Je to tu rovné jak dlaň, voda je teplá jak v jižních mořích, kolem samé vinice, na loukách se pasou vodní buvoli, divocí koně, osli, ale i polodivoká prasata mangalice. Kolem rákosí jsou celý rok měnící se hejna ptáků, kteří mají toto místo za jednu z hlavních zastávek svých cest za severu Evropy k jižním moří.

Co se děje v Rakousku.Co se děje v Rakousku.Zdroj: Deník

Města jako Rust, Eisenstadt či Podesdorf i zdejší esterházyovské zámecké paláce mají atmosféru Balkánu či Itálie. A červené víno, nejlepší víno Rakouska, tu má plnou a zemitou chuť vín Panonie. Vítejte u Neziderského jezera, úplně jiného koutu Rakouska, než je celý zbytek země.

Odtržené území Uher

Ono to tu také žádné Rakousko až do konce první světové války nebylo. Burgenland, nejmenší rakouská spolková země, byl odtržen od Uher v letech po rozpadu monarchie. Do té doby totiž toto území patřilo k Zalitavsku, tedy území, jehož hlavním městem nebyla v rámci dualismu Vídeň, ale Budapešť. 

O připojení k Rakousku se v Burgenlandu konalo před více než sto lety referendum, v které se většina částí rozhodla pro Vídeň. Jen největší město oblasti, krásný Šoproň, trochu připomínající Český Krumlov, zůstal v Maďarsku.

Lehce slaný bratr Balatonu

Rakouským se stala i většina Neziderského jezera o celkové ploše 315 kilometrů čtverečních. Mělké stepní jezero, které je opravdu zbytkem pradávného moře Tethys, je dodnes trochu slané. Je to v mnoha ohledech takový menší Balaton. Díky tomu, že většina jezera je v Rakousku, je oproti Balatonu čistější, úpravnější, civilizovanější a o něco dražší.

Kolem Neziderského jezera se rozkládá rakousko-maďarský národní park, po jezeře mohou plout pouze lodě na elektrický pohon, nebo plachetnice. A především z ornitologického hlediska je to jeden z malých rájů na zemi.

Hofburg je palácový komplex v centru Vídně.
Rakousko je stále monarchií. Přestože je tam šlechta zakázaná

Neziderské jezero je též ideální místo pro ty, kteří chtějí začít s vodními sporty. Díky hloubce, která jen málokde přesahuje půl druhého metru, se tu skvěle učí třeba windsurfing, nebo kiteboarding, tedy ježdění na prkně s drakem, nebo plachtění. Na jezerní hladině fouká častěji než jinde. A na většině jezera, když spadnete, prostě si stoupnete na dno a naskočíte zpět na prkno.

Ideální na kolo

Ve zdejším posledním výběžku Balkánu a maďarské Panonie se rodí nejlepší červené víno v celém zemi, nepodobné ničemu, co můžete pít kdekoli jinde v Rakousku. Především zdejší Frankovka je vyhlášená daleko za hranicemi.

Protože jsme v Rakousku, které dbá na tradici centra kultury, je i na jižním břehu jezera letní operetní a muzikálová scéna. A na severozápadě od Nezideru se ve starém římském lomu odehrávají velkolepá operní představení. Pokud by vám voda v jezeru přišla příliš studená, nebo se pokazilo počasí, leží nedaleko jezera v St. Martin i velké a krásné moderní termální lázně. Děti pak mají v oblibě Family park na severozápadě jezera.

Poslanci rakouských Svobodných dramaticky odešli ze sálu při videoprojevu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského
Rakouská neutralita: Od svatby s Putinem k poloprázdnému sálu při Zelenském

Ideální je Neziderské jezero také pro cykloturistiku. Na zdejších cyklostezkách na auta skutečně nenarazíte, takže bez obav můžete vzít na kolo i děti. Přes jezero jezdí množství lodí a přívozů, které berou kola. Dojet se tak lehce dá i do zajímavé a daleko levnější maďarské části. Ta je rákosím ještě o něco zarostlejší než rakouská. Také proto, že tu jezerem probíhala hranice Železné opony a uprostřed rákosí stály maďarské pohraniční věže.

Rubrika U sousedů

U sousedůU sousedůZdroj: DeníkV dnešní době víme často mnohem více o tom, co se děje na druhém konci světa, než co se děje těsně u našich hranic, v sousedních zemích České republiky. Proto jsme se rozhodli vám odlehčenou formou přinášet na tomto místě každou neděli zprávy o tom, co se děje „u sousedů“, tedy na Slovensku, v PolskuNěmecku a Rakousku.

Informovat vás budou lidé, kteří buď v daných zemích žijí, jako je Eliška Gáfriková na Slovensku, Martin Kratochvíl v Polsku, nebo působí u hranic, jako Alexandr Vanžura v Děčíně, nebo Iva Haghofer u rakouských hranic na jižní Moravě. Za inspiraci k vzniku rubriky děkujeme panu Vladimíru Majerovi. Občas přispěji středoevropským pohledem do rubriky i já, evropský editor Luboš Palata.

Přejeme hezké nedělní počtení.