Posloucháte v letadle úvodní slova pilota, který vás vítá na palubě? Pokud ne, při cestě nizozemskými aerolinkami KLM byste měli zpozornět. Mohl by vás totiž pozdravit nizozemský král. Byť něco podobného zní jako vtip, současný nizozemský panovník Vilém Alexandr má ke kralování opravdu „vedlejšák“ v podobě pilotování komerčních leteckých linek. Dokonce prohlásil, že kdyby nebyl králem, bylo by jeho vysněným zaměstnáním právě řízení dopravních letounů.
A že v jednu chvíli se mu to opravdu málem splnilo - jeho sňatek byl totiž tak kontroverzní, že dokonce v jisté době uvažoval o tom, že se kvůli manželství vzdá trůnu. Naštěstí nakonec nemusel a Nizozemci v něm získali schopného a populárního monarchu.
Příběh netradičního nizozemského krále Viléma Alexandra nabízí další díl seriálu Deníku o osudech současných evropských panovníků.
Seriál Deníku Příběhy evropských panovníků
(kromě Spojeného království)
• Belgie: konstituční monarchie (království) - od roku 2013 v čele král Filip
• Dánsko: konstituční monarchie (království) - od roku 1972 v čele královna Markéta II.
• Lichtenštejnsko: konstituční monarchie (knížectví) - od roku 1989 v čele kníže Hans Adam II.
• Lucembursko: konstituční monarchie (velkovévodství) - od roku 2000 v čele velkovévoda Jindřich I. Lucemburský
• Monako: konstituční monarchie (knížectví) - od roku 2005 v čele kníže Albert II. Monacký
• Nizozemsko: konstituční monarchie (království) - od roku 2013 v čele král Vilém-Alexandr
• Norsko: konstituční monarchie (království) - od roku 1991 v čele král Harald V.
• Španělsko: konstituční monarchie (království) - od roku 2014 v čele král Filip VI. Španělský
• Švédsko: konstituční monarchie (království) - od roku 1973 v čele král Karel XVI. Gustav
• Andorra: polovolená parlamentní diarchie (knížectví) - hlavou státu francouzský prezident Emmanuel Macron, zastupován Patrickem Strzodou a urgellský biskup Joan Enric Vives Sicília, zastupován Josepem Mariou Maurim
• Vatikán: absolutistická monarchie, ekleziologická a volená teokracie - od roku 2013 v čele papež František
První po sto letech
Vilém Alexandr se narodil v roce 1967 tehdejší následnici trůnu princezně Beatrix a jejímu manželovi princi Clausovi. Pro Nizozemsko to byl historický okamžik. V posledním století totiž v královské rodině na svět nepřišel žádný chlapec a trůn si mezi sebou přenechávaly ženy - královna Vilemína, královna Juliána a v době Vilémova narození čekal na jeho matku Beatrix. „Vilém Alexandr je tak prvním mužským panovníkem v Nizozemsku od roku 1890,“ zmiňuje BBC.
Výchovu měl současný nizozemský král poměrně normální. Žil sice na zámku, chodil ale na běžnou nizozemskou základní a střední školu.
Následoval vojenský výcvik. „Od roku 1985 do roku 1987 sloužil u nizozemského královského námořnictva,“ připomíná web nizozemské královské rodiny.
Poté zamířil na Rijksuniversiteit v Leidenu, kde v roce 1993 získal titul z historie. Následně se věnoval přípravě na roli krále, studoval také v Americe a sloužil u nizozemského letectva.
Množství času věnoval Vilém Alexandr také sportovním aktivitám. Jeho velkou vášní je lyžování a bruslení. „Jako osmnáctiletý se zúčastnil bruslařského maratonu Elfstedentocht,“ uvádí web Holland.com. Jak doplňuje encyklopedie Britannica, v roce 1992 zase běžel na bostonském maratonu.
Princ tajnůstkář
V roce 1999 potkal Vilém Alexandr svoji osudovou ženu. Zcela náhodou - na trhu ve španělské Seville, kde oba trávili dovolenou. Argentinka Máxima Zorreguietaová Cerrutiová, která v tu dobu žila a pracovala v New Yorku, však v prvních dnech po seznámení vůbec netušila, s kým má tu čest. Vilém Alexandr se jí totiž „zapomněl“ zmínit, že je dědicem nizozemského trůnu. „Když jí to přiznal, myslela si, že si z ní dělá legraci,“ nastiňuje list Daily Mail.
Svůj vztah pak oba kvůli Alexandrově postavení tajili. „Blízkým jsem o něm pokaždé vyprávěla něco jiného, ale v určitou chvíli už nezbývalo, než říct: Je to nizozemský princ,“ zmínila později Máxima.
Nakonec ji následník představil své rodině a při bruslení nedaleko haagského paláce romanticky požádal o ruku. Ovšem než si ji dovedl k oltáři, hrozilo, že se kvůli své lásce bude muset vzdát trůnu.
Krvavý ministr
Překážkou nebylo to, že je neurozená. Lidem vadilo, kdo je jejím otcem. Máxima je totiž nejstarší dcerou bývalého argentinského ministra zemědělství Jorge Zorreguieta. Ten v zemi post zastával v letech 1976 až 1983 za vlády vojenské junty diktátora Jorge Rafaela Videla.
Videla byl nanejvýš kontroverzní osobou. V letech své diktatury vedl takzvanou špinavou válku proti politickým oponentům. „Odhaduje se, že při ní nechal zavraždit a mučit až 30 tisíc politických odpůrců (včetně žen a dětí), sedm až devět tisíc lidí záhadně zmizelo, politickým vězňům junta ukradla 400 miminek,“ zmiňuje list Daily Mail.
