Němci jsou považováni za největší cestovatele Evropy. Aby se nezahltily tamní dálnice, letiště a vlaky, jsou proto v Německu i letní prázdniny rozděleny různě podle spolkových zemí. Přesto v případě, že má dovolenou například Bavorsko, nebo početně silné porýnské spolkové země, je z toho problém nejen v Německu, ale i v okolních státech, především na trasách k moři.

Nizozemsko zasáhla letní bouře Poly
Německo a Nizozemsko potrápila Poly. Bouře narušila dopravu, vyžádala si i oběti

Průzkum Eurostatu, který si nechala udělat nejmenší německá parlamentní strana Levice, ale poukázal i na odvrácenou stranu mince. Tou je velký a zvyšující se počet Němců, v jejichž finančních možnostech není si dovolit třeba jen týden dovolené mimo domov. Podle výsledků průzkumu, který se stal v německých médiích jednou z hlavních zpráv, je úplně bez dovolené mimo svůj domov pětina domácností.

Berlínské děti, které neviděly moře

Alarmující je to pak u matek samoživitelek, v průzkumu označených jako osamělé osoby s nezaopatřenými dětmi. Tam se počet domácností, které v létě nikam nejedou ani na pouhý týden, vyšplhal na 42 procent. U všech domácností s dětmi to pak je asi 24 procent.

V případě důchodců nad 65 let pak téměř 29 procent. Trend přitom ukazuje, že počet těchto lidí oproti situaci v minulých letech poměrně výrazně vzrostl. Jak k tomu uvádí ve svém materiálu deník Tagespiegel, „je mnoho berlínských dětí, které nikdy neviděly moře“. 

Zdroj: Youtube

Německá strana Levice, nejmenší strana v německém Bundestagu, proto vyzývá k nápravě. Šéf jejího poslaneckého klubu ve Spolkovém sněmu Dietmar Bartsch vyzval v této souvislosti k zavedení práva na dovolenou.

„Tato čísla ukazují, jak hluboce je Německo sociálně rozděleno. Zavedení práva na dovolenou vyžaduje vyšší mzdy, přiměřené důchody, důslednou protiinflační politiku a ochranu dětí v Německu před chudobou,“ řekl pro německá média.

Rozevírající se nůžky

Míra chudoby v Německu v posledním desetiletí přitom stále roste. Podle Institutu ekonomických a sociálních věd (WSI) Nadace Hanse Böcklera podíl velmi chudých lidí, kteří mají k dispozici méně než 50 procent průměrného příjmu, se od roku 2010 zvýšil o téměř čtyřicet procent. 

U našich západních sousedů je to velice pozorně sledovaný parametr, protože průzkumy ukazují, že mezi lidmi postiženými chudobou se snižuje podpora demokratického politického systému a rostou sklony k autoritářství.

 Jde o regulérně nejoblíbenější cyklostezku v Česku i Německu
Labská cyklostezka? Ostuda, rozdíl mezi českou a německou částí bije do očí

Podle ředitelky WSI Bettiny Kohlrauschové zvýšila tlak na rozvírání sociálních nůžek jak covidová pandemie, tak rekordní inflace, kterou, v menší míře než Česko, Německo v posledním roce zaznamenalo. 

Za míru chudoby považuje německý statistický úřad domácnost, kde je příjem na hlavu nižší než 1250 euro, tedy asi třicet tisíc korun. „Domácnosti s čistým příjmem nižším než 2000 eur měsíčně (asi 48 000 korun) mají horší zdravotní stav, méně příležitostí ke vzdělání a jsou obecně méně spokojené se svým životem,“ říká Kohlrausch. Průměrná hrubá mzda v Německu je v letošním roce přes 4000 euro, čistá pak 2600 euro.

Alternativa pro Německo roste

Zvyšování počtu chudších Němců má vliv i na politické nálady v zemi. Krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) má podle průzkumů veřejného mínění podporu už kolem dvaceti procent Němců a ve východních spolkových zemích ještě výrazně více. 

Po opozičních křesťanských a sociálních demokratech (CDU/CSU), které dnes podporuje téměř třicet procent Němců, je AfD dnes dokonce druhou nejpopulárnější stranou, když předstihla jak vládní Zelené, tak v posledních měsících i sociální demokraty kancléře Olafa Scholze

Wendland je plný stop po zdejších Slovanech i dnes
V roce 1980 se Německo kvůli jádru na měsíc rozpadlo. Vznikla republika Wendland

Zmíněná Levice se drží kolem pěti procent popularity a ve východních spolkových zemích ztratila postavení jedné z hlavních politických sil, které držela dvacet předchozích let. Silnější než AfD je dnes Levice pouze v Berlíně

AfD přitom dnes loví voliče také ve vrstvách chudnoucí části obyvatelstva. „AfD je typická deficitní strana, která má minimálně přesvědčených voličů, ale soustřeďuje kolem sebe velký počet lidí, kteří ztratili důvěru v sebe i ve stát,“ uvedl v týdeníku Die Zeit sociolog Karl-Rudolf Korte.