Víte, kdo je nejdéle vládnoucím žijícím panovníkem v Evropě? V době, kdy žila britská královna Alžběta II., která byla hlavou Spojeného království od roku 1952, byla odpověď poměrně nasnadě. Nyní ji zná málokdo. V současnosti si prvenství ohledně délky vlády ze žijících evropských monarchů nárokuje dánská královna Markéta II. Ta je nejen v současnosti jedinou panovnicí - ženou v Evropě, navíc své zemi vládne již od roku 1972. Na trůnu je tak už více než půl století. A jak sama prohlašuje, v brzké době se z něj nechystá odcházet. 

Markétu II. s Alžbětou II. spojuje více než skutečnost, že svou "výdrží" v určitý moment předčily všechny evropské mužské panovníky. Markéta II. je totiž ve své vlasti také velmi oblíbená. Jak jednou sama řekla, když se ujímala vlády, nechala se inspirovat i právě tehdy už dvacet let panujícím britským protějškem.

„Od úplného začátku, dokonce ještě než se stala královnou, (Alžběta II.) mluvila o tom, že zasvětí svůj život národu. A v den, kdy jsem před čtyřiceti lety sama nastupovala na trůn, jsem cítila, že i já musím pochopit, že musím zasvětit svůj život svému národu, přesně jako to udělala ona. A v tomto směru byla pro mě velmi důležitá,“ vyznala se z obdivu k Alžbětě II. Markéta II. v rozhovoru pro BBC v roce 2012 u příležitosti jejího čtyřicátého a Alžbětina šedesátého výročí panování. 

V oddanosti svému národu, velké popularitě i nástupu na trůn ve velmi brzkém věku ale popravdě podobnost mezi dvěma královnami končí. Markéta II. je totiž duší nespoutaná a svérázná umělkyně, která ilustruje fantasy knihy. Její vášně a důvody, proč ji Dánové tak zbožňují, představuje další díl seriálu Deníku o příbězích současných evropských panovníků.

Evropští panovníci

Belgie: konstituční monarchie (království) - od roku 2013 v čele král Filip 
Dánsko: konstituční monarchie (království) - od roku 1972 v čele královna Markéta II.
Lichtenštejnsko: konstituční monarchie (knížectví) - od roku 1989 v čele kníže Hans Adam II.
Lucembursko: konstituční monarchie (velkovévodství) - od roku 2000 v čele velkovévoda Jindřich I. Lucemburský
Monako: konstituční monarchie (knížectví) - od roku 2005 v čele kníže Albert II. Monacký
Nizozemsko: konstituční monarchie (království) - od roku 2013 v čele král Vilém-Alexandr
Norsko: konstituční monarchie (království) - od roku 1991 v čele král Harald V.
Španělsko: konstituční monarchie (království) - od roku 2014 v čele král Filip VI. Španělský
• Švédsko: konstituční monarchie (království) - od roku 1973 v čele král Karel XVI. Gustav
Andorra: polovolená parlamentní diarchie (knížectví) - hlavou státu francouzský prezident Emmanuel Macron, zastupován Patrickem Strzodou a urgellský biskup Joan Enric Vives Sicília, zastupován Josepem Mariou Maurim
Vatikán: absolutistická monarchie, ekleziologická a volená teokracie - od roku 2013 v čele papež František

Normální svatba

Markéta II. se narodila 16. dubna 1940 králi Frederikovi IX. a královně Ingrid. Jelikož královský pár měl pouze tři dcery a Markéta byla ze sourozenců nejstarší, mohlo se zdát nasnadě, že dánský trůn zdědí právě ona. Jenže ženy tehdy v Dánsku neměly nárok stát se monarchou.

„Až když byla dospívající dívkou, změna ústavy v roce 1953 umožnila Markétě stát se dědicem trůnu, a bylo to vůbec poprvé, kdy dostala žena přednost před mužskými příbuznými (v opačném případě by dánský trůn zdědil její strýc),“ vysvětluje magazín Tatler.

