skončil u mafiánů

Loupež naplánovala parta kamarádů, kteří se v Rotterdamu živili krádežemi. Protože jim nestačily peníze, rozhodli se, že vykradou muzeum. Hlavním mozkem celé operace byl tehdy 28letý Rumun Radu Dogaru. Pomáhali mu Eugen Darie, Adrian Procop a Alexandru Bitu.

Hned druhý den po loupeži odletěli do Rumunska. Tam ale narazili. Při plánování loupeže totiž nepomysleli na to, že nemají kontakty, přes které by obrazy prodali. Začali se proto scházet s různými překupníky umění a jeden z nich je nakonec udal policii.

Rumuni po zadržení tvrdili, že obrazy schovali u matky Dogarua, Olgy Dogaruové. U ní je ovšem policie nenašla.

Olga tvrdila, že obrazy spálila

Matka policii řekla, že umění spálila, aby syna ochránila. Vzápětí ovšem svou výpověď změnila a tvrdila, že je dala Ukrajinci, který si je odvezl ve velkém černém autě. Odborníci potvrdili, že v jejím krbu našli zbytky barev a hřebíků odpovídající stáří obrazů. Kolik obrazů v něm shořelo, se neshodli. 

Zadržení pachatelů loupeže:

Její syn ale trval na tom, že obrazy nespálila a že soudu řekne polohu pěti z nich, když ho budou soudit v Nizozemsku, nikoliv v Rumunsku. Proč jen pěti a ne všech sedmi, ale říct nedokázal, napsala stanice BBC.

Na Britské muzeum se snesla kritika. Krádeží si nevšimli, jsou laxní, míní lidé

Rumunský soud nakonec v roce 2014 Dogarua a Darieho odsoudil k šesti letům a osmi měsícům vězení, zatímco Procop dostal čtyři roky a osm měsíců, uvedla Reuters. Bitu podle serveru Criminal element vyvázl bez trestu a Dogaruová šla za mříže na dva roky. Muži měli také zaplatit pokutu ve výši v přepočtu zhruba 440 milionů korun. 

Falešná naděje

Žádný z ukradených obrazů se policii doposud nepovedlo najít. Nejvzácnější dílo, které Rumuni uloupili, byla podle odborníků Hlava harlekýna od Picassa. Jeho cenu odhadují na 19,5 milionu korun a v roce 2018 si Nizozemci na chvíli mysleli, že se slavný obraz vrátí domů. 

Nález Picassova obrazu byl nakonec jen špatným vtipem:

Spisovatelka Mira Feticuová, která se loupeží inspirovala při psaní knížky, totiž dostala anonymní tip o poloze ukradeného díla. Nakonec se ovšem ukázalo, že šlo o špatný vtip, který na ni narafičili dva belgičtí režiséři.