Do Wendlandu, v překladu Slovanské země, jsem se při své velké cyklocestě kolem Labe vydal loni v srpnu ze zcela jiného důvodu. Zajímali mě místní Drevané, zdejší potomci polabských Slovanů, kteří si v této oblasti udrželi svoji řeč až do osmnáctého století. Drevanština je proto jako jediný jazyk polabských Slovanů, díky úsilí jednoho zdejšího kněze, kodifikována, existuje její slovník a gramatika.

Co se děje v Německu.Co se děje v Německu.Zdroj: DeníkWendland (Slovanům se v němčině říká Wendové) je plný stop po zdejších Slovanech i dnes. Zdejší slovanské kruhové vesnice s návsí uprostřed, které nikde jinde v Německu nenajdete, jsou chráněnými památkami. Mnohé z velkých slovanských domů jsou ještě z doby, kdy tu někteří obyvatelé mezi sebou mluvili slovanským jazykem.

Policie vyšetřuje brutální útok v Hamburku. Ilustrační snímek
V Německu zvažují zpřísnění zákona o zbraních. Debatu rozvířil masakr v Hamburku

Nedaleko Hamburku, v kraji písečných polí a vřesovišť, si dokázal tento národ udržet svoji slovanskou identitu o více než půlstoletí déle než jiní Polabští Slované. A dodnes tu existuje skupina lidí, která se snaží původní slovanské zvyky obnovit.

Kolem úložiště vznikla svobodná republika

Wendland zná téměř každý Němec. Ale ne kvůli zdejším Slovanům, ale kvůli nedalekému jadernému úložišti v bývalých solných dolech v Gorlebenu a odporu proti němu, který 3. května 1980 vyústil ve vyhlášení protiatomové Republiky Svobodný Wendland

Pět tisíc protijaderných aktivistů obsadilo tehdy okolí plánované šachty 1004 u Gorlebenu a vyhlásilo tu na jimi okupovaném území nezávislý stát. Pozoruhodné je, že území s desítkami přístřešků bylo organizováno podle předlohy slovanských wendlandských vesnic, tedy do kruhu.

Zdroj: Luboš Palata

Do areálu, v kterém bydlelo nastálo několik set obyvatel a o víkendech se sem sjížděli mladí z celé Spolkové republiky, se vstupovalo přes hraniční přechod, na němž si bylo možné zakoupit „celosvětově“ platný pas státu za deset marek. 

Republika Wendland, která se podle některých účastníků podobala svojí uvolněnou atmosférou slavnému festivalu v americkém Woodstocku, si už tehdy vyráběla elektřinu z ekologických zdrojů, tedy slunce a větru. Měla dokonce svoji vlastní rozhlasovou stanici a po dobu své existence dokázala vzbudit nadšení a zájem velké části především mladé generace západních Němců.

Do Wendlandu se vstupovalo přes hraniční přechod, na němž si bylo možné zakoupit „celosvětově“ platný pas státu za deset marek. Do Wendlandu se vstupovalo přes hraniční přechod, na němž si bylo možné zakoupit „celosvětově“ platný pas státu za deset marekZdroj: Deník/Luboš Palata

Měla i podporu západoněmeckých politických stran. Zelení v té době teprve na západě Německa vznikali, ale jeden budoucí spolkový kancléř, sociální demokrat Gerhard Schöder, tehdy republiku Wendland navštívil. Jako předseda Mladých sociálních demokratů s sebou přivezl na pět set členů své organizace.

Po měsíci byla „separatistická“ protijaderná republika obklíčena několika tisíci policisty, kteří městečko vcelku nenásilně vyklidili a poté zlikvidovali. 

Anastasia a rodinou ve svém novém bytě ve Zwickau
Do Německa zamířil milion uprchlíků z Ukrajiny. Mají pro ně byty

Na republiku Wendland se ale nezapomnělo. Svědčí o tom archeologický průzkum, který na místě, kde se republika nacházela, prováděla v letech 2016 až 2018 Hamburská univerzita. Výzkum vedle shromáždění předmětů a materiálů popisujících 30denní život v republice provedl také vyhledávání na místě. V dnešním borovém lesíku, který na místě území republiky vyrostl, bylo nalezeno na 450 předmětů z tehdejší doby a byly zde také provedeny vykopávky. Výzkumy byly prvním pilotním projektem současné archeologie o každodenní kultuře konce 20. století v německy mluvících zemích.

Pas se dá koupit i dnes

Republika Wendland je záležitostí nejen historiků, ale pořád, přinejmenším v místní tradici, dál žije. Ve wendlandských městečkách si ještě dnes můžete koupit vlajku nebo zeleno-oranžový pas republiky. Jen ceny se trochu zvedly. Místo deseti marek stojí dnes deset euro. Ani já jsem neodolal a mám doma pro jistotu dva. Pro sebe a pro ženu.

V těchto dnech, kdy jaderná energie v Německu zřejmě definitivně končí, musí mít mnozí z těch, kteří v roce 1980 republiku zakládali, pocit zadostiučinění. Po skoro 43 letech dosáhli svého.

U sousedůU sousedůZdroj: DeníkRubrika U sousedů
V dnešní době víme často mnohem více o tom, co se děje na druhém konci světa, než co se děje těsně u našich hranic, v sousedních zemích České republiky. Proto jsme se rozhodli vám odlehčenou formou přinášet na tomto místě každou neděli zprávy o tom, co se děje „u sousedů“, tedy na Slovensku, v Polsku, Německu a Rakousku. Informovat vás budou lidé, kteří buď v daných zemích žijí, jako je Eliška Gáfriková na Slovensku, Martin Kratochvíl v Polsku, nebo působí u hranic, jako Alexandr Vanžura v Děčíně, nebo Iva Haghofer u rakouských hranic na jižní Moravě. Za inspiraci k vzniku rubriky děkujeme panu Vladimíru Majerovi. Občas přispěji středoevropským pohledem do rubriky i já, evropský editor Luboš Palata.

Přejeme hezké nedělní počtení.