Své mládí budoucí dánská panovnice zasvětila studiu. „Studovala na univerzitách v Dánsku i dalších evropských zemích. Po složení zkoušek z filozofie na Kodaňské univerzitě studovala archeologii na University of Cambridge, politologii na univerzitě v dánském Aarhusu, dál studovala na pařížské Sorbonně a poté v Londýně,“ uvádí web dánské královské rodiny. Další léta pak trávila cestováním.

Ještě v době londýnských studií Markéta II., která byla velmi krásnou a tudíž velmi obletovanou mladou ženou, potkala svého osudového muže, s nímž pak prožila více než 50 let společného života. „S francouzským diplomatem Henrim de Laborde de Monpezat se poprvé setkala na oficiální večeři na francouzské ambasádě. Svůj vztah před médií tajili až do zásnub. Henri Markétu požádal o ruku s romantickým prstenem ve stylu "ty a já", který zdobily dva velké diamanty představující je dva,“ nastiňuje magazín Tatler.

close Byla to osudová a celoživotní láska. Královna Markéta II. potkala svého příštího manžela, diplomata Henriho de Laborde de Monpezat, v Londýně. info Zdroj: Wikimedia Commons, Allan Moe, volné dílo zoom_in Byla to osudová a celoživotní láska. Královna Markéta II. potkala svého příštího manžela, diplomata Henriho de Laborde de Monpezat, v Londýně.

Svatba se konala v roce 1967. A budoucí královna Markéta II. s manželem při ní ukázali, že se necítí nijak povýšeně nad "běžnými" lidmi. Markéta na sobě sice měla stylovou róbu a korunku a na obřad přijela kočárem, přičemž na ni čekaly davy fanoušků, tím ale jakékoliv známky toho, že jde o sňatek příští dánské panovnice, končily.

„Na nevěstino přání ceremonie trvala pouhých dvacet minut, neboť se nechtěla odlišovat od "normálních" párů,“ podotýká magazín Tatler. Francouzský diplomat Henri přečetl svůj svatební slib v dánštině a stal se z něj princ Henrik. 

| Video: Youtube

Královna kopretina

V následujících dvou letech přivedla Markéta II. na svět dva syny, klidný rodinný život ale pro ni měl brzy skončit. V roce 1972 totiž zemřel její otec a stala se tak dánskou královnou. Bylo jí pouhých jednatřicet let. Změna na trůnu se udála bez jakékoliv pompy a Markéta II. ani neměla korunovaci. „Neměla žádnou formální ceremonii. Zprávy o jejím nástupu na trůn byly oznámeny z balkonu paláce Christiansborg v Kodani,“ píše list The Independent

Nový seriál Deníku Příběhy evropských panovníků

Tragická dětství, kontroverzní vztahy. Deník přináší nový seriál o osudech současných evropských panovníků, kteří stojí ve stínu slávy britské královské rodiny.

Čtenáře čekají příběhy korunovaných hlav Belgie, Dánska, Lichtenštejnska, Lucemburska, Monaka, Nizozemska, Norska, Španělska a Švédska. 

Nový díl každý týden na webu denik.cz.

Jakousi "náhradou" uvedení na trůn se stal první Markétin projev jako panovnice. „Můj milovaný otec, náš král, je mrtev. Úkol, který plnil po téměř 24 let, nyní spočívá na mých bedrech. Modlím se k Bohu, aby mi dal sílu nést těžké dědictví. Kéž je mi dána také důvěra, která byla dána mému otci,“ pronesla novopečená královna. 

Velmi brzy se ukázalo, podobně jako u Alžběty II. v Británii, že v mladé královně dostalo Dánsko velmi schopnou a lidmi oblíbenou panovnici. Svou ceremoniální roli plnila Markéta II. od počátku dokonale, navíc se stíhala starat o své dva tehdy velmi malé syny.

close Dánská královna Markéta II. se svým prvorozeným synem Frederikem. info Zdroj: Wikimedia Commons, autor neznámý, volné dílo zoom_in Dánská královna Markéta II. se svým prvorozeným synem Frederikem.

