Důvodem pro pátrání je stará mapa, která údajně ukazuje, kde nacisté mohli zakopat bedny od munice plné uloupených diamantů, rubínů, zlata, stříbra a dalších šperků. Ručně vyhotovená kresba části Ommerenu s červeným křížkem označujícím místo ukrytí pokladu je součástí spisu, který v minulých týdnech zveřejnil nizozemský Národní archiv.

Mezi zveřejněnými dokumenty bylo i svědectví německého výsadkáře Helmuta Sondera, které poskytl po devastujícím celosvětovém konfliktu. V něm uvedl, že když v srpnu 1944 ve čtyřicet kilometrů vzdáleném Arnhemu zasáhla bomba banku, rozmetala drahocenný obsah v jejím trezoru. Tři nebo čtyři příslušníci okupační armády následně pobrali do kapes, co se jim tam vlezlo. Poté svůj úlovek ukryli do prázdných krabic od munice a balíčků chleba. Když však pokračovala spojenecká ofenzíva během operace Market Garden, Němci neměli příliš mnoho času, a tak se rozhodli drahokamy a šperky zakopat.

Mluvčí Národního archivu Anne-Marieke Samsonová sdělila agentuře Reuters, že poklad má dosahovat hodnoty milionů eur. To byl jeden z důvodů, proč se už v roce 1947 nizozemské úřady několikrát pokusily cennosti najít a vykopat. Jenže neúspěšně. I proto se existence zakopané bedny s drahokamy a šperky nikdy nepotvrdila. To však amatérské hledače z celého světa neodradilo a od minulého týdne provádí nájezdy na vesnici.

Rozzlobení obyvatelé

Globální zájem rozzuřil tamní obyvatele. Těm se nelíbí jak náhlá popularita místa jejich bydliště, tak někdy až drzé chování hledačů. „Přestěhoval jsem se sem kvůli klidnému odpočinku,“ řekl BBC jeden z místních. Také sdělil, že často mu na dveře domu klepou cizí lidé, a ptají se na cestu k údajně cennému místu. Dodal, že je teď na denním pořádku vidět někoho, jak usilovně kope jámy. Těch je nyní v obci k vidění víc než dost, navíc jsou kolem nich poházené zrezivělé zemědělské předměty, nejspíš nalezené za pomocí detektorů kovů.

Dvaačtyřicetiletá obyvatelka Ommerenu Petra van Deeová je taky na Národní archiv rozzlobená. Podle ní se nyní ona i její rodina cítí zranitelní. „Nemohu spát. Bojím se,“ vypověděla. Její sousedy dokonce budili cizí lidé s baterkami připevněnými na čele. Žena reportérům BBC sdělila, že hledači se neostýchají po setmění rozrývat trávníky. „Držte se dál od cizích pozemků. Nemáte tu co dělat,“ vzkázala jim prostřednictvím médií.

Poradkyně pro svobodu informací z Národního archivu Annet Waalkensová připustila, že nikdo z úřadu nečekal tak obří zájem o ukrytý poklad. „Kdybychom tušili, že mapa zaujme veřejnost a katapultuje Ommeren do světového povědomí, obec bychom předem varovali,“ ubezpečila britskou BBC. Dodala, že úřady nedávno zakázaly detektory kovů. Panují totiž obavy, že by lidé mohli narazit na nevybuchlé granáty, bomby nebo nášlapné miny z druhé světové války. Navíc připomněla, že i kdyby se někomu podařilo poklad najít, má povinnost to ohlásit a odevzdat místnímu úřadu.

Naštěstí se zatím nic takového nestalo. Hledači proto čelí pouze policejním pokutám za narušování veřejného klidu nebo cizího prostranství.

| Video: Youtube

Poklad může být smyšlený

Jelikož se za posledních téměř osmdesát let údajný poklad nikomu nepodařilo najít, existují podle úřadů čtyři nejpravděpodobnější vysvětlení. Tím prvním je, že německý voják lhal. Ačkoliv vyšetřovatelé jeho svědectví důkladně prověřili a shledali věrohodným. Druhou možností je, že jej někdo ukořistil ještě před informováním nizozemského ústavu. V podezření by mohli být jak místní, tak bývalí příslušníci nasazených okupačních vojsk, kteří se do oblasti mohli vrátit po válce.

V Národním archivu panuje i podezření, že by v minulosti mohl některý ze zaměstnanců využít interních znalostí, a tajně se vydat do vesnice, aby poklad našel a nechal si jej. A poslední variantou je, že jej vzali dva američtí důstojníci, které obyvatelé spatřili u vykopané jámy během osvobození vesnice.

Vesničané však tvrdí, že případ zmizelého nacistického pokladu je pouhou pohádkou. Ať už je pravda jakákoliv, nizozemské úřady se domnívají, že bedna s cennostmi se už ve vesnici nenachází.