Ti starší si ještě vzpomenou. V době komunismu bylo nejdostupnějším mořem to východoněmecké. Od té doby se tu ale změnilo všechno. Východoněmecká pobřeží, z nichž většina bez újmy přežila druhou světovou válku, se za posledních třicet let stala jednou z nejhezčích a nejnavštěvovanějších částí Spolkové republiky.
Přímořské lázně, které mají své počátky na přelomu 19. a 20. století, jsou dnes zrekonstruované a vrátily se ke své dřívější kráse mondénních letovisek z doby před první světovou válkou. Tvoří je bílé, zčásti dřevěné vily a hotely, parkové lázeňské promenády, dlouhá mola, u kterých přistávají pravidelně lodě. A k tomu nabízejí dlouhé pláže s bílým pískem a klasickými kukaněmi chránícími před větrem.
Přestože už se tu dnes nechodí v klobouku a se slunečníkem, zachovala si německá přímořská letoviska lázeňskou atmosféru, která je odlišuje od drtivé většiny toho, co můžete najít ve Středomoří, na Jadranu nebo u Černého moře. Na plážích nejsou žádní obtěžující prodejci z třetího světa, jen občas projede mladý Němec se zmrzlinou. Do noci tu nehrají diskotéky, ani tu nenarazíte na partičky opilců. Zato je tu spousta cyklistů, ale i značkových obchodů a restaurací. Prostě lázně.
Klima přeje Baltu
Východoněmecká Rujána je dnes nejnavštěvovanějším německým ostrovem. A letovisko Binz, kde se kdysi natáčela jedna epizoda Majora Zemana, nejluxusnější destinací celé Rujány. Od jiných míst ho odlišuje kilometry dlouhá promenáda kolem pláží obklopená dnes sněhově bílými vilami, nádherně zrekonstruovanými do podoby kolem roku 1900. A pokud se tu objeví nějaká novostavba, tak svým stylem odpovídá původní historické lázeňské architektuře.
„Na konci devatenáctého století se sem lidé nejezdili koupat do moře, ale nadýchat se čerstvého vzduchu a odpočinout si. Mořskou vodu si užili v lázeňských budovách, kde se jim ohřívala do van, ve kterých se koupali,“ říká Marikke Behrens, mluvčí baltických lázní Binz. Dnes je z této lázeňské budovy turistická centrála, z další, přímo na nábřeží, luxusní hotel. Voda se už dnes neohřívá. Balt tu ostatně není nyní na počátku srpna zdaleka tak studený, jak by si člověk představoval. Pokud vydrží slunečné teplé počasí několik dnů po sobě, může teplota vody v srpnu dosahovat až 22 stupňů. „V posledních letech pozorujeme něco, co by se dalo nazvat klimatickou migrací. Přibývá turistů, kteří jezdí sem k Baltu proto, že na jihu Evropy je na ně už příliš vedro,“ říká Marikke Behrens.
Doby, kdy byl pobyt ve zdejších lázních jen záležitostí německé šlechty, jsou sice pryč, ale luxusní dovolená je to dnes také, dalo by se říci znovu. Najít nyní v hlavní sezoně ubytování v hotelu v dvoulůžkovém pokoji pod tisíc euro na týden je malý zázrak. Levné to není ani ve zdejších restauracích, kde ceny jídla začínají kolem 15 euro, za ryby pak kolem dvaceti. Pět euro za pivo je základní cena, ale vyšplhat se může až k deseti. Když si to vynásobíte 25, máte cenu v korunách.
Na druhou stranu oblíbené velké housky s rybou seženete stále pod pět euro a ceny v samoobsluhách jsou s těmi českými už srovnatelné. Neplatí se ani za vstup na pláž, tedy pokud nemusíte mít oblíbenou baltickou kukaň.
close
info
Zdroj: Deník/Luboš Palata
zoom_in
Letovisko Binz
Nevysoké jsou i ceny turistických atrakcí, kterých jsou tu spousty na každém kroku. Kousek od Binzu můžete navštívit velkou vojenskou ponorku nebo se projít nad největším křídovým útesem Königsstuhl, vypínajícím se více než sto metrů nad hladinou moře v národním parku Jasmund. Ten je zapsán na světový seznam UNESCO. Je tomu tak i díky zdejším bukovým pralesům, které pamatují dobu, kdy byla Rujána jedním z důležitých center západních Slovanů. Místo tehdejšího největšího slovanského chrámu na misu Acrona, nejsevernějším bodu Rujány, navštívit nejde, už dávno se tato část útesu zřítila do moře, ale i jeho okolí s dvojicí majáků má krásnou atmosféru.
Výjimečná Prora
Nedaleko Binzu je jiná světoznámá památka, obrovský původně nacistický rekreační komplex Prora.
V téměř pět kilometrů dlouhém souboru budov se těsně před druhou světovou válkou rekreovalo naráz několik desítek tisíc dělníků. Dnes je celý komplex zrekonstruován na luxusní byty, které se dají koupit, nebo i pronajmout na dovolenou. „Je to o něco levnější než byty u přímořské promenády v Binzu, ale i tak je to pro místní hodně drahé. Pro mě to má navíc divnou atmosféru, já bych tam ani bydlet nechtěla,“ uvádí Behrens. „Ale pro mnoho bohatých lidí je to příležitost, jak získat relativně dostupný byt s výhledem na moře hned u pláže. A takových v Německu mnoho není,“ dodává. Pro návštěvníka z Česka sice Prora připomíná panelákové sídliště, ale předválečná architektura, ve své době oceňovaná i mimo Německo, má své kouzlo. Modernizace, která dala každému bytu velký balkón s výhledem na moře a citlivě ponechala dobové prvky, celý komplex zvedla. Pro ty, kteří se chtějí dozvědět, jak Prora fungovala v časech třetí říše, je tu zřízeno muzeum.
Německý Balt a Rujána jsou po bezplatné a kvalitní dálnici obzvlášť z Prahy a Čech dostupné za pár hodin. Není tu sice dnes lacino, ale zase tu dostanete opravdu kvalitní lázeňskou dovolenou. Takovou, za niž se vyplatí připlatit si.
