Kliknutím zvětšítePsal se rok 1752, když Habsburkové ve Vídni založili zoologickou zahradu v parku svého letního sídla Schönbrunn. Zatímco barokní zámek se od té doby proměnil ze sídla rakouského císaře v turistickou atrakci, zoo dosud přitahuje milovníky zvířat a skutečně si zaslouží přívlastek císařská. Pyšní se přitom nejen krásnými historickými ubikacemi pro zvířata či tím, že se zde v roce 1906 vůbec poprvé v Evropě podařilo rozmnožit slony, jejichž úspěšný chov trvá dosud. Vídeňská zoo má totiž i něco, co jí veškeré ostatní zoologické zahrady v Rakousku i okolních státech mohou jen tiše závidět. Pandy velké.
V těchto dnech je to přesně dvacet let, co ve Vídni začal chov těchto vzácných zvířat. Pandí pár dorazil na vídeňské letiště 14. března 2003. „Samice Yang Yang a samec Long Hui se okamžitě stali miláčky návštěvníků i pracovníků zahrady,“ uvedla vídeňská zooložka Eveline Dunglová.
Od roku 2003 ve vídeňské zoo žije nyní třiadvacetiletá pandí samice Yang Yang. Je to zasloužilá matka, ve Vídni porodila pět mláďat
Získat do chovu pandy velké není vůbec snadný úkol. Všechna tato zvířata jsou totiž majetkem Číny, a ta je dosud propůjčila jen hrstce zoologických zahrad z celého světa. Aktuálně je takových zoo 27, v Evropě se nachází devět z nich, včetně Vídně.
Pandí dvojčata
Po čtyřech letech života ve Vídni samice Yang Yang a samec Long Hui přivedli na svět první mládě. A zoo u císařského paláce si tím okamžitě připsala na konto další evropské prvenství. „Jednalo se o první pandu v Evropě, která byla počata přirozenou cestou. Další mláďata následovala v letech 2010 a 2013,“ poznamenal Martin Landa ze Zahraniční kanceláře města Vídně v Praze.
Radost z pandího potomstva se měla v dalších letech ještě znásobit. V roce 2016 totiž čekalo chovatele v pandím výběhu opravdu obří černobílé překvapení. „V létě zoo oznámila dalšího pandího potomka, ale až se zpožděním několika dnů ošetřovatelé z kamerových záznamů zjistili, že zkušená matka Yang Yang porodila dokonce dvojčata. V schönbrunnské zoo se je navíc podařilo i odchovat bez lidské dopomoci, což vídeňská zahrada označuje za světový unikát,“ podotkl Landa.
O dvojitém překvapení ve vídeňské zoo jsme v minulosti psali zde:
Na webu vídeňské zoo si v daném období lidé mohli číst každodenní zápisky ze života dvojčat a sledovat tak veškeré jejich pokroky. „Je fascinující sledovat péči Yang Yang o její malá dvojčátka. Je úplně uvolněná, zřejmě jí pomáhají její mateřské zkušenosti. Mláďata většinu času tráví na jejích prsou,“ zapsali chovatelé desátý den po narození sourozenců.
V roce 2016 porodila pandí samice Yang Yang ve vídeňské zoo dvojčata a úspěšně je odchovala bez lidské pomoci - což je u pandy v zajetí světový unikát
Žádné z těchto mláďat ale už lidé ve vídeňské zoo nyní neuvidí. „Smlouvy o zapůjčení pand z pevninské Číny stanovují, že zvířata i jejich mláďata zůstávají ve vlastnictví asijské země. Všechna ve Vídni narozená mláďata se proto ve věku dvou let vždy přestěhovala do čínských chovných stanic,“ vysvětlil Landa. Vztah vídeňských chovatelů k těmto pandám tím ale rozhodně neskončil, neboť se podílejí na provozu těchto stanic, jichž v současnosti funguje už 67.
Aktuálně lidé mohou ve Vídni pozorovat dvě pandy. Zasloužilá a zvídavá matka Yang Yang, které je nyní 23 let, žije ve výběhu s o rok starším samcem pojmenovaným Yuan Yuan. Samec Long Hui, který do Vídně dorazil v roce 2003, totiž v roce 2016 zemřel.
Pandí mláďata ve vídeňské zoo:
• 2007 - narození samce pojmenovaného Fu Long (v překladu jméno znamená Šťastný drak)
• 2010 - narození samce pojmenovaného Fu Hu (v překladu jméno znamená Šťastný tygr)
• 2013 - narození samce pojmenovaného Fu Bao (v překladu jméno znamená Šťastný leopard)
• 2016 - narození dvojčat pojmenovaných Fu Feng (samice) a Fu Bam (samec)
Jak panda pozná pandu?
Kromě toho, že chov pand ve Vídni umožnil návštěvníkům ze střední Evropy, včetně Čechů, vidět tato vzácná zvířata naživo, a přispěl k rozmnožení jejich počtu, je součástí chovu i výzkum těchto roztomilých černobílých chlupáčů. „V Schönbrunnu se například podařilo zjistit, že pandy velké se dovedou rozpoznat podle obličejových rysů a že dospělosti dosahují věku okolo šesti let,“ nastínil Landa.
