Písečná půda bičovaná větry nebyla nikdy příliš úrodná, takže pro slušnou obživu byl třeba obchod a moře. Možná i proto se z Lübecku stala metropole Hanzy, spolku obchodnických měst, který po několik staletí ovládal obchod mezi Ruskem a západní Evropou.

U sousedů - NěmeckoCo se děje v NěmeckuZdroj: DeníkNecelé tři miliony lidí, dodnes je z nich asi šedesát pět tisíc Dánů, nedělá tuhle část Německa zrovna přelidněnou. Jsou tu také Fríské ostrovy, podivuhodný svět, kde každý ostrov s několika tisíci obyvateli je světem sám o sobě, se svým vlastním jazykem, němčině nepodobným. Přes milion lidí se navíc v této spolkové zemi hlásí k dolnoněmecké národnosti. A dolnoněmčina je vlastně také zvláštní jazyk, velice výrazně se odlišující od spisovné němčiny.

Wendland je plný stop po zdejších Slovanech i dnes
V roce 1980 se Německo kvůli jádru na měsíc rozpadlo. Vznikla republika Wendland

Když ale chodíte po ulicích Lübecku, máte neodbytný pocit, že největší národnostní menšinou jsou tu Poláci. Ti jsou na zdejších stavbách jakéhokoli druhu přítomní stejně četně, jako u nás byli před začátkem ruské agrese Ukrajinci.

Lesy plné pštrosů

Šlesvicko-Holštýnsko, velmi málo podobné čemukoli, co znáte ze zbytku Německa, nemá přes svoji polohu nejsevernější spolkové země rozhodně ty nejtvrdší zimy. Moře a dozvuky teplého Golfského proudu tu kontinentální zimy mění v obdobu počasí na Britských ostrovech nebo Irsku.

Díky tomuto paradoxu se ze spolkového státu stala země pštrosům příbuzných běhavých ptáků. Jihoameričtí nanduové, kteří před desítkami let utekli z místních farem, se ve zdejších lesích a loukách v minulých dvaceti letech usadili a překvapivě tu prosperují a rozmnožují se. „Tady ve Šlesvicku-Holštýnsku je v lesích mezi Hamburkem a Lübeckem určitě víc než stovka nanduů. Je to tu velké téma, především mediálně, ale pro přírodu nejsou nandu nějaký zásadní problém,“ říká zdejší bioložka Jessica Richta, když se procházíme přírodní rezervací u ústí řeky Tráva.

Severní moře s lesem větrných elektráren na obzoru
Německé Labe: Atomové elektrárny, hory uhlí a lesy větrníků

Ve své původní vlasti, v Jižní Americe, je kvůli lovu tamní populace divokých nanduů kriticky ohrožená a z obrovských hejn jsou dnes jen malé skupinky. Proto, přestože je nandu vlastně nepůvodním druhem, které se většinou v evropské přírodě likvidují, je ve Spolkové republice nandu na federální úrovni přísně chráněn. Podle německých zákonů je totiž každý druh, který se uchytí v tamní přírodě, brán jako druh původní.

Místní farmáři si sice stěžují, že jim nanduové působí různé škody, v oblibě mají například řepková pole. A také že se nanduové, kteří nemají v německém prostředí kromě nevelkých smeček vlků žádného přirozeného nepřítele, příliš rozmnožují. Jednání na téma nanduů se dostalo i do Spolkového sněmu, ale vše vyznělo pro nanduy zatím dobře. A protože se dále šíří, další velká populace žije na severu bývalého východního Německa, dá se čekat, že nějaký ten německý pštros, podobně jako před lety vlci, dorazí brzy do Česka.

U sousedů. Přečtěte si, co se děje v Německu, Rakousku, Slovensku a Polsku.U sousedů. Přečtěte si, co se děje v Německu, Rakousku, Slovensku a Polsku.Zdroj: DeníkRubrika U sousedů

V dnešní době víme často mnohem více o tom, co se děje na druhém konci světa, než co se děje těsně u našich hranic, v sousedních zemích České republiky. Proto jsme se rozhodli vám odlehčenou formou přinášet na tomto místě každou neděli zprávy o tom, co se děje „u sousedů“, tedy na Slovensku, v PolskuNěmecku a Rakousku.

Informovat vás budou lidé, kteří buď v daných zemích žijí, jako je Eliška Gáfriková na Slovensku, Martin Kratochvíl v Polsku, nebo působí u hranic, jako Alexandr Vanžura v Děčíně, nebo Iva Haghofer u rakouských hranic na jižní Moravě. Za inspiraci k vzniku rubriky děkujeme panu Vladimíru Majerovi. Občas přispěji středoevropským pohledem do rubriky i já, evropský editor Luboš Palata.

Přejeme hezké nedělní počtení.