Německo vyslovilo dlouho očekávaný souhlas krátce poté, co americký prezident Joe Biden podle agentury AP a webu Politico částečně zrušil zákaz použití amerických zbraní na ruské území, aby je Ukrajina mohla použít při obraně v okolí Charkova.

„V posledních týdnech Rusko obzvláště v okolí Charkova připravovalo, koordinovalo a provádělo útoky z pozic bezprostředně sousedících ruských pohraničních oblastí. Společně jsme přesvědčeni, že Ukrajina má právo se těmto útokům podle mezinárodního práva bránit,“ řekl Hebestreit. „V souladu s mezinárodními právními závazky k tomu může nasadit také dodané zbraně včetně těch od nás,“ dodal.

Německo se dlouho k možnosti ukrajinských úderů německými zbraněmi přímo na ruské území stavělo odmítavě. Kancléř Olaf Scholz zdráhavý postoj Berlína vysvětloval obavou ze zatažení do války.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý během státní návštěvy Německa na tiskové konferenci se Scholzem prohlásil, že Ukrajina by měla mít možnost dodanými západními zbraněmi napadat i cíle v Rusku, ze kterých ruská armáda Ukrajinu ostřeluje a ze kterých útočí. Scholzův postoj byl tehdy zdrženlivý. Kancléř k tématu řekl, že si Německo nepřeje eskalaci konfliktu.

To, že se mezitím německý postoj změnil, naznačil Scholzův čtvrteční rozhovor s občany v Erfurtu. „Ukrajina je napadena, proto má mnoho možností, které jí mezinárodní právo nabízí. Zároveň máme s Ukrajinou dohody, které nemusíme měnit,“ řekl kancléř. Podle Politico to bylo šroubované vyslovení německého souhlasu s údery na ruské území.