Úspěch v podobě narození pandích dvojčat v roce 2016 přispěl k lepšímu poznání chování a života těchto ohrožených medvědů. „Vyhodnocení kamerových záznamů ze zázemí prokázalo, že žádné z dvojčat nemělo méně pozornosti než dříve narození jedináčci,“ uvedl Landa.
Pandí diplomacie
Pandy velké jsou v zoologických zahradách opravdovou vzácností. Jakákoliv zoo je do chovu získá jen v případě, že ji danému státu zapůjčí po uzavření smluv za přísných podmínek Čína. Ta pandy nikdy neprodává ani nedaruje, jedinou možností zisku tohoto zvířete je jeho pronájem.
Asijský stát si veškeré pandy i mláďata velmi dobře hlídá, a stejně jako v případě narození mláďat ve Vídni, ve smlouvách vždy stojí, že jakékoliv mládě se okamžitě stává čínským majetkem jako jeho rodiče. Smlouvy jsou uzavírané pouze na určitou dobu, takže se musí pravidelně obnovovat, jinak pandy putují zpět do Číny.
Například před měsícem se jedno takové velké loučení odehrálo v japonské zoo Ueno v Tokyu. „Za slz, mávání a výkřiků s přáním štěstí se s Tokyem rozloučila panda Xiang Xiang, která se v japonské zoo narodila před šesti lety a od té chvíle se stala extrémně populární atrakcí tamní zahrady. Důvodem jejího odletu do Číny byla dohoda, podle které pandy Čína pouze propůjčuje a jejím majetkem se automaticky stávají i mláďata narozená v zahraničí. O 2 600 místenek na sledování posledních chvil pobytu Xiang Yiang v japonském výběhu se přihlásilo šedesát tisíc zájemců, přičemž když před návštěvníky ohryzávala bambus, mnohé ženy se rozplakaly,“ popsala dojemné chvíle agentura Reuters. V zoo Ueno po odchodu Xiang Xiang zůstali žít její rodiče a mladší sourozenci.
Čína často čelí kritice, že pandí zápůjčky využívá jako politický nástroj, mnohdy se to označuje jako pandí diplomacie. Země, které touží po jejich chovu, musí mít s Čínou dobré vztahy a navíc se připravit na to, že za pandu zaplatí nemalou částku. A pokud se něčím Číně znelíbí, může se stát, že asijská země svého partnera „potrestá“ odebráním pand.
Právě to nyní hrozí USA. „Většina smluv o zápůjčkách pand velkých americkými zoo končí letos, a to bez možnosti prodloužení. Někteří říkají, že je to odrazem rostoucího politického napětí mezi Spojenými státy a Čínou,“ napsal web New Scientist.
Pandy ve Spojených státech nyní chovají celkem tři zoo, přičemž dvěma z nich pronájem černobílých zvířat končí ve druhé polovině roku a veškerá jednání o možnosti prodloužení zápůjčky ztroskotala. Ke konci letošního roku tak v USA zůstane pouze jedna zahrada, ve které budou pandy k vidění. Tam ještě smlouva trvá.
Česko bez pandy
Z českých zoologických zahrad o chov pand velkých usilovala v uplynulé dekádě Zoo Praha. Dokonce tam začal vznikat projekt výstavby expozice pand velkých a lagurů čínských, nakonec se ale vedení zahrady muselo smířit s tím, že v pavilonu za 200 milionů korun musí ubytovat jiná zvířata.
Ředitel pražské zoo Miroslav Bobek tehdy z neúspěchu obvinil tehdejšího prezidenta Miloše Zemana. „Prezident Zeman svůj čínský protějšek o pandy velké nepožádal a pro Českou republiku je nezískal. To jsou bohužel politické kroky, které nejsme schopni ovlivnit a bez nichž získání pand nepřipadá v úvahu," uvedl v roce 2018 Bobek pro ČTK s tím, že sen o pandě velké v Praze se prozatím rozplynul.
Evropské zoo, které chovají pandy velké:
• Zoo Vídeň, Rakousko
• Berlínská zoo, Německo
• ZooParc de Beauval, Saint-Aignan, Francie
• zoopark Pairi Daiza, Brugelette, Belgie
• Zoo Edinburgh, Skotsko
• Ähtäri Zoo, Finsko
• Zoo Aquarium Madrid, Španělsko
• Kodaňská zoo, Dánsko
• zoo Ouwehands Dierenpark, Rhenen, Nizozemsko
Další státy, kterým Čína zapůjčila pandy: Austrálie, Kanada, Katar, Indonésie, Japonsko, Malajsie, Mexiko, Singapur, Jižní Korea, Rusko, Tchaj-wan, Thajsko, USA
Zdroj: Wikipedie
7
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
