To, co může být pro jednoho vynikající úspěch, může být pro druhého tvrdý pád. Ale ani jedno nemusí znamenat konečný úspěch a získání kancléřství.

Ukázalo se to v neděli večer, kdy byly zveřejněny první povolební prognózy německých parlamentních voleb. Zatímco v berlínské centrále sociálních demokratů (SPD) se jásalo, v demokratů křesťanských (CDU/CSU), kam na volební večer dorazila i odcházející kancléřka Angela Merkelová, bylo zaražené ticho.

A to přesto, že podle prvních prognózy pro veřejnoprávní televizi ARD získaly obě strany shodně 25 procent hlasů. Další pozdější večerní odhady pak o něco více favorizovali SPD, ale nikoli zásadně.

Dva kancléři

Pro CDU/CSU, která měla šestnáct let v Angele Merkelové kancléřku, se jedná o nejhorší výsledek v poválečných dějinách. Pro SPD jde o zázračné vzpamatování se strany, které ještě před rokem většina pozorovatelů nedávala šance na zásadní roli v německé politice.

„Výsledek je zcela vyrovnaný,“ uvedl v první reakci generální sekretář CDU Paul Ziemiak. „Dává nám to šanci na vytvoření dobré vlády pro Německo,“ tvrdil Ziemiak pro ARD, ale připustil, že výsledek, byť oproti předpokladům velmi vyrovnaný, je pro CDU/CSU „velmi trpký“.

„Bylo to šestnáct dobrých let. Je třeba poděkovat Angele Merkelové za její práci,“ uvedl ve svém povolebním vystoupení Armin Laschet. „Je to hlava, hlava. Není tu jasný výsledek, ale s tímto výsledkem nejsme spokojeni,“ tvrdil Laschet, který vyzval ke spolupráci na vytvoření spolkové vlády všechny demokratické strany pod svým vedením.

„Hlasy pro CDU/CSU byly hlasy proti spolkové vládě vedené levicí,“ odmítl Laschet fakticky účast na kabinetu v čele SPD.

"Lidé hlasovali pro SPD, aby nastoupila změna. Ale také, aby byl novým kancléřem člověk jménem Olaf Scholz," uvedl Scholz v prvním povolebním vystoupení v berlínské centrále sociálních demokratů. Slíbil, že jeho kabinet bude prosazovat modernizaci Německa a současně i boj proti klimatické změně.

Výkonný místopředseda sociálních demokratů Hubertus Heil zářil nadšení. „Je to grandiózní úspěch pro SPD,“ uvedl ve volebním studiu. „Lidé dali Olafu Scholzovi, jako našemu kancléřskému kandidátovi svoji důvěru,“ uvedl Heil.

Zelení se musí dohodnout s liberály

Německo však čeká velmi obtížné sestavování koalici. Pokud se neobnoví současné spojenectví SPD s CDU/CSU, budou muset být ve vládě Zelení. Ti získali téměř 15 %,, nejvíce v historii a mají silnou vyjednávací pozici. „Poprvé jsme v pozici klíčové strany. Chtěli jsme víc, ale tento výsledek ke základem pro budoucnost,“ uvedla Annalene Baerbocková.

Třetí stranou, s níž se pro novou vládu počítá, jsou liberálové (FDP), kteří dostali 11 procent. „Je to historický úspěch,“ uvedl předseda této strany Christian Lindner.

Právě tyto dvě strany zřejmě rozhodnou, kdo nakonec bude spolkovým kancléřem. V první povolební debatě na veřejnoprávních televizích ZDF a ADR ani Zelení, ani FDP nevyloučili ani jednu z možností, byť z kontextu jasně vyplývalo, že pro FDP by byla lepší koalice v čele s CDU/CSU, ale pro Zelené naopak ta se sociální demokracií. Laschet i Scholz prohlásili, že s těmito stranami chtějí vytvořit vládu a oba dodali, že chtějí být kancléři.

Podobný pokus o vytvoření trojkoalice CDU/CSU se Zelenými a FDP ztroskotal právě na nedohodě těchto dvou stran a Angela Merkelová pak musela vytvořit velkou koalici křesťanských demokratů s SPD. Na tom může ztroskotat nejen Laschet, ale i kancléřský kandidát SPD a zřejmě vítěz voleb Scholz. 

S AfD se nepočítá

V německých médiích, ani při povoleních setkání lídrů nových parlamentních stran se vůbec nezmiňovala možnost zapojení extrémistické Alternativy pro Německo (AfD). Ta přitom získala přes deset procent, ale žádná z dalších parlamentních stran s ní nechce spolupracovat. Postkomunistická Levice, s níž SPD a Zelení počítali pro jednu z možných koalice byla i podle zpřesněných průzkumů na hraně 5% vstupu do parlamentu.

A ani, pokud se do Bundestagu postkomunisté dostanou, zřejmě nebudou mít s SPD a Zelenými většinu. Tím padá projekt červeno-zeleno-rudé koalice, který by spolu s výsledkem voleb a větší popularitou mezi veřejností nahrával Scholzovi. 

Německo i proto čekají velmi složitá jednání. „Chci vytvořit vládu do Vánoc,“ uvedl Scholz na otázku novinářů televizí ARD a ZDF, zda ještě na konci roku nebude muset být Angela Merkelová stále ve funkci dosluhující kancléřky, protože se ještě nepodaří vytvořit novou vládu.