I mezi lidmi tak brzy zdomácněla přezdívka, kterou měla již od dospívání. Dánové začali své panovnici láskyplně říkat Královna Kopretina (v angličtině Daisy, neboť Markétino jméno v angličtině odkazuje na tuto květinu).

Mimochodem, Daisy jí říkala také Alžběta II. „Mezi oběma ženami sdílejícími stejný osud se vyvinulo blízké přátelství, Markéta říkala Alžbětě její domácí přezdívkou Lilibet, a Alžběta zase oslovovala Markétu její přezdívkou Daisy,“ uvádí magazín Town and Country

| Video: Youtube

Postupem let se královna Markéta II. stala v Dánskou opravdu extrémně populární osobou a dokonce díky ní přibylo lidí, kteří podporují monarchistické zřízení v zemi.

„Když v roce 1972 nastoupila na trůn, jen 42 procent Dánů si přálo pokračování monarchie. Za léta ale dánská podpora královského dvora vzrostla. V současnosti královskou rodinu podporuje 85,4 procenta Dánů,“ uváděla loni oficiální webová stránka Dánska

Markéta II. nedávno přivítala českého prezidenta Petra Pavla:

Panovnice, která ilustrovala Pána prstenů

Dánové si Markétu II. zamilovali i díky její svérázné povaze. „Je beznadějně staromódní a velmi dánská, psal o ní místní bulvár u příležitosti 40. výročí jejího panování. Nebylo to ale míněno neuctivě. List totiž hned dodal, že je symbolem toho, co na sobě Dánové milují,“ uvádí starší text BBC. 

Markéta II. je například celý život vášnivou kuřačkou, a své neřesti se nevzdala ani poté, co v zemi začaly mohutnět kampaně na upuštění od kouření. Pouze po nátlaku přestala kouřit na veřejnosti. „Také nepoužívá mobil ani internet a prohlašuje, že je bez nich velmi šťastná,“ zmiňuje BBC. 

Role panovnice také Markétu II. neodradila od její záliby v umění. Naopak, jako umělkyně je velmi činná. „Od roku 1970 se aktivně věnuje řadě uměleckých způsobů vyjádření: malbě, textilu, akvarelům, grafikám, knižním ilustracím, scénografii a výšivkám. Mnohé z jejích uměleckých děl byly vystaveny v Dánsku i v zahraničí,“ podotýká web dánské královské rodiny. Jako umělkyně má navíc odvahu a vztah k výrazným barvám, a tak poutá pozornost svým pestrým a někdy výstředním oblečením. 

Dánové si také prohlížejí díla své královny kdykoliv otevřou dánská vydání knih Johna Ronalda Reuela Tolkiena. „Ještě v době, kdy byla princeznou a studovala v Londýně, vytvářela nádherné ilustrace k Tolkienově bestselleru Pán prstenů. Pak počátkem 70. let použila pseudonym Ingahild Grathmer a poslala svá díla samotnému Tolkienovi. Když v roce 1973 zemřel, v jeho pozůstalosti byly nalezeny černobílé kresby, na které spisovatel dopsal pochvalné komentáře. Tolkiena fascinoval záhadný design a fakt, že na nich nebyly zobrazeny žádné postavy. V roce 1977 a pak v letech 2001 a 2021 tak v Dánsku vyšel Pán prstenů s ilustracemi samotné královny,“ přibližuje oficiální web Dánska. 

U Tolkiena se ale nyní 83letá panovnice nezastavila. „V roce 2021 bylo oznámeno, že působila jako scénografka fantasy filmu Ehrengard, a už dříve navrhla kostýmy pro představení Louskáček a Sněhová královna,“ zmiňuje magazín Tatler. 

V současnosti Markéta II. zůstává ve vynikající zdravotní kondici, trápí ji pouze pohybové problémy.