Diktátor později skončil ve vězení. Jeho ministr zemědělství trval na tom, že jako jeden z mála civilistů v tehdejší vládě o zločinech svého nadřízeného nevěděl. Odborníci se ale shodují, že je to prakticky nemožné.
Nizozemská vláda tak nepovažovala ani trochu za vhodné, aby se do královské rodiny přivdala dcera tohoto muže. Naštěstí pro Viléma Alexandra a Máximu nakonec vše dopadlo dobře. „Povolení vzít se dostali až ve chvíli, kdy nizozemský parlament prozkoumal minulost Máximina otce a shrnul, že příští královna neměla se zločiny režimu nic společného - v dané době totiž teprve chodila na první stupeň základní školy,“ zmiňuje Daily Mail.
Za Máximu se navíc postavila nastávající tchýně. „Královna Beatrix ji bránila a přivítala do rodiny,“ zmiňuje list Daily Mail. Příští nizozemská královna manželka si také získala srdce obyvatel svou inteligencí (za svobodna úspěšně působila jako bankéřka), krásou a charismatem.
Pohádková svatba se odehrála v roce 2002 a tehdy snoubencům už celá země fandila. Jak připomíná list Express, Máxima jen ve chvíli, kdy při obřadu zaznělo argentinské tango na počest jejích kořenů, nedokázala zadržet slzy. Tehdejší nizozemský premiér totiž vysloveně poprosil, aby se Máximin otec svatby raději nezúčastnil, a na to konto odmítla přijet i její matka. Máxima se tak musela vdát bez rodičů.
Krátce před svatbou ale v jednom z rozhovorů řekla, že si uvědomuje, že to bylo nutné. „Z pohledu dcery je hrozné, že tam se mnou nemůže být můj otec, ale rozumím, jak se k této otázce staví Nizozemci. Když budeme v kostele, musíme si říct: Tohle je náš den. Myslím si, že nebudu vnímat nikoho jiného než Alexandra,“ uvedla.
Manželství páru je dosud šťastné a bezproblémové. Vzešly z něj tři dcery, přičemž nejstarší Catharina-Amalia je příští nizozemskou panovnicí.
Veze vás Jeho královská Výsost
Trůnu se Vilém Alexandr ujal v roce 2013, když jeho matka Beatrix abdikovala. Stal se populárním panovníkem, který i se svou rodinou bezchybně plní veškeré své povinnosti. Přesto si nechal alespoň drobný únik do běžného civilního života. A stejně, jako kdysi své manželce zatajil, že je příštím králem, se mu celá léta dařilo tajit i svoji „brigádu“. Přiznal ji až v roce 2017.
Tehdy v rozhovoru prozradil, že už celých 21 let je dvakrát měsíčně kopilotem na běžných komerčních letech nizozemských aerolinek KLM. Lidé byli v šoku, cestující totiž nikdy netušili, že je na místo určení veze král. Jedinou nápovědou mohl být jeho hlas, když vítal pasažéry na palubě. Jak ale sám žertoval, u toho mu prozrazení nehrozilo.
„Výhodou je, že vždy všechny vítám jménem kapitána a posádky. Takže nemusím říkat své jméno. Ale většina pasažérů stejně neposlouchá,“ zmínil.
Létal na strojích Fokker 70. Ty ale v polovině roku 2017 aerolinky postupně vyřadily z provozu. „Král se tak přeškolil na Boeing 737. Licenci získal v červnu 2017, což mu umožnilo nadále létat jako hostující pilot pro KLM,“ uvádí oficiální web nizozemské královské rodiny.
Podle jeho slov je pro něj létání skvělým prostředkem na pročištění hlavy. „Létání je hobby, na které se musím absolutně soustředit. Máte letadlo, pasažéry, posádku. Máte za ně odpovědnost. Do oblak si nemůžete s sebou vzít problémy ze země. Musíte je kompletně vypustit,“ řekl král podle CNN.
Že se za kniplem cítí jako doma, dokázal i při státních návštěvách. „Často se objevovaly snímky, jak sám řídí speciál, kterým přiletěl,“ připomíná web Simple Flying.
Bouřlivá koloniální minulost
Kromě standardních povinností panovníka se Vilém Alexandr musí jako král vyrovnávat s nizozemskou koloniální minulostí. Omluvy za podíl na brutálním obchodu s otroky v době kolonialismu v uplynulých letech řeší všechny nizozemské úřady.
Například v roce 2012 také Vilém Alexandr sám nařídil vědecké prozkoumání toho, jak moc z kolonialismu a obchodu s otroky benefitovali jeho vlastní předci.
Jen před několika dny byly zveřejněny výsledky nizozemské studie Stát a otroctví, podle nichž tři králové, kteří v dané době vládli Nizozemsku, pro královskou rodinu z obchodu s otroky získali sumu rovnající se v současnosti 545 milionům eur (v přepočtu téměř 13 miliardám korun, pozn. red.). „Je to dědictví, kvůli kterému se od Viléma Alexandra očekává oficiální omluva, která by měla zaznít 1. července 2023 v Amsterdamu, na festivalu k připomínce 150 let od konce nizozemského otrokářství,“ uvádí list The Guardian.
Seriál Deníku Příběhy evropských panovníků
Tragická dětství, kontroverze. Deník přináší seriál o osudech současných evropských panovníků, kteří stojí ve stínu britské královské rodiny. Čtenáři poznávají příběhy korunovaných hlav Belgie, Dánska, Lichtenštejnska, Lucemburska, Monaka, Nizozemska, Norska, Španělska a Švédska.
Nový díl každý týden na webu denik.cz.