V čem je migrační dohoda mezi Itálií a Albánií tak významná?
Je průlomová ve svojí specifičnosti. Z toho, jak italská vláda prezentuje dohodu s Albánií, včetně míst, kde mají být vybudována centra (lokality Shëngjin a Gjader na severu země), mám dojem, že transfery žadatelů z Itálie do Albánie jsou na spadnutí. Můžu se ovšem mýlit. Pokud by k transferům do Albánie došlo, byl by to první evropský případ úspěšného přemístění azylového řízení ze země prvního příjezdu do země mimo EU. Pokud by se projekt rozběhl, mohl by mít jistý odstrašující účinek vzhledem ke spekulativním žádostem o azyl, které nyní dělají tak těžkou hlavu jak Itálii, tak celé Evropské unii.

Uprchlíci ze zemí Afriky a Blízkého východu vnímají Česko stále jako tranzitní zemi, odkud putují dále do západní Evropy. Ilustrační foto.
Nelegální migrace v Evropě sílí. Česko řeší skoro dvojnásobek případů

Byly i jiné pokusy? A jak dopadly?
Dánsko loni uzavřelo dohodu s africkou Rwandou, ale z neznámých důvodů ze spolupráce sešlo. Velká Británie taktéž uzavřela dohodu s Rwandou, ale zatím tam nebyl převezen žádný žadatel o azyl, protože právníci dotčených a aktivisté napadli transfery do Rwandy před britskými a evropskými soudy.

Do nově zřízených center má putovat pouze část migrantů, kteří nelegálně plují po moři do Itálie. Výjimkou budou ženy, děti a zranitelné skupiny. Nebude to jen kapka v moři?
Podle mých informací se převozy mají týkat zdravých mužů (oba státy odhadly počty na více než třicet tisíc ročně – pozn. redakce). Vzhledem k tomu, že letos do Itálie zatím nelegálně připlulo zhruba 145 tisíc lidí, není odhadovaných více než třicet tisíc zanedbatelných.

Italská premiérka Giorgia Meloniová projekt označila jako řízení migračních toků. Není to jen posunutí problému na Balkán? Nemůže dohoda v důsledku posílit balkánskou trasu?
Podle toho, jak italská vláda projekt představuje, budou žadatelé zadrženi v albánské detenci. Ti úspěšní se po obdržení azylu dostanou zpět do Itálie. Neúspěšné vrátí do domovských zemí. Podle tohoto ideálního stavu by k posílení balkánské trasy nedošlo.

Premiér Petr Fiala označil za klíč k vyřešení nelegální migrace právě Afriku. Jak si to vykládáte? Přes Česko totiž míří na Západ spíše uprchlíci ze Sýrie, Afghánistánu či Iráku…
Ano, zmíněná dohoda je malým příspěvkem ke zmírnění nelegální migrace z Afriky. Zásadním řešením vzhledem k nelegální migraci se projekt stane jen v případě, že se ho podaří uskutečnit a poté replikovat na migraci pocházející z hlavních zdrojových zemí v Africe a Asii. Od takového stavu jsme ale velmi daleko.

Hrozba pro kontinent? Extremisté

Jak významný problém může být sílící migrace z Afriky pro EU a Česko?
Obavy má primárně Itálie. Podle mého jsou oprávněné. Nicméně velká většina unijních zemí se nachází v schengenské zóně volného pohybu lidí bez pasových kontrol, takže problém se týká celé Unie, včetně Česka. Význam účinných opatření proti nelegální migraci si proto uvědomuje stále více politiků. V Německu kvůli nezvládané migraci posiluje krajní pravice. Oslabení politických formací hlavního proudu, a tím i oslabení demokracie, je vážnou hrozbou pro celý kontinent. K růstu extremismu se přidávají i obavy z terorismu.

Migraci Evropa vzdává. Může na to doplatit
Evropa vzdává řešení migrační krize. Může na to doplatit

Centrální Středomoří je letos hlavní trasou nelegální migrace do Evropy. Stále je ale významná též balkánská trasa. Jaká se na ní změnila situace oproti loňsku?
Podle údajů evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž Frontex jsou letos na balkánské trase počty nižší než loni. Relativně vysoká čísla zaznamenaná na Slovensku jsou statistickým výstřelkem, způsobeným striktnějšími opatřeními, která zavedla rakouská vláda, a zanedbáním situace ze strany slovenských orgánů. Vcelku se na balkánské trase projevuje lepší práce bulharských a řeckých pohraničních policií. Unie také přiměla země jako Srbsko ke zpřísnění příliš štědré vízové politiky.

Migrace ze Středomoří

• Nejnovější dohoda mezi Itálií a Albánií umožní transportovat uprchlíky zachycené italskými loděmi na Středozemním moři do dvou lokalit v Albánii, kde se budou posuzovat jejich žádosti o azyl.
• Podle italské opozice ale dohoda otevřeně porušuje ustanovení unijního práva. Evropská komise se v prvních dnech nevyjádřila, chtěla znát detaily.
• Albánie po tomto gestu dobré vůle očekává italskou podporu při snahách balkánské země o vstup do Evropské unie.

O společné evropské migrační politice se sice hodně mluví, ale lidé reálně nevidí účinná řešení a výsledky. Mají kritici pravdu?
Společná politika k prevenci a potírání nelegální migrace je stále v plenkách, jednak kvůli rozdílným zájmům jednotlivých členských států, jednak kvůli rozhodnutím evropských a národních soudů, která svazují vládám ruce. Zdá se ovšem, že lidé příliš nevidí úspěchy, jakými jsou dohoda s Tureckem na tamním hoštění milionů Syřanů (2016) a spolupráce s Marokem či Nigerem na potírání pašeráckých gangů.  Bez těchto opatření by migrační situace v Evropě byla mnohem horší. Tvrdým oříškem, který se zatím nepodařilo rozlousknout, je dohoda s Tuniskem, ze kterého nyní připlouvá do Itálie většina příchozích. Byla sice v hrubých obrysech podepsána, ale Unii se zatím nepodařilo přesvědčit tuniského prezidenta Saída k tomu, aby tuniská pobřežní stráž začala účinně zabraňovat odplutím směrem na ostrov Lampedusa.  

Ultimátním řešením je tedy efektivnější hlídání vnějších unijních hranic?
Před Unií stojí stále velký úkol, dohodnout se se sousedními zeměmi na tom, aby nelegálním migrantům na svojí straně účinněji zabraňovaly v přecházení hranic, jak námořních, tak pozemních. Význam tohoto si uvědomuje stále více evropských politiků, ale bude jich muset být ještě víc.