Co se děje v Polsku.Co se děje v Polsku.Zdroj: Deník

Armádní plány mají Poláci opravdu rozsáhlé. V současné době se dokončuje formování 18. mechanizované divize východně od řeky Visly se sídlem v Siedlcích. Kromě toho již nyní má polská armáda 11. obrněnou jezdeckou divizi v Żagani, 12. mechanizovaná divizi ve Štětíně a 16. mechanizovaná divize v Olsztyně. Šéf ministerstva obrany Mariusz Błaszczak podle polské agentury PAP sice neprozradil, do kdy by měly nové oddíly vzniknout, přesto jeho informace znamená, že by Polsko mělo v budoucnu disponovat šesti taktickými svazy.

„Vývoj války na Ukrajině jen potvrdil naše přesvědčení, že polská armáda musí být schopna od prvního dne válečného konfliktu odradit a ubránit naši zemi díky vlastnímu obrannému potenciálu,“ řekl agentuře ministr Błaszczak.

Branná výchova. Ilustrační snímek
Pojď si s námi vystřelit. Polsko vrací do škol brannou výchovu

Divize v polské armádě je obvykle složena ze tří brigád a má celkem asi 15 tisíc vojáků. Kromě odpovídající logistické podpory budou součástí dvou nových divizí i vojáci, kteří absolvují dobrovolnou základní vojenskou službu. Jedná se dobrovolníky, kteří se přihlásí na roční vojenský výcvik a za dobu služby dostávají měsíční plat 4,5 tisíce zlotých (necelých 25 tisíc korun).

Tento typ služby umožnil letos přijatý zákon o obraně vlasti. Ten počítá s doplněním polské armády na 250 tisíc vojáků a k tomu ještě s 50 tisíci členy takzvané územní obrany.

Polsko má již dnes asi 110 tisíc vojáků v operační armádě a přes 30 tisíc v silách územní obrany. Zákon o obraně vlasti předpokládá, že výdaje na obranu narostou od příštího roku na každoroční tři procenta HDP. Letos armáda dostane asi 2,4 procenta.

Stavba. Ilustrační snímek
Pozemkové šílenství. Válka na Ukrajině ničí sny Poláků o vlastním bydlení

„Pokud vytvoříme atraktivní podmínky, nebudeme mít o vojáky nouzi. Už nyní je zájem vysoký. Ovšem pro rozpočet to znamená vysoké náklady. Z dlouhodobého hlediska právě peníze ovlivní kvalitu výcviku nových jednotek a rychlost modernizace armády,“ okomentoval vládní plán pro deník Gazeta Wyborcza bývalý náčelník polského generálního štábu generál Mieczysław Cieniuch.

Další kroky 

Co je to vojenská divize:
Jedná se o jednotku čítající asi dvacet tisíc vojáků. Ve většině armád se dělí na pluky nebo brigády. Několik divizí tvoří armádní sbor.

Zdroj: Wikipedia

Vznik divizí ale není posledním krokem. Ministr obrany Błaszczak také oznámil podpis memoranda mezi polskou Armaments Group a Hyundai Rotem, korejským zbrojním koncernem. Podle neoficiálních informací, o kterých informovala například televize TVP, mají být na korejských platformách K2 postaveny nové polsko-korejské střední tanky. Polsko také hodlá společně s Jižní Koreou postavit i těžký obrněný transportér, přestože počítá se zavedením vlastního bojového vozidla pro pěchotu Borsuk, které se v současnosti testuje.

Ilustrační snímek
Aféra Pegasus se Polskem šíří jako omikron. Vláda špehovala politické soupeře

Polsko chce do roku 2026 rovněž koupit 250 amerických tanků Abrams. Dnes má v arzenálu 247 německých tanků Leopard II. Kromě toho může využít i 232 tanků PT-91 Twardy a blíže nespecifikovaný počet T-72. Podle odhadů médií měli Poláci v zásobách kolem tří set těchto ruských strojů, ovšem 240 jich bylo darováno bojující Ukrajině.

A to není zdaleka vše. Varšava k všemu výše uvedenému nakoupila 500 odpalovacích zařízení HIMARS s raketami s dosahem až 300 kilometrů, stíhače tanků, dvě pozorovací družice. Novinkou je pak oznámený výběr italsko-britských vrtulníků AW 149 jako budoucích víceúčelových helikoptér polské armády.

Rubrika U sousedů
U sousedůU sousedůZdroj: DeníkV dnešní době víme často mnohem více o tom, co se děje na druhém konci světa, než co se děje těsně u našich hranic, v sousedních zemích České republiky. Proto jsme se rozhodli vám odlehčenou formou přinášet na tomto místě každou neděli zprávy o tom, co se děje „u sousedů“, tedy na Slovensku, v Polsku, Německu a Rakousku. Informovat vás budou lidé, kteří buď v daných zemích žijí, jako Eliška Gáfriková na Slovensku, Martin Kratochvíl v Polsku, nebo působí u hranic, jako Alexandr Vanžura v Děčíně, nebo Iva Haghofer u rakouských hranic na jižní Moravě. Za inspiraci k vzniku rubriky děkujeme panu Vladimíru Majerovi. Občas přispěji středoevropským pohledem do rubriky i já, evropský editor Luboš Palata. Přejeme hezké nedělní počtení.