Německo zavede dvojí příjmení pro celou rodinu. Zohlední manžela i manželku

Spolkový ministr spravedlnosti Marco Buschmann (FDP) tuto možnost podle bavorské rozhlasové stanice BR24 vysvětlil tím, že dosavadní systém pojmenování „už není slučitelný se sociální realitou v této zemi“. Mnoho párů by dle jeho slov chtělo žít spolu na stejné úrovni a chtělo by to vyjádřit společným příjmením a dvojím jménem pro všechny členy rodiny.

Dvojí jméno mohl mít dosud pouze ten z páru, jehož původní příjmení nepoužívala rodina jako společné. To se má ale nyní změnit. Když si například pan Berger vezme paní Schmidtovou, mohou se nově jmenovat Berger Schmidt Familie, Schmidt Berger Familie, popřípadě spojí obě jména spojovníkem. Takové jméno mohou dostat i jejich děti. Dvojí příjmení mohou mít děti i v případě, že oba rodiče používají své původní jméno.

Maximálně dvě jména

Zákon pomýšlí i na to, aby se příjmení nezřetězovala, nebude tedy možné spojit více než dvě jména. „Pokud si jeden nebo oba manželé přinesou do manželství dvojí jméno, musí si z nich vybrat jen jednu část,“ zmínil portál BR24.

Rozhodovat o příjmení budou moci i děti. Vnitro chystá i další změny v zákonech

Když budou chtít společné rodinné příjmení například paní Berger-Schmidt a pan Kraus-Müller, mohou se jmenovat třeba Berger-Kraus nebo také Schmidt-Müller. Ti, kteří se vezmou předtím, než zákon vejde v platnost, se mohou nechat jednou přejmenovat.

Když vše půjde podle plánu, novelizovaný zákon by měl začít platit od 1. května 2025. Matriční úřady totiž podle BR24 potřebují dostatek času na přizpůsobení elektronického systému pro tak velké změny. 

Jak je to v Česku?

Dvě příjmení se mohou v Česku používat od roku 2000, kdy to začal umožňovat zákon o matrikách, jménu a příjmení. Nejčastěji se tak děje při uzavírání manželství, když dotyčný prohlásí, že spolu se společným příjmením bude užívat a na druhém místě uvádět i to předchozí. Nelze tak ale učinit u snoubence, jehož příjmení se bude užívat jako společné.

Takže když si pan Sýkora vezme paní Sojkovou a dohodnou se na společném příjmení Sýkorovi, může se paní jmenovat Sýkorová Sojková. Pán se však nemůže jmenovat Sýkora Sojka. Případně se mohou dohodnout, že budou jako společné užívat příjmení po manželce, tedy Sojkovi, pak by se manžel teoreticky mohl jmenovat Sojka Sýkora. Dvojí příjmení by mohli mít oba manželé a jejich děti pouze v případě, že už s ním jeden z nich vstupuje do manželství a dohodnou se na něm jako na společném.

Češky mohou používat příjmení v nepřechýlené podobě. Boom se zatím nekoná

„Obecně lze říci, že legislativní omezení pro zdvojování příjmení jsou dána historicky. V českých zemích se tradičně používá jedno příjmení,“ vysvětlil mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška, proč takovou možnost česká legislativa neumožňuje.

S tím souhlasí i jazykovědec Karel Oliva. „V českém prostředí to není zvykem, kulturně se mi to zdá nepatřičné. Jazykově mi to nevadí,“ uvedl. Z hlediska lingvistiky se mu nelíbí, když žena užívá příjmení v mužském tvaru, což český zákon o matrikách umožňuje. „Takže kdyby se povolilo zdvojené příjmení i pro muže, v rámci rovnoprávnosti by se pak měl povolit i ženský tvar pro muže, tedy například Jan Stará Novák. A to už je jazykově poněkud zvláštní,“ prohlásil.

Příjmení lze změnit

Jedinou cestou, jak se domoci zdvojeného příjmení, zatím v Česku zůstává žádost manželů o změnu podaná na matriku. „Ke změně příjmení nestačí jen vůle žadatele, ale musí být prokázané zákonné důvody,“ upozornil Krátoška.

Změna příjmení se podle zákona o matrikách povoluje, je-li to původní hanlivé, směšné nebo existuje-li pro to vážný důvod. Zákon například myslí na případy, kdy člověk zahájil změnu pohlaví a žádá neutrální jméno a příjmení. Když je změna pohlaví dokončena, může si dotyčný požádat o jiné jméno a příjmení.

Kdy se Češi berou? Kde nejvíc končívají manželství nezdarem? Statistiky překvapí

„Vážné důvody pro změnu příjmení z dosavadního jednoho příjmení na více příjmení mohou být rozličné, například snaha navázat na rodovou tradici, kdy předkové užívali dvě příjmení. Vždy je nezbytné zohlednit všechny okolnosti a nalézt spravedlivou rovnováhu mezi vůlí žadatele směřující ke změně příjmení a veřejným zájmem,“ doplnil Krátoška.

„Kdyby se ta příjmení chovala jazykově normálně, tedy muži měli mužská příjmení a ženy ženská, tak ať jich lidi mají klidně třeba pět. Nicméně přijde mi to celé dost umělé,“ uzavřel Oliva.