Berlín, Düsseldorf, Mnichov, Berlín, Hamburk. Seznam měst, v nichž vyrazili lidé protestovat proti pravicovému extremismu a Alternativě pro Německo (AfD), čítá desítky míst. Za jediný víkend podle údajů spolkového ministerstva vnitra vyšlo do ulic v celém Německu na 900 tisíc demonstrantů.

Co se děje v Německu.Co se děje v Německu.Zdroj: DeníkVlnu protestů spustila zpráva investigativních novinářů, podle které se někteří pravicoví extremisté, mezi nimiž nechyběli ani dva vysoce postavení lidé z AfD, domlouvali na odsunu přibližně dvou milionů migrantů z Německa, včetně těch s německým občanstvím. Krajně pravicová strana se sice po provalení skandálu od této schůzky distancovala, příliš jí to ale nepomohlo.

Prudký pokles

Jak nyní ukazují nejčerstvější volební průzkumy, odpor proti extremismu, kterým se vyznačovaly protesty, se výrazně projevil také ve volebních preferencích. Konkrétně v číslech týkajících se Alternativy pro Německo, která je označována za extremistickou stranu.

Německem zmítají také stávky:

Ilustrační foto
Německá letiště ochromila stávka. Berlín, Stuttgart a Hamburk zrušily odlety

Zatímco v polovině ledna, před začátkem protestů, se podle serveru Politico pohybovaly okolo 22 procent, na konci ledna to bylo již jen 20 procent s velmi prudce klesající tendencí. Právě rychlý sešup je podle odborníků současným největším problémem pravicově populistické strany. A to i přesto, že jí stále patří druhá příčka za suverénně první CDU (Křesťanskodemokratická unie), která je nyní nejsilnější opoziční stranou.

Před SPD (Sociálnědemokratická strana Německa) a Zelenými má pak zatím AfD náskok pěti a šesti procentních bodů. To se ale může změnit. „Demonstrace proti AfD podporuje 37 procent Němců a toto je jejich dopad,“ řekl šéf výzkumné agentury Insa Herman Binkert s tím, že více než polovina obyvatel Spolkové republiky si vůbec neumí představit, že by dali ve volbách svůj hlas AfD.

Podobný pokles volebních preferencí této strany ukázaly i další průzkumy uskutečněné v Německu po desítkách protestů.

Konkurence z opačné strany spektra

Přesto jsou pro AfD poslední roky velmi úspěšné. Od voleb v roce 2021, kdy získala 10,3 procenta, její podpora vzrostla na dvojnásobek. Dosavadním stropem byla podle výzkumů volebních preferencí hranice 22 procent, které dosáhla nedávno. Velmi vysoká je podpora této strany v bývalém východním Německu. Například podle lednového průzkumu by v Sasku získala 34 procent hlasů, o více než tři procentní body víc než doposud vládnoucí CDU.

Extremistické Alternativě pro Německo vyrostl nový vážný politický soupeř:

Sahra Wagenknechtová
Šance německých pravicových extremistů v eurovolbách ohrožuje extrémní levice

V růstu AfD pomohla především nespokojenost Němců s tím, jak se vláda v čele s Olafem Scholzem z SPD vypořádává s energetickou krizí, válkou na Ukrajině nebo velmi vysokou inflací, která zasáhla i Německo.

Jak ale nedávno Deník psal, plány na volební úspěch může AfD zkomplikovat i konkurence z opačné strany politického spektra. Z postkomunistické strany Levice se totiž odštěpila extrémní skupina pod vedením velmi populární Sahry Wagenknechtové. Hnutí Sahry Wagenknechtové (BSW) by podle dosavadních odhadů mohlo AfD přebrat část voličů.

U sousedůU sousedůZdroj: Deník

Rubrika U sousedů

V dnešní době víme často mnohem více o tom, co se děje na druhém konci světa, než co se děje těsně u našich hranic, v sousedních zemích České republiky. Proto jsme se rozhodli vám odlehčenou formou přinášet na tomto místě každou neděli zprávy o tom, co se děje „u sousedů“, tedy na Slovensku, v PolskuNěmecku a Rakousku.

Informovat vás budou lidé, kteří buď v daných zemích žijí, jako je Eliška Gáfriková na Slovensku, Martin Kratochvíl v Polsku, nebo působí u hranic, jako Alexandr Vanžura v Děčíně, nebo Iva Haghofer u rakouských hranic na jižní Moravě. Za inspiraci k vzniku rubriky děkujeme panu Vladimíru Majerovi. Občas přispěji středoevropským pohledem do rubriky i já, evropský editor Luboš Palata.

Přejeme hezké nedělní počtení.